Dá se věda považovat za nepřítele filosofie? Mohla by v budoucnu věda filosofii vytlačit?

Existují i vědecké filosofie, které nejsou v protikladu s exaktními vědami. Ještě ve středověku se nedělal velký rozdíl mezi matematikou, dalšími přírodními vědami a filosofií. Patřilo to k vyššímu vzdělání a dnes bychom řekli, že to byli polyhistoři (vševědové), disciplíny ještě nebyly tak specializované. I ostatní nevědecké filosofie, vč. náboženství si budou vždycky nacházet ve společnosti své místo. Ne všichni jsou materialisté a nikdy nebudou.

Filosofie vzniklo z řeckých slov sofie – moudrost a fileo – milovat. (možná to nemám správně napsané, ale podstatný je obsah). Je to tedy láska k moudrosti, a teprve určitá myšlenka, se může projevit a rozvíjet a na základě toho vznikají přírodní vědy a ty zase působí na filosofii a ovlivňují ji tak. Vždyť významní vědci byli filosofové a filosofové byli významní vědci. O problému je třeba přemýšlet, protože všeobecné filosofické zákony platí všude v každé vědecké disciplíně a je často naší chybou a pýchou, že zavrhujeme staré a myslíme si, že pouze dnes, v době počítačů a internetu, velkého toku informací pouze specialista může vytvořit geniální vynález, který mu vynese jmění. Filosofie není mrtvá věda, ale také se rozvíjí a zdokonaluje.

Jak jste na to přišel? Opět připomínka, měl jste doložit zdroj. Když je dotaz obecný, záleží na úhlu pohle, Není možné argumentovat, proč ano, pro ne. . Proto reaguji obecně.

Existuje přece filozofie vědy. Filozofie je rovněž věda – tvoří základ všech věd, z níž se vyčlenily ostatní vědy.

Zasloužil se o to Aristoteles , který ve filozofickém systému zahrnuje metafyziku (nauku o bytí), tak fyziku (přírodovědu), etiku, politiku a estetiku (společenské vědy), logiku.

Už jsem zde několikrát opakovala jednu z možných definic,

Filozofie je kritická rozumová věda, která zkoumá podmínky možností zkušenostního světa jako celku, celkovost světa a postavení člověka v ně a jeho chování.

Údiv a pochybovánío se podílely na jejím vzniku,

Ostatní vědy přec zkoum,ají jen určitý úsek, mají svůj předmět zkoumání, používájí své metody,. Berou jen to podstatné,

Filozofie si klade ontologické otázky – jsoucno x bytí, co je po něm.
Stejně odpovídá na otázky gnoseologické – proč se něco děje, Co je?Jjak poznám, co je? Jde o noetiku. ´teorii poznání.

Dále logiku vymyslel Aristoteles, k filosofii se dá zařadit ki část etiky, také otázky axiologické, atd.

Oprášila jsem si úvod do filosofie, je to mnohe víc.

Rozhodně ne!! Proč? Kapku popřemýšlej a třeba na to přijdeš.

Nedá a nemohla.
(Jak Vás to mohlo napadnout?)