Avatar uživatele
bolak

Co byste chtěli dělat za práci, kdybyste nedělali to, co děláte?

Doplňuji:
A z jakýho důvodu teda neděláte to co, byste chtěli dělat?

(když už jsme u toho)

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 8Pro koho je otázka zajímavá? dudu, anonym, GM, johana 56, tom004, iwrana, anonym, anonym před 4264 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
anonym

V současné době bych chtěl být elektrikářem, instalatérem a topenářem v jednom. Potřebuji totiž rekonstrukci ÚT, ale protože nejsem lakota, dám vydělat drobným živnostníkům.
Jinak bych chtěl být topičem v letním kině nebo leteckým vyhybkářem. Ale protože se blíži ta doba‚ kdy budu, státem potrestaným, důchodcem, tak to bude má doživotní
práce na kterou se budu, pokud budu živ a zdráv, nesmírně těšit.
Doplňuji:
Nedělám toho důchodce ze dvou důvodů: chyběli by mi ještě dva roky (pokud bych šel do st. důchodu za zlatých časů) a stát mne potrestal tím, že ještě musím po šedesátce pracovat o 3 roky a 4 měsíce navíc. Jinak lituji ty, kteří jsou mladších ročníků a do důchodu půjdou bůhví kdy.

Upravil/a: anonym

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
tom004

Vždy jsem dělal takovou práci která mne bavila a sám jsem si ji vybral. Jediná, která nejde ovlivnit je zaměstnání s názvem „důchodce“. Nakonec, jak se ukázalo, to zas tak špatné „zaměstnání“ není. Takže bych, ani zpětně, moc neměnil.
Barbakáne, proč potrestaným, v důchodu je fajn.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Velice rád bych byl prodavačem v antikvariátu knih.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Led_

Hmmm, ťažkááá odpoveď.
Prácu, ktorú som si vysnila, nerobím.
Pre „nedostatok miesta“ som bola úradmi preradená na inú školu. Neľutujem seba, ľutujem ľudí, ktorí nakoniec plody mojej práce museli pretrpieť. Najhorších je prvých 20 rokov, potom si človek už dáko zvykne.

Ale na otázku, odpoveď:
robím prácu, ktorú sa človek učí celý život, kde dáva svoje ja, prijíma pozitívnu energiu a pocity iných…(ano, aj bojuje s vetrnými mlynmi, nepriazňou mocných, závisťou…)
každý deň, i keď navonok rovnaký, je iný…

  • je taký, akým si ho môže spraviť každý, kto naň pozerá čistou mysľou a vníma celým telom

Ak nepozerám na prácu z materiálneho hľadiska – už by som nemenila a detskému snu sa venujem ako druhému koníčku

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Lucijej

já bych chtěla být rusalkou v hodně hlubokém lese a tancovat při měsíčku
Doplňuji:
protože a jelikož mě Krakonoš odmítl přijmout s tím, že na to nemám ty správné predispozice

Upravil/a: Lucijej

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

no hlavně aby to bylo venku.. zima-sníh, dřevo.. zbytek roku- dřevo, tráva,stromy, keře.. asi hodinový manžel, ale jenom outside.. prasklé žárovky, ucpané toalety a kapající kohoutky bych nechal odborníkům .)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
GM

Až budu v důchodu, jestli se toho ve zdraví dožiju, budu péct na zakázku dorty, řezy a cukroví.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
charliesheep

Chtěl bych být Krakonošovým zástupcem,přijal bych Lucijej za Rusalku a barbakana za topiče v letním kině,zjentek se postará o dřevo a GM nám k tomu napeče dorty.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
dudu

Dnes jsem důchodce a ke své bývalé profesi bych se určitě už vrátit nechtěl. Moc by mě lákalo přes léto vždy čásek pracovat jako dělník na nějakém horském statku kdesi v Alpách a krátce mít možnost chodit na houby ve Finsku. Bohužel kvůli zdravotnímu stavu se spokojím se sečením trávy apod., na naší pastoušce.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
iwrana

Cvičitelkou psů.nebo prodavačkou knížek.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Hodně se mi toho vyplnilo a i teď jsem spokojená. Jen jsem vždycky toužila být veterinářkou nebo podkovářkou a později uměleckou kovářkou, ale nedovolil mi to zdravotní stav.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Damiana

Čím jsem starší, tím víc mám dojem, že nejdůležitejší v životě je zachovat si svého koníčka fakt jen na amatérské úrovni. Všechno, co mě kdy bavilo jsem vždycky začala dělat profesionálně a asi i proto na tisíc procent a pochopitelně časem zákonitě následoval BurnOut. A pak mi vlastně žádné koníčky nezbyly, nebylo čím se „nadopovat“. Ještě, že jsem objevila tanec, fakt záchrana.:-)
Nedávno jsem dokonce i uvažovala o tom, že bych úplně změnila profesi a začala znovu – takové osvobození a nový nádech. Jsem ve věku, kdy mám pro to nejvíce možností a také vidím kolem sebe spoustu těch, kteří to udělali – i když byli ve své dosavadní práci hodně úspěšní. Mám jen „problém“ v tom, že mi dost lidí dává najevo, že mě potřebuje v tom, co dělám. Až „odhodím“ 🙂 ty „závisláky“, doufám, že ještě jednou budu třeba vynikající šéfkuchařkou studené kuchyně nebo budu mít malý krámek s uměním a módou.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

ja som spokojný.
Ono sťažovať sa by mi aj tak nepomohlo.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Tak tohle vážně nevím, ale nejlepší je být doma a brát peníze alespoň k přežití.
Doplňuji:
Ale určitě by bylo zajímavé pracovat v nějaké ekologické, ochranářské organizaci nebo mezi zvířaty ve volné přírodě – zaujaly mě takzvané vlčí a rysí hlídky, ale bydlím mimo oblasti výskytu.

Upravil/a: anonym

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
anonym

Ještě by mě bavilo pracovat mezi knihami.

před 4262 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
bolak

Já bych chtěl bejt bedtester, ale to by se muselo vymyslet. Že by mně vždycky večer z ikey dovezli jednu postel, já bych se pěkně voblík do pyžama, schrupnul si v ní a ráno bych pak na ní nalepil třeba 6 hvězdizdiček z 10ti, podle toho jak bych byl spokojenej…

před 4264 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Led_

A spal v nej kdesi na rušnej ulici. Sám :)

před 4264 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
anonym

Opravářem vzducholodí

před 4267 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
bolak

led: a co je ten tvůj dětský sen? :)

před 4267 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Led_

turistika akýmkoľvek spôsobom,
spoznávanie sveta, ľudí, ale nie z tej oficiálne verejnej „turistickej stránky“, no zo strany bežných ľudí, napríklad u nás toľko zaznávaný Rómov, ich povesti, piesne. Kde všade som bola, kým ostatní sa odviezli na hotel, či do zábavných podnikov, nezabudla som navštíviť aj okolie, zastrčené uličky, slumy, cintoríny (podľa toho ako si vážia mrtvych, vidíte dušu obyvateľov danej oblasti) opakovala si príbehy známe z kníh a piesní.
Urobila som pri tom úžasný objav: Všade žiju ľudia, niet rozdielu medzi národnostiami, farbou pleti…

před 4267 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek