iceT
Nechceš? Nejez, však ono tě dojme.
To jsou slova, která říkala mamka, když jsme něco nechtěli jíst, v mém
případě třeba rajská polévka, tu nejím dodnes, ale rajskou omáčku
sním, ovšem jen s knedlíkem. Doma jsme byli ohledně jídla vychováváni
stylem Doma jez co máš a u cizích to, co ti dají. Čili žádné pohrdání
jídlem.
elkon
Nepamatuji se, nejspíše ne, kdyby to bylo tak závažné, snad bych si to
pamatoval.
Viktorie II.
Nesnášela jsem a nesnáším kvasnicové noky v polévce. Tak dlouho mi je
nutili, až jsem se pozvracela.
GM
Dodnes vidím matku, stojící nade mnou s vařekou: to mlíko vypiješ!
Nevypila jsem a dodnes nepiju, už je to snad 60 let.
Upravil/a: GM
Emefej
Jako děcko jsem nesnášel luštěniny, časem se to poddalo, dnes je
miluju.
Ametyst
Vždycky jsem nesnášela sladká jídla jako krupicovou kaši nebo
buchtičky se šodó. To byly boje.
Dochy
Jo. Tlustý maso, flaxy špenát, kapustu, houby.
Tak mi to zprotivili, že třeba špenát, kapustu, houby si nedám i když by
mi už většinou nevadili…
Rokio
Ano, ve školní jídelně. Doma jen, když jsem byl hodně malý. Pak
už ne.