Co byste odpověděli M. Huptychovi na otázku: „Jak je možné, že vyroste plevel, když slova padnou na úrodnou půdu?“

Slova jsou podobně jako semena různá. Záleží tedy na tom, JAKÁ konkrétně dopadnou. Záhada vyřešena pane Huptych, další prosím! ;) :D :D

Něco je v Evangeliu. Pokud padne zrno na úrodnou půdu, tak to ještě neznamená, že se všechno dostane do země. Něco sebere vítr, něco ptáci a něco se dostane do země a vyklíčí. A půda nemusí být kvalitní s minerálními látkami a živinami.

I půda která vypadá úrodná, nemusí být taková, jak se zdá na první pohled. Pokud v půdě chybí živiny, nebo je málo propustná, tak toho moc nevyroste a pokud přece něco, tak kvalita tam neni. A to ještě pomíjím nekvalitní semeno. I tam by mohl vznikat problém.
V tomto případě však myslím, pokud je většina těchto věcí v normálu, nebo jen s drobnými úchylkami, tak že zajisté něco vyroste. I když klíčivost i dobře zasetého semene může být podle druhu i několiletá.

Protože výjimka potvrzuje pravidlo.

1. Není- li posluchač, naše slova se stávají nicotnými. V návaznosti se bez posluchače brzy staneme nikým i my samotní. To už raději plevel, než vůbec nic.
2. Pokud na úrodnou půdu dopadají slova plevelnatá, není se čemu divit.

1), 2), Zjentek (;

Aby si přečetl, jak je to podrobně vysvětleno v evangeliu.