Dává-li láska zamilovaným křídla, neměli by pro jistotu vyfasovat padák? Láska se přece nerodí z objetí, ale z obětí?

Safra, já myslel, že to je Red bull co dává křídla.
Ovšem, kdyby ti zamilovaní opravdu Red bull vypily, tak by byli dvakrát jištěni.

Upravil/a: hapiky

Pouhý JEDEN padák?!? To stačí možná těm, kdo si zachovají alespoň dostatečnou kapacitu myšlení na VYŠŠÍ úrovni. Většina chlapů včetně mě (alespoň co vím já) s odlivem krve a myšlenek do „nižšiích podlaží“ by potřebovala nejen jeden padák, ale i nouzovou záchytnou síť, jistící lano a rotu záchranářů. Tak to NEVYHNUTELNĚ dopadá, když začnou „myslet“ sice logicky nesmírně neefektivním a ukázkově blbým, nicméně v konečném důsledku NADŘAZENÝM orgánem . ;) :D :D

Jinak dodávám, že žádná oběť mi lásku nepřinesla a co se týká objetí, tak ZPRAVIDLA přichází až POTOM, co láska přijde. Ale to je jen má přežilá zkušenost, dnes je to ani nwm jak. ;) :D :D

Určitou výhodou k zachování bezpečnosti bto zřejmě bylo dobré. Některým možná i pomohlo. Všichni však víme, že pády z lásky bývají střemhlavé, nečekané a jakýmkoli způsobem jen obtížně řiditelné. A díky takovému opatření i láska by možná ztratila něco na svém kouzlu, nečekaných zvratech a podobně.

Ano, dává to smysl. Pokud je člověk čerstvě zamilovaný, domnívá se, že je konečně šťastně zamilovaný, protože se o to snažil třeba od svých 17 let po dobu dalších 17 let (takže za tu dobu zestárl na dvojnásobek), a potom ho ten jeho protějšek odpálkuje, tak z těch výšin spadne do deprese (protože v té době ještě neví, že 17 z 18 let čekání na šťastnou lásku už má za sebou a ten poslední rok už uteče rychle) a pro ten pád je dobré mít jako padák něco na odreagování.