Co mi může bránit v otěhotnění?

Osm měsíců není tolik, chce to trpělivost, pokud možno na to vůbec nemyslet, nebojte se, ono to přijde. Všechno chce svůj čas. Užívejte si života, jeďte na dovolenou. Kašlete na plodné a neplodné dny, dělejte to prostě kdy si vzpomenete. Dělejte to pro radost a z lásky a ne proto, že chcete miminko. Držím palce a věřím že tak do roka se to povede,,,hlavu vzhůru,,,,

moje teta se snažila deset let, pak jí řekli že je prý neplodná, tak se rozhodli adoptovat miminko a s vlastním to vzdali – pár dní před podpisem posledního papíru a vyzvednutí děťátka otěhotněla a teď má už 13-letou dceru =)

Osm měsíců ještě nic není. Víte co? Zkuste na chvíli zvolnit – snažíte se až příliš! Vyjeďte si odpočinout někam k moři, kde budete jenom relaxovat a hlavně na to přestanete myslet! Atmosféra udělá své…
Chce to hlavně klid, problém je nejspíš hlavně v tom že to přeháníte se snahou, ono když se nejvíc chce, tak to nejde…
Zkuste si od „dělání miminka“ odpočinout alespoň na týden, přestaňte se stresovat, že to tentokrát zase nevyjde, uklidněte se a nechte to na přírodě – jste nejspíš dost ve stresu a manžel nejspíš taky, do takového prostředí byste přece nechtěli aby se děťátko narodilo… hlavně klid, relax…
Známá taky zkoušela každý den(!) skoro půl roku, pak to vzdala a do měsíce to bylo =)

Přeju hodně štěstí!

Mám osobní zkušenost, byť trochu bizarní, ale o to víc osobní.
Bratr mé dlouholeté a blízké kamarádky měl se svou ženou téměř obdobný průběh. Posléze u nich diagnostikovali tzv. partnerskou sterilitu, tj. že oba byli plodní, ale spolu nekompatibilní. Zkoušeli to marně asi 4 roky.
Rada lékaře zněla, že stačí dohoda s náhradním parnerem anebo anonymní umělé oplodnění. A na mne se tehdy kamarádka obrátila, zda bych se neobětoval pro dobrou věc.
Naštěstí nedošlo na nejhorší a dnes mají 2 zdravé a už dospělé děti, holku a kluka.

Prvni dite se zadarilo hned prvni mesic pote, co jsme se rozhodli. Myslel jsem, ze u druheho to bude stejne. Omyl. Podarilo se az po 3 letech. Takze vydrzet a nestresovat se, ze se nedari.

s timhle nemam zadne zkusenosti ale ja bych to proste „neresil“, je jasne ze se na to moc tesite ale ceho je moc toho je prilis, zkuste to na par tydnu vypustit z hlavy ze chcete „ted“ dite, proste si jen tak uzivejte a zkuste na to nemyslet

muj nazor :)

chtěla bych vás ubezpečit ,pokud máte všechna vyšetření v pořádku,tady je jen na čase kdy to příjde,příjde to tak nečekaně,musíte se uklidnit,bít v pohodě v klidu,vyjeťte si k moři,jen vy dva,rozmazlujte se.Trpělivost růže přináši,jste hodně vytížení,je to jedno s druhým to všechno souvisí,já mám takové skušeností až už přestane na to myslet ono to příjde,.

Zdroj: žolík

Rozparáděný kamion ve městě