Dají se extrémní dluhy státu vyřešit tím, že se škrtnou?

Je třeba rozlišit zahraniční a vnitřní dluh státu. Zahraniční dluh státu jen tak škrtnout nelze, musí se zaplatit. Třeba barterovým obchodem (dodaným zbožím). Dlužníci na to často kašlou a dluhy jsou nevymahatelné. I ČR má nedobytné pohledávky, často ještě z dob socialismu. Vnitřní dluh, zdá se, státy moc netrápí. Stát si v podstatě půjčuje od občanů a vydá dluhopisy. Úrok je nevelký, ale jeden z nejméně rizikových. Ale takový Zapotonda si s tím hlavu nelámal. Nahlas proklamoval, že měna nebude a druhý den byla. Ožebračil tak většinu lidí.

NE. Museli by je „škrtnout“ věřitelé. Alternativa: Stát škrtne věřitele.

Záleží na věřitelích. Největším věřitelem vlády USA je Federální rezervní systém, tam by se zřejmě nějaké cesty ke „škrtnutí“ dluhu mohly najít. Ale skoro 7% amerického dluhu vlastní Čína, 6% Japonsko. Tam by „škrtání“ bylo asi dost problematické (technické prostředky ke škrtnutí zahraničních věřitelů existují, ale byl by to konec světa).

Samozřejmě že dají, pokud s tím ovšem souhlasí druhá strana./ten co půjčil/

Toto je velmi složitá otázka, která by si vyžadovala podrobnou analýzu minulých případů a současného kontextu. Ale obecně řečeno, prosté „vyškrtnutí“ dluhu nebude možné bez vážných ekonomických a politických následků.

Dluh, který byl vymazán, by určitě odradil další investory od půjčování peněz tomuto státu v budoucnosti, což by mohlo vést k ekonomické izolaci a krizi. Vyškrtnutí dluhu by také mohlo vést k záchvatu inflace, protože vláda by se mohla pokusit tisknout více peněz, aby pokryla své výdaje.

Další možností by bylo restrukturalizovat dluh do delšího časového rámce a s nižšími úrokovými sazbami, aby se snížil stávající finanční tlak.

Nicméně, jakékoliv řešení by vyžadovalo komplexní plán, který by zohledňoval vliv na domácí i mezinárodní ekonomiku a politiku. Obecně platí, že neexistuje jednoduché řešení pro extrémní dluhy státu. Je potřeba kombinovat řadu strategií, jako je restukturalizace, fiskální reformy a další ekonomické politiky.