Avatar uživatele
LuK4S3k CZ

Co si myslíte že by se stalo kdyby krachoval stát ?

Já si myslím žeby vláda odešla ve státu by nastal zmatek vykrádání zabíjení atd. A pak do státu přijel jiný stát ti tam udělaly pořádek a zabavyly věci v hodnotě té dlužené částky.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? dudu, gnr54 před 4325 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
dudu

Argentiský bankrot probíhal v letech 2000 – 2002. Velkým problémem argentinské ekonomiky bylo postupné zhoršování veřejných financí a růst zahraničního dluhu. Spolu s růstem dluhu rostly pochopitelně i úroky, které Argentina nebyla schopna splácet. V prosinci 2001 dosahoval dluh 155 miliard dolarů. Také nezaměstnanost byla vysoká. Od roku 1992 rychle stoupala až k úrovni 20 %, počátkem roku 2002 se vyšplhala na 21,5 %. V roce 2001 došlo k prohloubení recese (- 4,4 %). Currency board (pevný kurz, argentinské peso bylo zavěšeno na americký dolar v poměru 1:1)byl udržen jen díky úvěrům MMF z března 2000 a září 2001. Toto bývá MMF často vyčítáno. Kdyby Argentina opustila fixní režim již v první vlně recese, nemuselo by ke krizi dojít. Investoři začali směňovat pesa za dolary, došlo k výběrům bankovních vkladů, tzv. runu na banky. V prosinci 2001 odmítl MMF poskytovat další půjčky a argentinská vláda vyhlásila moratorium na splácení vládního dluhu vůči soukromým věřitelům. Šlo zřejmě o největší státní bankrot v dějinách.
V lednu roku 2002 argentinská vláda devalvovala peso, v únoru byl zaveden floating. Peso se znehodnotilo z 1 na 3,8 ARP/1 USD. V roce 2002 dále pokračovala recese, HDP poklesl o 11 %. Také došlo k obnovení inflace, která činila v roce 2002 26 %, a v roce 2003 13,4 %. Hospodářský růst se podařilo obnovit již v roce 2003 (+ 8,3 %).

Argentina by tak neměla být pro Řecko (a další země) strašákem ale velkou inspirací.
Argentínské cesty se bojí v Berlíně i Bruselu. Její realizace by měla za následek konec eurozóny a konec mocenských choutek německé vlády. Myslím, že nic lepšího si nemůžeme přát. Vznik evropské federace pod berlínským diktátem není v zájmu žádné země (kromě Německa).
Realita je bohužel taková, že Brusel má zatím vyhráno. V Athénám vznikne poslušná protektorátní vláda a celá eurozóna se bude v deziluzi ubírat směrem k federaci. Je pouze na nás, zda se takového projektu chceme zúčastnit.
Zdroj: Jan Koucký | Publikováno: 19.6.2012 | Rubrika: Politika

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
mosoj

Dost toho popsal dudu. Jinak si přečti něco o měnové reformě v ČSR v roce 1954 . To by tě mělo zajímat nejvíce!

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Drap

Zřejmě máš zkreslené představy. Podívej se kolem sebe. Takto vypadá zřejmě začátek krachu.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
odpomass

Takhle to nechodí. Kdyby se k tomu blížilo, přišla by pomoc ze zahraničí, protože by si jen málokdo mohl přát, aby jakýkoliv stát zkrachoval. Vždy je někdo, kdo má v daném státě investice a věř mi, že krach jednoho státu, ovlivní znatelně i ekonomiky sousedních i spoustu dalších států. Pakliže by nastal bankrot, muselo by se smazat spoustu dluhů (prostě odpustit – škrtnout), vládu by převzala nějaká prozatimní instituce a ekonomika by se musela rozjet znovu…

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Lleni

Krachoval krachoval dokud by nedokrachoval;))

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek