Pérák – mýtus nebo skutečnost – autpr Petr Janeček

odkaz http://www.vi­talplus.org/ar­ticle.php?arti­cle=64

Pérák jako součást moderního folkloru

"Podle odborníků na lidovou slovesnost nikdy Pérák neexistoval – představa Péráka je pouhou mýtickou hrdinskou postavou moderních pověstí. První zmínky o skákajícím přízraku pocházejí již z konce 30. let, kdy měl údajně přeskočit vlak nedaleko Havlíčkova Brodu; jiní folkloristé zase hledají původ vyprávění o Pérákovi v pověstech kolujících těsně po první světové válce na Lounsku a Mostecku.

Za druhé světové války nebyl osamoceným fantómem; vedle něj v Čechách řádili podobné přízraky: Žiletkář, Břitvák a Kanálník, na Slovensku zase Smrtka a Fosforák. Legendární postavy podobné Pérákovi známe i ze zahraničí. Za druhé světové války řádil v Itálii mýtický přízrak Pippo, ve Spojených státech zase fantómové Kilroy atd.

Nejvíce společného má ale český Pérák s anglickým fantómem Pérákem Jackem z počátku 19. století, který byl pravděpodobně jeho přímým předobrazem. Pérák Jack byl stejně jako český Pérák vybaven zázračnými péry na nohou, pomocí kterých mohl přeskočit i tu nejvyšší překážku, a v lidovém podání byl – podobně jako náš český fantóm – zákeřným zločincem stejně jako ušlechtilým bojovníkem proti bezpráví.

Záhadný fantóm je dodnes spojený s mnoha otazníky; odborníci na lidovou slovesnost například dodnes nevědí, kdy a kde pověst o Pérákovi přesně vznikla a kde se o něm všude vyprávělo. Proto dnes probíhá badatelský projekt, který si klade za cíl nasbírat co největší množství vyprávění pamětníků o této záhadné postavě."

Z knihy Černá Sanitka, specifikace: Za druhé světové řádil v Čechách tajemný pérák.

Nikdo neví kdo to byl.. Dokázal přeskočit nejen auto či autobus ale rovnou činžovní domy. Někteří říkali že bojuje proti Němcům. Jeden hoch se za války vracel v noci domů. Bydlel v ulici zvané V Holešovičkách. Když se rozhlédl spatřil černě oděného může. „To je pérák“ ! problesklo mu. Ve strachu se schoulil k zemi aby ho pérák nespatřil. Muž skákal podél chodníku a chlapec si ho tak mohl prohlédnout. Na muži bylo všechno černé, šaty páska kolem hlavy s dírami pro oči i boty s podrážkou 20–30 centimetrů tlustou, co v ní byla zabudována ta skákací péra. Skákal sounož, při každém dopadu šel do dřepu aby dostal velký odraz, a rukama udržoval balanc

Existovali i péráci hodní kteří škodili kolaborantům a okupantům. Podle jedné fámy to byli agenti spojeneckých armád, podle jiných domácí odbojáři či nějaký šprýmař.

Krom toho, na Slovensku údajně existovala obdoba Českého péráka který se nazýval „fosforák.“
Doplňuji:
Čech co škodil Němcům. Dělal sabotáže, kradl jim co se dalo, a aby jim mohl lépe unikat přimontoval si péra z gauče. V Sadské na nádraží přeskakoval vagony apod.
Když Němci třeba třeba hlídali vchod, tak ho nepozorovaně přeskočil a něco tam rozbil nebo ukradl. Když ho Němci obklíčili tak je prostě přeskočil (i když teda nevím proč ho nezastřelili.) Když ho hledali, skrýval se v lese u Kerska.

Jednou se prý ve stromovce stalo to,že průvodčí zatím zůstala na konečné výstupní stanici a něco pojedla a kolega zatím jel smyčku. Poté uslyšel zoufalý křik. Tam se hrdlovala s nějakým mužem který ji mlátil vlastní termoskou. Když útočník uviděl, že se k nim blíží kolega, zmáčknul v ruce termosku, praštil s ní o zem a obrátil se na útěk. Typyckými péráckými skoky prchal pod viaduktem železniční trati směrem tehdy Bělské třídy. Řidič se hnal a křičel: „Chyťte ho, chyťte ho!“ Kolemjdoucí se připojili k honičce na Péráka, který zahnul hned za viaduktem vpravo do kopce a zjistil, že by pronásledovatelům neutekl, tak přeskočil zeď tamního hřbitova. Zničená termoska s otiskem Pérákovy železné ruky se pak prý ukazovala nějakou dobu ve vozovně.

Upravil/a: Nazdar Bazar

Jde o mýtus podobný tomu o rytířích v Blaníku…
Jen – za WWII blaničtí rytíři poklidně dřímali, zatímco Pérák se aktivně zapojil do odboje…
😉

Nazdar Bazar cituje vhodný zdroj, ale zapomněl uvést o to hlavní: jde o tzv. urban legend, fámu, s tím, že tato byly významná svou dobou a zaměřením (superhrdina v odboji).

(Moje) Pravda je, že je/byl tak skutečný jako třeba golem.

Tak co píší tady o tzv. člověku Péráku, jsou také slyšitelné příběhy, povídky, vyprávění. Může to být vymyšlená postava, ale také mohla existovat. Ani jedno nelze vyvrátit
Ale také se říká člověku Pérák, který prudí ostatní lidi a stále je tzv. péruje, je to takový Pedant. Stále psychicky týrá, kvůli maličkostem i.
Takže záleží, kterého z těchto dvou je na mysli?
Obojí je stejného názvu, ale rozdílná postava.