Co je to zákon? K čemu slouží?

Jaký Zákon? Nějaký konkrétní zákon s velkým Z? Nebo zákon obecně?

Pokud jde o účel zákonů obecně, tak co si pamatuji z teorie práva, tak jde o normativní právní akty, které stanovují práva a povinnosti všem lidem (např. občanský zákoník) nebo skupině lidí (např. zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) bez ohledu na jejich individuálně projevený souhlas. Na druhé straně jsou tzv. individuální právní akty, které upravují práva a povinnosti omezenému počtu lidí (například smlouvy).
V uvedeném mě může kdokoli opravit nebo doplnit, pokud jeho postřehy z teorie práva jsou čerstvější.

Pak jsem sám vyvinul vlastní sociologickou teorii o účelu zákonů. Nyní čtěte:
Ve společnosti se vyskytují dvě strategie.
První strategii si nazvu strategii Slušňáka (S). Slušňáci spolu spolupracují, dodržují slovo, nekradou, nevraždí. Tato strategie slibuje stabilní dlouhodobý všeobecný prospěch, prosperitu a pokrok.
Druhá strategie nazvaná strategie Podrazáka (P) spočívá v opaku. Podvody, lži, krádeže, vraždy atd. Slibuje možnost výrazného krátkodobého zisku, ovšem s rizikem ztráty důvěry u ostatních eventuálně dopadu nějakého trestu ze strany ostatních.
Důležité je si uvědomit, že lidi se nedělí na čisté Slušňáky a čisté Podrazáky. Každý z nás občas zalže a většina podvodníků by nikdy nikoho nezabila. Můžeme si představit souhrn všech transakcí, které mezi lidmi proběhnou (od slibu manželce, že přijdu z restaurace včas, po smlouvu státu na dálniční mýto). Tyto realizované transakce se dají označit jako S pokud všechy zůčastněné strany se zachovaly k ostatním v souladu s tím, co bylo dohodnuto nebo co se předpokládalo nebo co vycházelo ze vzájemné důvěry, tj. slušně. Transakce ve kterých alespoň jedna strana jinou nějak podrazí, označíme P.
Ve společnosti se vždycky budou vyskytovat transakce P. Vždycky se někdo uchýlí k P startegii. V určitém koncentraci zůstane vždycky P startegie výhodná. Představme si, že společnost je složená ze samých podrazáků. Taková společnost by byla naprosto rozpadená, nefunkční. Vlastně by se nedalo mluvit o společnosti, spíš by šlo o množinu individualit. Nikdo by nikomu nevěřil. V této situaci by se našli dva lidé, kteří by spolu začali spolupracovat. Např. jeden by chytal ryby, druhý by pekl chleba a oba se mezi sebou dělili. Zakrátko by na tom byli výrazně líp než ostatní individualisté, kteří by museli tak trochu dělat od všeho něco, protože by se neměli na koho spolehnout. Po čase by se strategie S ve společnosti rozšířila.
Kdyby se naopak společnost skládala jen ze Slušňáků, pak by se vyskytl jediný Podrazák, který by zneužíváním nic zlého netušících Slušňáků dokázal bleskově získat obrovský zisk. Viz film Demolition Man.
Z toho plyne, že v každé společnosti se hledá nějaký rovnovážný stav. Například 80% – S, 20% – P. A nyní k odpovědi samotné:

Zákon je způsob, jakým vyznavači jednotlivých strategií chtějí vychýlit společenskou rovnováhu ve prospěch vlastní strategie. Vzhledem k tomu, že celkově ve společnosti převládá strategie S, tak většina zákonů je vedena ve smyslu S, ale přesto se občas může stát, že se prosadí v zákonech i P.

„Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárným sborem (parlamentem). Pokud jde o právní sílu, jsou zákony nadřazeny podzákonným předpisům (vyhláškám a nařízením), avšak podřízen Ústavě a ústavním zákonům a jim naroveň postaveným mezinárodním smlouvám.“ (wiki)
Je to norma, která stanoví správné jednání, nebo jakékoliv jiné entity a v právním státě tak reguluje společenské jevy a další subjekty. Co není podle zákona je protizákonné a je trestně postižitelné.

Právo je vůle vládnoucí skupiny/vrstvy/tř­ídy, povýšená na zákon.