Co je tak propagandistického na Ženě za pultem?

Zřejmě to, že v době socialismu nebyly plné pulty zboží, ani vstřícné prodavačky (ty sice nejsou někde ochotné ani dnes). Navíc seriál byl zarřazený před vánočními svátky, ženy stály fronty na rlůzné zboží, zatímco v tomto seriálu byl všeho dostatek.
–
Názor autorů Miroslaav Graclíka a Václava Nekvapila v knize Žena za pultem

„Legendární dílo Jaroslava Dietla Žena za pultem bývá často označováno za jeden z nejkvalitnějších seriálů české filmové tvorby. Přes jen těžko zpochybnitelnou řemeslnou dokonalost příběh prodavačky Anny Holubové i nyní vzbuzuje v řadu emocí. Nejen dějem, ale také politickou kontroverzností a otázkami spojenými s jeho vznikem. Například měla hlavní postavu Anny skutečně hrát Jiřina Švorcová nebo byla role původně napsána pro Jiřinu Bohdalovou? Kdo rozhodoval o hereckém obsazení dalších seriálových postav? Byl to režisér, scénárista, paní Švorcová nebo šlo o dílo, do kterého brutálně zasahovalo nejvyšší vedení KSČ? Uměl pan Dietl psát milostné dialogy? I na spoustu dalších otázek nabízí odpovědi kniha Žena za pultem – příběh legendárního seriálu, vydaná nakladatelstvím Omega. Text doprovázejí unikátní fotografie Miloše Schmiedbergera.“
http://www.kni­hyomega.cz/eshop-zena-za-pultem.html

Zajímavosti o seriálu
http://www.top­cteni.cz/zena-za-pultem/

Především téměř provokativní prezentace socialistického obchodu. Tehdy se nenakupovalo, nýbrž shánělo – od balíčku kakaa, mandlí ap., až po roličku toaletního papíru. Tvůj dotaz svědčí buď o tom, že patříš mezi mladou generaci nebo trpíš demencí ze ztráty paměti. A vůbec, popis celé tehdejší normalizační atmosféry by bylo hodně dlouhé a smutné povídání.

Samozřejmě to byla propagace reálného socialismu. Seriál se natáčel v první velké velkoprodejně potravin v Praze. 🙂
Jen pro zajímavost uvádím v odkazu „široce pojatý“ názor Jana Čulíka na „Ženu za pultem“:
https://blisty­.cz/art/64705­.html

Nevím, ale chystám se teď v brzkém budoucnu jet maraton Gotwald, Žena za pultem, Muž na radnici…tak pak ti řeknu.

Ono když se podíváš třeba na Dovolenou s Andělem, a budeš u toho přemejšlet, tak tam to z toho taky trčí jak péro z gauče. Ale nejlepší je stejně 30 případů majora Zemana, tak už se na tom někdo hodně úchylně vyřádil. Všichni komunisti hrajou veskrze kladný postavy, a když je nějaká postava proti režimu (má výhrady), tak je to šílenec, drogově závislej, vrah nebo terorista 😁 Úžasnej seriál.

http://www.ty­den.cz/rubriky/pri-nataceni-zeny-za-pultem-herci-hladoveli-uprostred-regalu-plnych-jidla_294398.html
https://blisty­.cz/art/64705­.html

Zjednodušene…
všetky seriály typu Žena za pultom, Muž na radnici, zabudla som názov o Inžinieroch konštruktéroch tkacích strojov, Mjr.Zeman, Nemocnica na kraji mesta a podobne boli robené na objednávku ukázať nielen život v skutočnosti, ale ako by mohol byť vďaka socializmu a uvedomelým občanom.
Tí starší „súdruhovia a súdružky, dedkovia a babičky, vtedajšia mládež tí začínajúci budovatelia rána…“ čo si pamätajú alebo aj nepamätajú tie časy zo svojho okolia, vidia a spomínajú na prázdne obchody, neochotu úradníkov a predavačov, ale akosi zabúdajú, že boli aj ochotní a bezúplatkoví predavači, ochotní úradníci, príslušníci VB naozaj pomáhali…
v tejto súvislosti som si spomenula na „test ochoty“ u mäsiara. Nakazená Bundesrepublikou, kde som toto videla (nie ako test, ale realitu) a preniesla do našich pomerov… som si pri pulte pýtala narezanú salámu, nie na váhu, ale pýtala som 5 plátkov. Najprv ma odmietali, ale vysvetlila som im, že ma nezaujíma váha ale počet, ktorý potrebujem, zvyšok mi je zbytočný. Najprv sa tvárili, že sa to nedá, ale nakoniec tak spravili. Odvtedy predavačky v tejto mäsiarni už sa ma (ale aj iných) nepýtali len na váhu, ale na množstvo mäsových výrobkov.
Dobrý obchodník a boli u nás v tých časoch aj takí, predá tovar podľa zákazníkovho želania, pokiaľ to je možné. Chcete dárkové balenie čerstvo kúpeného osobného auta? za malý príplatok okrem ružovej stuhy dostanete aj kvetinku za sklo.

Nic, co by stálo za mimořádnou pozornost.
Všechny Dietlovy seriály byly pohádky pro dospělé, na které se příjemně koukalo a co nemělo v té době srovnatelnou konkurenci. Ať se jednalo příběhy z hospody, dolů, JZD, radnice, prodejny, nemocnice, kombajnérů, strojírenského podniku, kuchyně, sklárny nebo vodohospodářů, vždycky bylo perfektně zvládnuté filmové řemeslo a velice věrohodně vytvořeno odborné prostředí. Osobně mi nikdy nevadilo propagandistické zaměření, spíš trapné a nepravděpodobné chování a dialogy, pokud šlo o jakékoli seznámení nebo milostný vztah.
Myslím, že Žena za pultem nijak nevybočuje.