Co to je samovolný potrat?

Zkrátka a dobře potratíte (vetsinou v prvnim mesici tehotenstvi), aniž byste tomu vy nebo nekdo jiný „pomohl“.

Spontánní potrat je samovolné ukončení gravidity před obdobím životaschopnosti plodu. Zdravotníci i rodina považují potrat někdy za méně tragickou ztrátu než je zánik plodu v pozdějším těhotenství, ale ženě a jejímu partnerovi přinášejí často obě situace stejně velké duševní utrpení a smutek. Není překvapující, že byla navršena a je užívána řada zákroků k prevenci potratu zejména u žen, které mají větší než průměrné předpokládané riziko. Hlavní úlohu hraje užití některých hormonů a doporučení klidu na lůžku, buď doma nebo v nemocnici. Volba péče má záviset na prokázané účinnosti a na tom, co žena preferuje. Ověření života schopnosti plodu Ultrazvuk je schopen rychle a přesně stanovit, zda je plod živý nebo mrtvý, a předpovědět pravděpodobnost dalšího pokračovaní těhotenství, hrozí-li potrat. Těhotenský váček je viditelný v šesti týdnech menstruačního stáří a plod za sedm týdnů. Jakmile lze zobrazit plod ultrazvukem, můžeme ho měřit a potvrdit jeho životnost zjištěním srdeční akce. Zjištění plodových ozev potvrzuje životnost plodu; mrtvý plod:je bez pulzu. S výjimkou velmi časného těhotenství není o diagnóze pochyb. U afetálního vejce, které tvoří největší skupinu časných těhotenských ztrát, není možno najít plod ani při pečlivém vyšetření. Je-li váček malý, odliší graviditu bez embrya od normálního, velmi časného, těhotenství pouze opakované vyšetření. Zamlklý potrat lze diagnostikovat tím, že chybí srdeční akce. Existuje malá skupina gravidit s živým embryem, které mají tendenci ke spontánnímu potratu. Takový potrat nemůže být ultrazvukem s jistotou předpovězen. Uvedené případy však tvoří méně než 15 % z celkového počtu spontánních potratů. Ačkoliv snížení objemu amniové tekutiny, omezená fetální aktivita nebo nález velkých intrauterinních hematomů mohou vést ke špatné prognóze, nejde o specifické ultrazvukové rysy. Podávání hormonů prevenci spontánního potratu V posledních padesáti letech se ve snaze předejít spontánnímu potratu, úmrtí plodu a přečasnému porodu i jiným nepříznivým výsledkům gravidity podávají těhotným ženám hormony. Studie z poloviny třicátých let svědčí pro vazbu mezi abnormálními hormonálními hladinami a těhotenskými komplikacemi. Závěr, že inadekvátní hormonální sekrece je indikací k podávání chybějících hormonů, je klasickým příkladem nebezpečí aplikace patofyziologického zdůvodnění do klinické praxe bez odpovídajícího vyhodnocení.

Zdroj: http://www.po­rodnice.cz/no­de/35757

Samovolný potrat

Za potrat (abort) považujeme ukončení těhotenství dříve než v 28. týdnu, pokud plod nejeví známky života. V případě, že dítě přijde na svět před 28. týdnem a zjistíme jakoukoli známku života, mluvíme již o porodu. Termín samovolný udává, že potrat začal nechtěně, bez přispění jiné osoby. Jeho opakem je přerušení těhotenství, interrupce.

Valná většina potratů proběhne do konce 12. týdne těhotenství, mnoho hned v prvních týdnech. Příčiny těchto těhotenských neúspěchů jsou různé. Pravděpodobně nejčastější jsou důvody genetické. Často používaná formulace „Příroda se zbavuje nepodařených produktů početí“ je velmi výstižná. Hrubé odchylky od normy nejsou schopny dalšího vývoje, odumírají, dochází k abortu. Rovněž ženy s vrozenými vadami dělohy častěji potrácejí. Podobný princip lze předpokládat u nepravidelností tvaru dělohy způsobených myomy — odlišný tvar dělohy činí růstu a vývoji zárodku potíže, může vést až k jeho odumření a potratu. Též neúspěch u žen s extrémně malou dělohou možno přikládat tomuto mechanismu. Nebezpečná jsou též infekční onemocnění poškozující plod a horečnaté stavy. V poslední době se ukazuje, že velký význam pro udržení těhotenství má správná snášenlivost mateřského organismu vůči částečně antigenně cizímu plodu. Nejasný je podíl hormonálních nepravidelností i řady dalších faktorů. Ne u každého potratu jsme schopni příčinu vůbec vypátrat.
Po 12. týdnu je již samovolný potrat daleko méně častou komplikací. Hlavními příčinami pak bývají již zmíněné odchylky tvaru dělohy a infekce. Až v této pokročilejší fázi přistupuje jako rizikový faktor poškození uzávěrového aparátu děložního hrdla, hlavně v souvislosti s předchozími interrupcemi.
Nejčastějším příznakem hrozícího potratu je v prvních týdnech těhotenství krvácení, bolesti v podbřišku se objevují obvykle až později. Po 12. týdnu jsou bolesti naopak jedním z prvních příznaků.

Velmi těžká je odpověď na otázku, zda lze potratu zabránit. V některých případech to ani není účelné; snažit se udržet těhotenství, které je geneticky vadné, samozřejmě nemá smysl a obvykle se nám to ani nepodaří. Problém je vtom, jak při hrozícím potratu určit, zdaje těhotenství zdravé. Vodítkem je normální ultrazvukový nález s průkazem živého plodu. Pomáhá nám pravidelné sledování hormonálních hladin. U ženy, která o těhotenství stojí a má příznaky hrozícího potratu, tedy krvácí, by měla být zvážena potřeba hospitalizace. Budoucím matkám radíme, aby potíže nepodceňovaly, a pokud zpozorují krvácení, byť jen ve formě hnědého výtoku, neodkladně vyhledaly odbornou pomoc. Klid na lůžku je nejúčinnější léčbou. Přidat můžeme některé léky snižující křehkost cév, případně léky zlepšující krevní srážlivost.
Pokud je krvácení velmi silné nebo prokážeme, že se nejedná o graviditu s nadějí na úspěšné dokončení, přistupujeme k operačnímu řešení. Nazýváme je revize dutiny děložní. Provádí se v narkóze a jeho cílem je odstranit veškeré zbytky těhotenství a tím současně zastavit krvácení. Za několik dní po výkonu může být žena propuštěna domů.

Považujeme za důležité upozornit, že samovolný potrat je sice velmi nepříjemná událost, ale pokud žena potratí poprvé, není třeba mluvit o tragédii. Někteří gynekologové dokonce tvrdí, že po prvním potratu děloha posílí a v další graviditě už pak nejsou problémy Určitý význam by toto tvrzení mohlo mít v případech, kdy potrat byl zaviněn malými rozměry dělohy. Není však jasné, v kolika procentech to zaviní skutečně tento faktor.
Moderní věda přinesla zajímavý poznatek. Donedávna se lékaři domnívali, že potratem končí každé cca 10. těhotenství. V současnosti máme za to, že potratem je ukončeno podstatně vyšší procento gravidit a k úspěšnému konci těhotenství dospěje jen menšina početí. Žena obvykle ani neví, že je těhotná, potrat proběhne jako silnější, třeba lehce zpožděná menstruace. Každopádně jeden potrat nepovažujeme za nic mimořádného. Obvykle nejsme ani schopni zjistit jeho příčinu. Prognóza dalšího těhotenství je dobrá, žádná mimořádná opatření nejsou nutná. Doporučujeme jen dodržet mezi potratem a novým otěhotněním odstup alespoň 6 měsíců.
Jiná situace je při opakovaném potrácení. Vždy musíme pátrat po příčině a před dalším otěhotněním se ji snažit odstranit. Ženě poskytujeme speciální, tzv. prekoncepční péči. Spočívá v optimalizaci hormonálních poměrů, zajištění dostatku vitaminů, úpravě životního režimu. Po zjištění gravidity doporučujeme pracovní neschopnost, někdy i krátké hospitalizace. Vývoj gravidity intenzivně sledujeme, někdy preventivně podáváme léky Výsledky prekoncepční péče bývají obvykle dobré.

Téměř jedna třetina všech těhotenství končí v prvních týdnech samovolným potratem. Pro ženu, která se na miminko těší, je tato událost obrovským šokem. Lékaři však na spontánní potrat pohlížejí jako na více méně přirozený jev. Jen v menšině případů je totiž příčina v matčině organismu.
Příroda nechce omyly

„Časný samovolný potrat je způsoben v naprosté většině případů chybným vývojem zárodku. Příroda se tak sama zbavuje genetických omylů a zamezuje narození vadných a postižených jedinců. V takovém případě pak nemá samovolný potrat žádný vliv na další těhotenství. Pouze opakované potraty zasluhují podrobné vyšetření a zjištění příčiny," říká renomovaný gynekolog a sexuolog Radim Uzel.

Obvykle to probíhá tak, že neživotaschopný plod se přestane vyvíjet, žena nejprve nic nepoznaná, ale dříve či později začne krvácet a plod z dělohy vypudí. Stává se také, že plodové vejce se od děložních stěn odloučí za slabého krvácení z dělohy, ale není vypuzeno. Děloha neroste, vyšetření hormonů ukazuje nízké hladiny, ultrazvukem není prokazatelná srdeční akce plodu. V takovém případě se hovoří o „zamlklém těhotenství" a dělohu je nutné vyčistit lékařským zákrokem. Přitom se zjistí, že ač byla žena např. ve 12. týdnu těhotenství, velikost plodu odpovídá pouhým 8 – 9 týdnům.
Ani lékaři mnohdy příčinu neobjasní
Ani lékaři mnohdy příčinu neobjasní
foto: samphoto.cz/ji­unlimited
O potratu ani nemusíte vědět

„Prodělala jsem samovolný potrat, bylo mi sděleno, že jsem byla nejspíš ve 2. či 3. týdnu těhotenství. Je možné již v takhle brzkém stadiu potratit?" ptá se třicetiletá Monika. Zajímá ji, zda se to může opakovat a kdy se může začít pokoušet o nové těhotenství.

Doktor Uzel jí vysvětluje, že téměř třetina těhotenství končí raným potratem. Není zapotřebí se znepokojovat, protože mnoho žen takovouto příhodu považuje prostě za menstruační nepravidelnost a ani netuší, že potratily. Monice doporučuje dodržet sexuální abstinenci do další menstruace a pak se klidně pokoušet o další těhotenství.
Ničivá infekce, kouř a alkohol

Příčinou časného potratu mohou být i vnější příčiny, např. infekce, vliv léků, toxických látek a záření. Takže kuřačky a konzumentky alkoholu, pozor! Vy si své problémy můžete způsobit samy! Z infekcí se jedná zejména o nemoci přenosné na člověka z domácích zvířat, jako je např. toxoplasmóza. Ale ani obavy z toxoplasmózy nelze zveličovat. Neznamená to, že by v domácnosti těhotné ženy nemohla být kočka. Je jen třeba dodržovat hygienická opatření při manipulaci s kočičími exkrementy.

Zjistí-li lékař v organismu ženy, která potratila, přítomnost infekce, pustí se do jejího léčení. Po vyléčení jinak zdravé ženě podle názoru MUDr. Uzla nic nebrání v pokusech o další otěhotnění. Nevidí ani nutnost dlouhých přestávek.

Zdroj: http://www.pro­zeny.cz/magazin/de­ti-a-rodina/tehotenstvi-a-porod/2476-samovolny-potrat-neni-tragedie

Přesně nevím,ale v ordinaci v růžové zahradě to bylo takto?Doktorka Magda Tárová měla čekat dítě,ale potratila (samovolný potrat) a pak příteli doktoru Čestmírovi Mázlovi oznámila,že jako mladá (15) měla mít dítě,chtěla potratit a její spolužák za školy jí ten potrat udělal¨a udělal jí ten potrat prý něčim ostrym tak,že už nemůže mít dítě(v tom seriálu).

Zdroj: ordinace v růžové zahradě 2