Co jste se naučili od taty? Fšecko, co umíte, je od taty?

Eh, nemá smysl vypisovat. Mnohem zajímavější je co jsem se NENAUČIL, jakkoliv jsem se snažil – a to HODNĚ. Vati měl něco, čemu se říká „přirozená autorita“. Moc toho nenamluvil, (byl takový ten klidný, nevzrušivý typ, co spíš jedná, než mluví), ale stačil jen výraz, abys věděl která bije. Vlastně ani neznám nikoho, kdo by se tak prefektně uměl vyjádřit beze slov. Pouhým povytažením obočí tě „zjebal na 2 doby“, žes neměl nejmenších pochyb o tom, jak velký jsi pitomec a pokud nedejbože stiskl rty do úzké čárky…, no tak to bylo ZLE! :)

Bohužel jsem zdědil hodně po mutti, tudíž jsem spíš „expresivnější“ typ, který si občas rád jedovatě „zakomentuje“ (mutti POŘÁD něco brebentila, kdoví, možná tím kompenzovala vatiho málomluvnost :D) anebo prostě nemám/ nezdědil jsem takové nadání. Každopádně i když obě mé starší tvrdí, že jsem se v tomto směru hodně „potatil“ (gesta, mimika apod.), tak pokud mohu posoudit, MÉ pozvednutí obočí nemá na sourosemetriky takový ZDRCUJÍCÍ dopad jako vatiho ani náhodou, spíš tak z desetiny. :(
(A to jen když „se podaří“, někdy si bestie ze mne dělají vyloženě srandu, no něco TAKOVÉHO by u vatiho nepřicházelo v úvahu ani omylem a ve snu!!) :)

Každopádně tohle upřímně závidím borcům, kteří to zvládají (ne že by jich bylo moc, ale semo tamo na nějakého narazíš). Však víš jak to je, VŽDYCKY chceš to, co NEMŮŽEŠ mít. Tudíž z té snahy u mne vznikla výsledná tragtikomická kombinace, kdy „pořád klídek, pořád klídek“ (až se někteří diví), jenže pak „přeteče pohárek“ a výbuch! Naštěstí už ne tak často jako za mlada a pokud to takhle půjde dál, tak mi stačí odhadem tak 300–500 let a budu celý vati. ;) :D :D

BTW – zajímalo by mne, CO představuje fotka u otázky. Je třígenerační (děd, otec, syn) nebo jsou tam jen 2 generace? A pokud představuje jen 2 generace, je to děd s vnuky nebo otec se syny? Ha? ;) :)

Nic. Neměl jsem s ním dobrý vztah a nic užitečného jsem od něj neměl. Možná vzor, kým nechci být.

Od „zploditele“ nic, po něm mám jen podobu. Nevlastní otec, to už je jiná – odmala mě učil, že „ženský se maj chránit“ (to teda pak „předved“ – nechal ji zaplatit dluhy, který on zavinil), v podstatě mě přived ke scrabblu (když jsem ho začal porážet, přestalo ho to bavit :{D>) a vypěstoval ve mně lásku k muzice.

Fšecko od taty a mamy: fungovat, flámovat, fandit, flákat, fotit, fidlat, flambovat, fingovat, fučet, felit, fakovat, foukat, fénovat, filmovat, fidlat, frčet, fingovat, fňukat, fachat, fachčit, fakturovat, fascinovat, fejkovat, felčařit, (vy)fiknout, (vy)fláknout, flamendrovat, financovat, fintit, fitnessovat, flekovat, fofrovat, folkovat, fotbalovat, frapovat, frflat, fušovat.
Fšecko mě fascinovalo. 🙂

Toasty

V podstatě nic.
Odešel, když mi bylo cca 14 let a vztah nikdy nebyl nic moc.Nikdy se nám jako rodině moc nevěnoval.

Tak takhle šťastného (viz třígenerační obrázek) jsem jej, bohužel, nezažil. Zemřel při tragické nehodě, když mu bylo 51 a mi 20. A nedožil se ani jednoho vnoučete, ani od mýho staršího bráchy. Ale věděl, že se mu první vnouče má narodit.
Ale teď přímo k vlastní otázce. Byl velmi hodný a měli jsme jej všichni moc rádi. A nedá se přímo říct, že, co jsem se naučil, naučil jsem se od něj. I když mně hodně ovlivnil, zejména při výběru mého budoucího povolání.
Byl vystudovaný elektrotechnik, kdy, v předválečných letech, vystudoval elektrotechnickou průmyslovku v Praze. Ve svém životě pak pracoval většinou na postech technických a zejména jako podnikový energetik, v několika závodech, kterými prošel.
Takže, když jsem se já rozhodoval, na jakou střední školu půjdu (původně jsem hodně inklinoval k automobilní průmyslovce, motorky, auta a motory byly moje hobby), tak mne nakonec přesvědčil, že ta „elektrika“ by pro mne byla možná lepší.
A nikdy jsem toho nelitoval. Motory jsem měl celý život jako hobby stále, ale mé povolání bylo výhradně elektrotechnického směru.
A nikdy jsem svého rozhodnutí, potažmo jeho rady, nelitoval.
Jinak to byl člověk velice trpělivý, spolehlivý a dá se říci i důsledný. V čemž jsem se snad také „potatil“. A rovněž velmi dobrý manžel, s velkou trpělivostí, neboť mamka byla spíše opačného „ražení“. Takže i v tomto byl, pro můj další život, velkým příkladem.
Byla velká škoda, že nás tak brzo opustil.
Tož, to vše jsem se „naučil od taty“.:-)

Myslím, že by mě bejval mohl naučit toho víc, třeba poznávat stromy a rostliny, když měl vystudovanou lesárnu, ale spíš machroval a jako malá jsem poznala s jistotou akorát tis. Dal mi základy ke hraní na kytaru, ale jeho způsob učení byl pro mě spíš teror. Vypěstoval ve mně však náklonnost k deskovým i počítačovým hrám, seriálům a filmům s tajemnou sci-fi tématikou a dobré muzice, což téměř vždy imponovalo případným zájemcům :)