Nelze paušalizovat, stejně tak hodnocení rodičů bude diametrálně odlišné. Někteří kantoři si zvýšili svůj kredit nejen u rodičů, ale i u dětí. Je to vše o individualitách a o různých přístupech jedinců. Překvapilo mne třeba u vnučky, že z učitele se stal během internetové výuky oblíbenec ač vyučuje neoblíbenou matematiku. Stejně tak je to rozdílné u všech dětí, pokud jsem tedy mohl sledovat. Někteří měli opravdu snahu něco se naučit, jiní zase jen to nějak odbýt.
Myslím, že po určitém čase i prestiž učitelů se vrátí na úroveň před pandemií.. Došel jsem k zajímavému zjištění, že nejvíce kritizují a odsuzují učitele ti rodiče, kteří si s dětmi ani v běžných věcech neví rady a jejich vyspělost neumožňuje objasnit dětem učivo z páté třídy. Ono to zřejmě+ pramení i z přístupu společnosti. Poslední dobou se opět dost často školství, maturity, učitelé skloňovalo i v médiích. Po té co jsem slyšel i vyjádření bývalého prezidentského kandidáta pana Drahoše, jsem dospěl k závěru, že každý do má díru do zadku, /určitě mě prominete tento výraz/ ví nejlépe jak učit, jak vést celé školství a podobně.
Za mne osobně neni učitelům co závidět a zasloužili by si respekt a větší úctu, i když i mezi nimi je samozřejmě řada vyjimek.

Myslím, že to je dost individuální a určitě to taky záleží na tom, jak zodpovědně rodiče výuku prováděli. Pro některé to je jen nepříjemná záležitost a výuku odfláknou. Takový rodič zřejmě nebude mít ani valné mínění o učitelích.

Na škole našich dětí k příliš sofistikovaným snahám o distanční výuku bohužel nedocházelo, učitelé neprojevili zájem o použití telekonferenčního softwaru (Google Meet, Zoom, a jim podobných, co se aktivně nasazovaly ve firmách) a které by umožnily pokračovat ve výuce téměř bez omezení a vlastně jenom občas zadávali domácí úkoly mailem ve stylu „Sešit X, strany 30–40. Děkuji a nazdar.“ což pak namátkově kontrolovali. Nevšiml jsem si tedy žádného pokroku v chápání a praxi distančního vzdělávání. Smůla, zřejmě není škola jako škola.

Slyšel jsem X krát argumentaci, že ne všechny rodiny mají počítač, internet, webkameru a podobně hloupé výmluvy, ale pravdou je, že výuka mohla takto bez omezení pokračovat pro studenty, jejichž rodiče nejsou naprosto neschopní tyto téměř už samozřejmosti dětem zajistit. 🙂

Upravil/a: Vojta24

Spíš bych řekl, že lidé, obzvlášť rodiče, teď budou mnohem víc zaujatí vůči učitelům. Proč? Protože školy, ale hlavně ZŠ zahlcovaly žáky a tím i jejich rodiče spoustu zbytečnostma a hloupostma. Ve škole jeden učitel učí kolik – jeden, dva předměty jednu třídu, buď každý den nebo někreří jen jednou dvakrát týdně. Teď se ale práce všech učitelů spojila do jedné osoby, jednoho učitele, který je musí všechny nahradit – k jednomu z rodičů, který musí na své ratolesti dohlížet. Plaga a jiní doporučovali, aby školy žáky nezahlcovaly, nedávaly psímeky a zcela vypustili předměty jako tělocvik, výtvarku, pracovní činost/výchovy, rodinou výchovu, hudební výchovu a jim podobné. Přesto vím od známých, že i právě z těchto předmětů jim chodily několikrát týdně úkoly, vlastně i denně, protože jeden předmět v jeden den, čas na zhotovení často ještě v ten den. Úkoly ve smyslu ať namalují to a to, vyfotí to a pošlou učitelovi. Nebo různé prezentace a referáty do takových předmětů, kde ani referáty nemají co cělat – do tělocviku, do pracovní výchovy,..
A to vše ještě obnášelo ať si koupí a pořídí tamto a tamto, samozřejmě na vlastní náklady.
A to jsou jen ty předměty, které se ani vyučovat neměly, pak jsou tu ty důležitější předěměty, víc zaměřené na teorii, kde denně chodily úkoly a každý den nějaká písemka/test do jednoho z nich, někdy i několik denně. Lidi doma zavalení povinnostma. Pak ještě spousta dalších povinností, které museli žáci a rodiče splňovat, žáci se ještě v určitou dobu museli něčeho účastnit jako třeba online vyučování.
Rodiče nejsou pedagogové, mají vlastní práci, a přiznejme si že spousta věcí, které škola chce nebo jaké má požadavky jsou nesmyslnosti, které vyvedou zklidu i toho nejmírnějšího člověka.
Dětem někdy chodily jen úkoly nebo hlada stran k naučení bez nějakého lepšího vysvětlení učiva a tak je to museli doučit rodiče, rodiče, kteří tohle viděli naposledy, když sami chodili do školy a vůbec si to nepamatují jestli se to vůbec učili, rodiče, které tohle nebaví a často to nechápou o nic víc než jejich děti a hlavně rodiče, kteří taky denně pracují. Otec i matka žáka mohou být půl dne v práci, pak se vrátí a mají dětem pomáhat se všema povinnostma do školy, což je práce několika učitelů – klidně i deseti a v delším časovém rozmezí a v mnohonásobně jednodušších podmínkách. Tohle je práce učitelů, ne rodičů – ti mají svoji práci, svoje povinnosti. A taky jen jedny nervy. S dětmi jsou krom práce celý den, ještě se o ně starají, perou, vaří, jezdí nakupovat a vše spojené s domácností.
Já děti nemám, ale známí co je mají byli a vlastně pořád jsou znechuceni a pobouřeni na max. výši, někteří z nich dokonce do školy psali a vysvětlovali jim, že něco takového co učitelé chtějí jako i úkoly do výtvarné výchovy dělat prostě nebudou.
Kamarádka si mi velmi často stěžovala, že v té školy musí být na hlavu, tolik věcí co po ni i její dceři chtějí a často tomu vůbec nerozuměla. Učitelka čj jejího syna jí dokonce volala s tím, že syn neplní své povinnosti, chovala se velmi arogantně a jeěště po ní chtěla vysvělení. Chyběl mu prosím jeden úkol, se kterým si nevěděl rady. Ostatní desítky úkollů a písemek měl hotové.
Jeden známý na tom byl podobně, on sám dělá v práci dvanáctky, manžělka má každý den osmičky a střídá se jí raní s odpolední. A těch úkolů, které jim škola posílala každý den! Prý se kvůli tomu i několikrát pohádali. Ale nakonec rezignovali a shodli se, že je to vina školy a učitelů a nechali to být, ať to dopadne jak chce. Protože škola to neskutečně brala vážně s těmi úkoly a aktivitou žáka. To bylo pořád: „Oni si v té škole snad myslí, že my celý den neděláme nic jiného než, že se neustále věnujeme dětem a jejich přípravě do školy. A ještě v tom sami mají chaos, mladému občas příjde pozvánka do online vyučování z jednoho předmětu a test do jiného předmětu, obojí ve stejnou dobu a samozřejmě obojí musí mít splněno. Kdyby se ti učitelé, alespoň domluvili…”
A takových poznámek měl několik.

A myslím si, že je celkem i rozdíl, když si dítě odsedí jednu vyučovací hodiinu a poslechne si, co učitel vykládá, popřípadě si udělá pár poznámek do sešitu, než když teď po něm ten učitel chce ať si udělá z té jedné vyučovací hodiny zápisky sám, A´t se to sám naučí a pochopí to – samozřejmě s pomocí rodičů – a ještě dostane nějaké úkoly, testy. Často prý několik vyučovacich hodin spojených do jednoho učvia, které mu učitel zašle, takže spousta stran k zapsání a naučení. Připočítejme kolik taových předmětů je včetně těch zbytečných a úkolů, které chodily den co den dokonce i o víkendech. Všechno takto ztížené a nejen v tomoto. Chápu, že na něco takového nikdo nebyl připravený, ale co vím, tak učitelé připadali zmatení, sami nevěděli co, dělat, tak zmatkovali, ukládali na žáka nemožné požadavky a ještě to brali neskutečně vážně.

Učitelé jsou nějací chudáčci? Předně, vybrali si tohle povolání sami – pokud měli na výběr a nesehnali si jinou práci ”nazvdory” jejich titulům a nic jiného by jim tak nezbylo. Když já byl ještě na SŠ, tak jsme tam my – jakože studenti – pravidelně dělali službu na recepci, což obnášelo několik povinností. Ale hlavně jsem viděli i týdenní rozpis učitelů, ve kterou dobu co učí. No panečku, to je na pohodu práce, dvě UČEBNÍ hodiny si odučiil pak dvě hodiny volna, pak zase hodina, pak volna a poslední hodina a měli padla. A to byl ještě ten těžší den. Někteří učitelé, některé dny učili třeba jen dvě hodiny denně. Pravda někteří učitelé učili některý den třeba i 6 h vkuse, ale rozhodně ne každý den. A 6 hod denně není žádná tvrdá práce.
Samozřejmě učitel bude tvrdit opak, jak je to těžká práce, jak je jim křivděno, jak mají nízké platy a jací jsou to chudáčci.
Nemluvě o jejich proplacených prázdninách. A učitel vám na to ještě opáčí: „My z letních prázdnin máme volný jen jeden měsíc. V srpnu už musíme chodti do školy a připravovat se na následující školní měsíc.” To je jim červenec, všechny ostatní prázdniny, víkendy, ředitelská volna a volna, která sis ami berou kvůli nemoci atd. málo? A tu jejich přípravu do školy jsem měl taky možnost vidět. Samozřejě záleží na předmětu, který učitel vyučuje, ale není to žádná věda ani složitosti. Jedou podle osnov a někteří ani žádné větší přípravy nedělají. Stačí jim učebnice podle které jedou. Výše zmíněný známý navíc ještě říká: „Kdyby je v té škole alespoň něco naučili, mladý je blbý jak pučtok.”

Procházel jsem si i názory různých rodičů na internetu, v komentářích pod článkama, které nějak souvisely s domácím učením a snad všechny komentáře negativní, všichni tvrdili jak je to na hlavu a samé spílání na školu. Na druhou stranu tam ale sem tam byly i komentáře učitelů a někteří tvrdili, že to není jejich vinna, že mají své osvnoy a že to tak chce po nich škola. Ale sami s tím třeba někteří nesouhlasili.
Rodiče spíš došli k názoru, že učitelé mají na pohodu práci ale jsou to bl*ci.
Já to netvrdím ani nezevšeobecňuji, ale nemyslím si, že školy postupovaly během korona krize chytře.
_________

1. Rozhodně ne
2. Pochopili, nepochopili. Nemyslím, že je to relevantní. Z tolika učiva možná něco pochopili, něco ne. Ale není to učivo por ně a zcela jistě většinou nemají čas se ještě doučovat něco, co pak musí naučit své děti.
3. Nemyslím si.

Upravil/a: Zvidatel

Hodně zajímavá otázka, ale protože je zcela mimo můj standardní rozhled, můžu jen tipovat.

1. Nepravděpodobné. Moje životní zkušenosti mluví spíš pro to, že lidé si všimnou teprve, když jim někdo „dá po tlamě“. Když pro ně někdo něco udělá, tak si toho ani nevšimnou, popřípadě to považují za „samozřejmé“. ;) :)
2. Chtít po debilech (což převážná část lidí, tedy i rodičů JE), aby „něco pochopiíli“ je přinejmenším nemístně optimistické, spíše to hraničí s přáním nemožného. :D :D
3. Pochybuji. Jistě se najdou vyjímky, ale obecně myslím, že za daných okolností (připravenost, podmínky atd.) naopak neprospěla.

Navzdory tomu si myslím, že tento způsob výuky se stane postupem času běžným. Vše je o ekonomice a školy jsou moc drahé na provoz jednak, druhak Covid je pouze první vlaštovka a našly by se i další důvody proč opustit stávající model (kupříkladu šikana apod.). To je ale hudba vzdálené budoucnosti.

Zajímavé mi přijdou „vývody“ Zvidatele, krásně demonstrují posun v myšlení lidí. Venkoncem i já považuji školu za samozřejmost, jenže ono to tak NENÍ. Byly doby, kdy rodiče dřeli jako koně, dokonce se zadlužovali a to vše „jen proto“, aby se jejich dětem dostalo co nejlepšího vzdělání (a tedy i lepší možnosti se v životě uplatnit, jinak je v životě čekala jen „bída a hlad“). Jakkoliv to dnes mnozí berou podobně jako Zvidatel, tak škola tu není od toho, aby zastupovala zájmy rodičů, popřípadě jejich dětí a cokoliv za ně dělala.

Haranti jsou potomci RODIĆŮ, nikoliv škol/školství. A tudíž rodiče by měli mít zájem a starost na jejich co nejlepším prospěchu i výchově. Dokonce si dovolím tvrdit, že je to PRIMÁRNÍ úloha v životě rodiče a snaha tuto úlohu hodit na krk „někomu jinému“ (škole) je flagrantní ukázkou degenerace systému i společnosti jako celku. Škola (učitelé) plní PODPŮRNOU (ve výchově) a ODBORNOU úlohu (při vzdělávání). Jenže fakt, že rodiče by měli mít primární roli již nějak „zanikl mezi řádky“ zparchantělého systému, kde se provádí nepřirozené kraviny jako „inkluze“, kde nezodpovědní a neschopní rodičové jsou štědře zahrnováni sociálními dávkami, zatímco těm zodpovědným a svědomitým se nedostane ničeho a nejen to, ještě to svinstvo platí z daní. Nepřekvapuje mne Zvidatelův „názor“, ten jen dokazuje, jak hluboce jsme „v prdeli“ a troufám si tvrdit, že BUDE HŮŘ. To jsem se už ale dostal někam jinam, mimo rámec otázky.

I když učitel není řazen mezi nejprestižnější povolání, stále si u mne drží nimbus úctyhodnosti (snad ještě spolu s hasiči/záchra­náři). A to navzdory tomu, že (podle mne) je mezi nimi mnohem více „Cvachů“, než „Sovů“. Každopádně fízlové, soudci, lékaři a spol., které se k nim ze zvyku také řadí mezi úctyhodná povolání ROZHODNĚ nepatří. ;) :D :D

Pochybuji. Spíše jsem slyšel ohlasy, že učitelé výuku on-line nezvládli.

Já si myslím, že dočasně pomohla, alespoň u některých rodičů. Ale souhlasím s Drapem, že se to asi postupně vrátí do předpandemického stavu 🙂
Když člověk čte příspěvky Vojty a Zvídatele zde a dalších lidí v různých diskuzích (třeba na Novinkách a pod.), tak zírám, kolik zde máme „Komenských“ a odborníků na školství. Lze jen litovat, že se tito borci vyskytují jako na potvoru všude jinde, jen ne ve školství. Člověk se diví, proč uchazeči o místo učitele nestojí fronty před školami. No přece je to flek k pohledání! Kávička, klídek a tabáček, samé volno, peněz jako šlupek. Vždyť se tam pořád přidává, ne? Pracovní doba kolem 24h týdně – tedy podle rozvrhu. Práce? A jaká? Hodina tam má 45 minut! Zde vidíte tu inteligenci učitelů. Jo, a učí kraviny! No, učí… Kdo ví jestli, když jsou děti čím dál blbější. Možná, že se ve třídě i sem tam vyspí, jako kníže v Parlamentu. No neber to! A tyhle štiky, které by to mohly pozvednout ze srabu a ukázat všem neschopným kantorům, jak se to má dělat, tak raději chodí do fabrik či jinam hákovat minimálně 8 h denně. Divné, co? Když jsem se prokousával textem Zvídatele, místy se mi vtíralo do mysli jisté rčení o Hurvínkovi a válce. Jelikož jsem na toto téma zde už několikrát psal, nechce se mi „nosit dříví do lesa“. Jen bych podotkl, že koronovirová situace je první svého druhu v moderních dějinách (dá-li se to tak říci) a pochopitelně při ní dochází k různým nedopatřením, jak už to při improvizacích bývá. Doufám, že získané poznatky prospějí jak učitelům, tak i rodičům a povedou v budoucnosti k jejich intenzivnější spolupráci i vzájemnému respektu, nikoliv k prohloubení negativních vztahů mezi nimi. Alespoň bych si to přál.

Bod číslo 1: A paní učitelka, která má ve třídě 30 žáků, jim musí vařit, prát, uklízet a podobně?

Podle mého názoru v dnešní době není učitelské povolání náročné.