Co se doopravdy dělá s první výplatou? A co je vhodné s ní udělat?

Říká se: propít. Pokud tě čeká tvá první výplata, kup něco pěkného mamince, nebo přítelkyni a uvidíš, jakou budou mít radost. Samozřejmě ne za celou výplatu. 🙂

U nás v kraji bývalo vždy zvykem z první výplaty koupit něco rodičům. A myslím, že to je dobrý zvyk a vyjádření jistého díku rodičům za léta starostí.

Takovou „hloupost“ jsem nikdy neslyšela! :) Kdysi se kupovala lahvinka do zaměstnání,
tam, kjde si mohli zaměstnanci dát sklenku. Většinou to není možné. 30 let jsem
nic takového v práci neviděla/nezažila.
Je zcela přirozené a morální povinností přispět rodičům za své bydlení u nich a na stravu aj.
Můžete jim koupit nějaký dárek, který potěší, nebo bude užitečný. Nemusí to být
za tisíce. S rodiči se domluvte, jakou částku budou považovat za přiměřenou/pot­řebnou, jako pravidelný měsíční příspěvek. Sem tam můžete i tak něco koupit „do hrnce“ za své….. Potraviny se neustále zdražují, bydlení a energie také něco stojí, drogerie, prací a úklidové prostředky též.
Někteří mladí pomáhají mamince finančně i vyšší částkou, když jsou ještě i mladší sourozenci. Jiní rodiče si „berou“ jen symbolickou částku (do 5 tisíc).

Doopravdy se s ní dělá to, co považuješ za správné a vhodné.
Někdo věnuje rodičům, někdo je někam pozve a jiný koupí to, co třeba nutně potřebuje.

Já jsem si z části první výplaty koupil kytaru (z bazaru), zbytek dal mámě.

Já jsem první výplatu dal symbolicky rodičům. Ale myslím (už si to nepamatuji přesně, že mi část vrátili). Přeci jen je to plusmínus padesát let.

Vhodné je udělat s ní, to, co člověk považuje za nejlepší, nejvýhodnější nebo nejpotřebnější.

Doopravdy každý s výplatouz dělá to, co považuje za nejlepší, nejvýhodnější nebo nejpotřebnější.
(Což u každého může znamenat něco jiného.)

Podle mě je nejlepší s ní naložit s úctou stejně jako s každou jinou výplatou, čili především pokrýt náklady na bydlení, stravu, tvorbu finanční rezervy, pojištění a podobně. První výplaty ze svých zaměstnání, do kterých jsem postupně nastupoval, mě nikdy nenapadlo použít na něco speciálního.

Když jsem jako nezletilá měla brigádu, někdy po roce 1992 a před rokem 1996, dostávala jsem asi 1000 kč týdně, z toho mi pan šéf dával polovinu a druhou mi spořil. Z mé poloviny jsem dala téměř vše mamce na domácnost, a za zbytek jsem se sestrou chodila na tanečky. První ofiko výplatu jsem asi dala mamce celou, nevím, nepamatuju, ale logicky asi ano, protože jsem bydlela u rodičů.

Já ji prochlastal!