Odpoveď byla označena jako užitečná
Deštné lesy poskytují hodně věcí, které používáme. Pochází z nich například mnoho druhů naší potravy. Více než čtvrtina veškerých léků se vyrábí z rostlin deštných lesů. Ve velkém stavební dřevo i dřeva vzácná, jako je mahagon nebo eben. Rovněž pod zemí jsou bohaté zásoby: v amazonské oblasti železo a měď, na Sumatře (Indonésie) ropa.
Drobné mýtiny, ať už se objeví z jakéhokoliv důvodu, velice rychle zarůstají. Pokud však dojde k masívní destrukci rozsáhlé oblasti (činností člověka), je tato vlivem půdní eroze a ztráty styku s původním typem porostu velice brzy znehodnocena tak, že přirozená obnova pralesa je otázkou staletí až tisíciletí.
V hlubinách amazonského pralesa se pravděpodobně skrývají úžasné rostliny jejichž účinné látky by člověku mohly pomoci při léčbě nemocí srdce, rakoviny nebo virových chorob typu AIDS.
Ačkoliv deštné pralesy pokrývají jen malý zlomek zemského povrchu, je
v nich uloženo největší množství uhlíku. Existence těchto uhlíkových
rezervoárů je nezbytná pro udržení stability našeho klimatu. Při kácení
a pálení deštných pralesů se zadržovaný uhlík uvolňuje do atmosféry, a
zvyšuje tak emise skleníkových plynů.
Přesto již bylo zničeno či poškozeno přes 80% deštných pralesů a
kácení stále pokračuje. Jeho důsledky zasáhnou nás všechny.
V současnosti jsou nejrychleji odlesňovány pralesy v Indonésii. Kvůli
rozsáhlému zakládání plantáží palmy olejné, z které se získává
palmový olej, a pro potřeby papírenského průmyslu dochází k masovému
kácení deštných pralesů. V důsledku jejich pálení se do atmosféry
uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů, které způsobují
klimatické změny.
Atd. atd., situace se bude tedy stále jen zhoršovat. No nejsou lidi praštění?
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Löwe Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek