Někteří papaláši a média uvádějí jsme ve válce president UA hlásá
jsme ve válce bojujeme za celou Evropu a pod.
Od roku 1939 dodávala ČSR zbraně Německu proti Rusku a nebyla ve válce a
nyní dodáváme zbraně UA proti Rusku / velká pochvala od Bidena / tak jsme
podle politiků a papalášů ve válce či nikoliv.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Filip84 před 860 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
To je hodně obsáhlé thema.
Obecně vzato, stát je jakousi kvasiosobou, která je podobná právnické osobě, ovšem oproti běžné právnické osobě, nebo osobě jí na roveň postavené (trustu, územnímu samosprávnému celku atp.), stát není zastupován jedním orgánem, např. jednatelem, statutárním orgánem atp., ale je zastupován více podosobami, které se zovou organisační jednotky státu: patří mezi to finanční prokuratura, praesident republiky, Ústavní soud, Úřad práce, ale i každý jednotlivý ústavní činitel v mezích jeho pravomoci: soudce, když má na sobě talár a vynáší usnesení / rozsudek, poslanec, když zvedá, nebo nezvedá, hnátu ve sněmovně etc. etc. Margem státu jsou jeho hranice, plus hranice jeho terrainu na území cizího státu – velvyslanectví, konsulátu atp.
Stejně, jako jednatel osoby s ručením omezeným nemůže authoritativně rozhodnout o právech jiné osoby akciové společnosti, nemůže stát authoritativně rozhodnout mimo terrain své působnosti.
Proto, vždy a všude, je válečný konflikt započat okamžikem, kdy noha kombatanta jednoho státu překročí výsostnou hranici druhého státu, aniž by se tak dělo na základě práva – mezinárodní dohody, dohody mezi těmi dvěma státy atp.
Pak jsou mezinárodní úmluvy: třeba za začátek potencionálního konfliktu s Říší německou bychom byli vinni my (RČS), protože jsme, jako první, mobilisovali, čímž jsme dali průchod právu Říši mobilisovat se rovněž, a stejně tak preventivně nás napadnout. Tady z toho Ti může začít docházet, že není tak jednoduché určit, z právního hlediska, viníka „krise“ na Ukrajině, když přesně nevíme, co se dělo u hranic s RF.
Takže: WWII de iure začal Slovenský štát okamžikem, kdy první noha vojáka Slovenského štátu překročila hranici s Rzeczpospolitou.
Samotný „obchod“, ať už jakýkoli, není z pohledu mezinárodního práva válkou.
Upravil/a: Filip84
0 Nominace Nahlásit |
Máš trochu zmatek v historii. ČSR přestala existovat 15.3.1939 a nemohla tedy dodávat zbraně Německu, které bylo sovětským spojencem až do roku 1941.
0
před 860 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Emefej máte svoji / provedl jsem chybu nebylo to na Rusko ale na Sovětský
svaz / pravdu ovšem větší pravdu má Filip84 který to pochopil a perfekt
vysvětlil. Ovšem chápu UA je zapotřebí pomáhat poněvadž jednou bude
v EU a v NATU a také jsou pochvaly z Bruselu, rovněž pro běžence na př.
z Afriky je zapotřebí stavět ploty bušit do nich obušky a vodním dělem
poněvadž to jsou lidé druhé kategorie.
Ovšem je skutečnost že od roku 1939 do roku 1945 byla Škoda Plzeň
součástí německé vojenské výroby – Reichwerke AG fúr Herman Gorinng a
dodávala zbraně Německu na frontu proti Sovětskému svazu.
A Češi plnili plán na sto procent často jej překračovali a dostávali
zvláštní odměny a i prémie.
Kryšpín: Svého času se stal takový diplomatický incident: náš občan se pohyboval u hranic s Reichslande Bayern, no a tam ho chytili bavorští policajti, donutili přejít hranici na bavorské území, tam ho zajistili, skončil na bavorské policejní služebně, a z čehosi byl obviněn (není podstatné z čeho). Tak to, alespoň, popisoval on.
Samozřejmě, pokud to není dohodnuto mezi státy (tehdy, a tam: nebylo), tak ti bavorští policisté neměli na našem území žádnou pravomoc, a kdyby on je tam zastřelil, bude v právu. My máme s SRN minimálně standardní diplomatické vztahy, tak se to – nějak – diplomaticky vyřešilo (jak není podstatné, ani si to nepamatuju).
Kdybychom neměli, tak tohle může být „krásná“ záminka k napadení SRN. A byli bychom v právu, theoreticky. Jenže: prakticky by to stálo na tvrzení jednoho člověka. Když bychom válku vyhráli (theoreticky), tak bychom měli pravdu, protože by se důkazy, že ten člověk hovořil pravdu „našly“ (i kdyby si to celé vymyslel). Když bychom válku prohráli, tak by se ten incident nestal, celé jsme si to vymysleli, protože ten, kdo to tvrdil, by se, buďto, ztratil, nebo by „dobrovolně“ doznal, že si to celé vymyslel.
Tohle je malá věc, ale princip platí i pro věc velkou. Až opravdu s odstupem několik desítek let, a to jen a pouze možná, se dá dojít k pravděpodobnému skutkovému popisu, a až ten se dá subsumovat pod positivní právo.
S existencí RČS je to trošku složitější:
De iure byl RČS, od 16. března 1939, Protektorát Čechy a Morava a Slovenský štát byl stát nově konstituovaný.
Zároveň však, podle ustanovení čl.1 odst.1 Výnosu Vůdce a říšského kancléře ze dne 16. března 1939 o Protektorátu Čechy a Morava, č. 75/1939 Sb., části bývalé Česko-Slovenské republiky, obsazené v březnu 1939 německými oddíly, náleží od nynějška k území Velkoněmecké říše a vstupují jako „Protektorát Čechy a Morava“ pod její ochranu.
Podle ustanovení čl.3 odst.1 Výnosu Protektorát Čechy a Morava jest autonomní a spravuje se sám.
Spojenci uznali nelegálnost Protektorátu až následně, ale se zpětnou účinností.
Svým způsobem, tedy, RČS nikdy existovat nepřestala. Je to trošku schizofrennní, ale kdo rozumí mezinárodnímu právu, a zejména politice Koruny, tak na tom nic abnormálního není.