Co byste dělali, kdybyste viděli sebevraha na kolejích a vlak by byl už dost blízko?

Co by kdyby, nedokáže nikdo říct, jak by se zachoval v krizové situaci. Pouze se může jen domnívat jak by se zachovat chtěl. Až jedině ta skutečná situace může ukázat realitu.

Odtáhl bych ho od kolejí, propleskl bych ho a řekl bych mu, že jestli se chce zabít, ať to udělá doma a ne že vystaví stovky nevinných lidí – svědků psychickému šoku a nočním můrám a strojvůdce právnímu popotahování. A ještě zdrží dopravu.

dosť blízko – divá definícia vzdialenosti
Podľa svojho sebapoznania i poznania bežného človeka, ak by vzdialenosť vlaku bola nebezpečne blízko nik by nepostupoval podľa odpovede Psychotica. Väčšina ľudí by šokovane zmeraveli a len nemo a šokovane sledovali tragédiu. (stačí, ak pozriete na reakcie ľudí pri autonehodách). Prirodzene jestvujú aj ľudia, ktorí reagujú reflexne okamžite „bezmyšlienkovite“, svoje konanie si mnohokrát uvedomia až po zásahu.
Čo by som robila v takomto prípade? Neviem, priznam a nebudem zo seba robiť „teoretického frajera“
Presne to popísal Drap.
Doplňuji:
Po páde z výšky sa pýtali robotníka, ako je možné, že dopadol tak, že sa mu nič nestalo, robotník odpovedal:„ne­rozmyšľal som, na to nebol čas, len som podvedome reagoval“

Upravil/a: led

Já myslím, že 99% lidí by vůbec nepoznalo, že ten člověk je sebevrah nebo, že se chce zabít a tudíž to co tu píšou jsou jen plané řeči…

Nejdřív bych musel zhodnotit situaci a svoje možnosti. Pokud bych byl třeba v metru a člověk vedle mě omdlí nebo by spadl do kolejiště, tak bych okamžitě šel na pomoc. Málokdo by poznal na člověkovi, že se chce zabít…

Asi bych zvážil situaci a pokusil bych se pomoci, ale jedno vím jistě. Velmi bych se snažil abychom tam nezůstali ležet oba. I za cenu jeho života.

Záleží na situaci, jak bych byl daleko od sebevraha, a kde by byl vlak a jakou by přijížděl rychlostí. Na nějaké rozhodnoutí je několik sekund. Snažil bych se ho zachránit.