Příklad – podnikatel – zkrachovalá existence. Nevyšlo mu podnikání. Má 30 mil. dluhů, které nikdy nesplatí. V zoufalství skočí z Nuseláku.
Druhá část otázky: kdo jim splatí ty peníze, které onen podnikatel dlužil. „Jim“ myslím – mohou to být soukromé osoby, nebo třeba i dodavatelské firmy. To jako přijdou „na buben“ ?
Zajímavá 0 před 8 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Přechází na dědice, zůstavitele. Se všemi závazky. V plné výši. Jenže pokud je tam velký dluh, tak se nabízí zřeknutí se dědictví. Tím i dluhu. Pokud není žádný dědic, není dluh.
Horší je, pokud do majetku zemřelého spadal i dům. Pokud se chtějí zříct dluhů, musí se zříct dědictví se vším všudy. Takže i třeba domova.
Upravil/a: tituly
0 Nominace Nahlásit |
@Rokio,
Myslím, že v případě odúmrti, kdy dědictví přejde na stát, tak ten
odpovídá za dluhy jen ve výší zděděného majetku. Pokud je tam
předlužení, tak má věřitel smůlu. Bude mu splacen dluh jen do výši toho
majteku. Pokud měl zůstavitel dluhy 15 milionů, ale majetek jen za
4 miliony, tak mají věřitelé smůlu. Budou tratit.
@michalds,
Jako zpátky k penězům? Už asi nijak. Pokud to dědicové nepříjmou, tak
bez dědiců už není dluh. Pro věřitele to bude ztráta. Samozřejmě se
rozprodá majetek zůstavitele a z něj se splatí část dluhu. Ale zbytek už
neuvidí. Stát nemá povinnost ho doplatit. Ale dědickým právem se
nezabývám a odúmrť asi může probíhat různě. Dole je odkaz na jeden
článek.
Já nevím, ale asi to funguje. Neřekl bych, že plno takových případů končí tak tragicky. Sebevraždou a odmítnutím dědictví. Takové zákony platí už dlouho a funguje to. Myslím, že pro takové věřitele to bude jen dočasná ztráta. Na jeden takový velmi neúspěšný případ, kdy nedojde ke splacení dluhu, jich budou desetitisíce úspěšných, kde si pěkně namastí kapsy.
Při půjčování platí pravidla. První prověřovat solventnost a stav potenciálního klienta. V případě problémů se dohodnout, změnit splátky atd. Dluh by snad nikdy neměl převyšovat majetek dlužníka (i když s úroky se to později může navýšit). Pokud ano, tak je to chyba věřitele (lichváře). Je podle mě málo pravděpdobné, aby došlo k takové situace, kdy se dluh nesplatí. Obzvlášť tak velký. Pokud dluh překročí výši majetku dlužníka, tak právě spíš o ty úroky nebo nahromaděné ztráty (majetku). Ale úroky už nejsou půjčené peníze, takže ta společnost ani nemusí moc tratit. Jen nebude mít zisk. Správně by rozprodaný majetek měl pokrýt většinu toho dluhu (třeba mínus úroky). A pokud ano, v nějakých výjimečných případech, tak by ztráta stejně neměla být nějak vysoká.
&m,
Asi tě zmátl ten můj příklad. Není moc dobrý, je spíš zveličený.
K takové situaci by nemělo dojít a pokud, tak v jednom případě
z milionu. Chtěl jsem jen uvést, že to je nějak možné. I když ne
pravděpodobné.
Pokud po zůstaviteli zbyde dluh 15 milionů a majetek jen za 4 miliony, tak šlo spíš o to, že původně měl majetek třeba skoro za 10 milionů a nějak se mu zvládlo půjčit celkem 12 milionů (i od pochybných věřitelů). Zbytek jsou úroky a třeba dluhy od lichvářů. Jeho majetek se mohl snížit nějakou katastrofou. Vyhoření nebo zatopení jedné nemovitosti (dům, chata) a tím snížená cena. Nabourané auto, potopená loď a tak dále. Případně mohl věřitel tajně prodat část svého movitého majetku (což by nejspíš bylo proti smlouvě). Jako šperky, nějaké umění, vzácnou sbírku apod. Je to často důsledek škody na majetku. Tím i na zastavené věci i škoda na samotném dluhu (leda by tam bylo nějaké pojištění). A to je dost málo pravděpodobné. Dluh zpravidla nepřekračuje výší majetku.