Co bylo prioritou prostého občana při budování socialismu poté v socialismu a v normalizaci?

Zhruba to, co dnes.
S malým rozdílem. Až na výjimky, musel každý vstát a jít do zaměstnání 😉
Cíle a priority se mění, podle možností, které umožňuje momentální společnost
a režim.
NIKDY jsem nemusela v práci, ani ve škole „držet hubu a krok“.
Nikdo mne nepersekuoval (možná jsem měla štěstí, na „rozumné“ učitele
a vedoucí pracovníky. Tady v pohraničí šel život trochu jinak, než ve středu
a centru republiky.
„Na vlastní kůži“, jsme pociťovali omezení v cestování (na západ),

Byly tady práva i povinnosti. Jao dnes.
pokud jsme nebyli „kovaní“ (v KSČ), kterým byl devizový příslib dostupnější.

Každý neměl ty ambice a a ni finance. Stejně, jako dnes!
Dnes musíme také skákat, jak nahoře a šéfové pískají.
Někde, mnohem více.
Cenzura, podobně jako dnes..... Nehodící se škrtněte,
ze „štváče“, je dezinformátor. 😉

Kdo se „nemontoval do politiky“ (páč věděl, že je to marné, tlouci
hlavou do zdi, když máš za zády rodinu a děti).

Kdo nekradl (materiál v práci – co se hodilo a šlo, ve státních podnicích, v JZD atp),
„okrádal rodinu“ a státní kasa vše „unesla“.
Postavené domy, chaty, chalupy – fenomén od 70. let. 😉
Na vesnicích se stavěly domy(vily a hrady… pro každého potomka.
Půlku živobytí měli doma (na zahradě, ve chlívech, chlívcích, králíkárnách,
slípky. Zbytek si „vzali“ v JZD a Státních statcích a dostali, jako deputát.

Trocha maloměšťáctví, prospěchářství a patolízalství (i dnes).
„Co má soused, to musím mít též“ (1970 – 1990)..
Charakter i bezpáteřní, udavačství ......, stejně, jako dnes.

Bez tuberkulozy (výjimky)a a černého kašle, bez neštovic , méně alergií, minimální stres 😉

Upravil/a: da ny

Priority si každý člověk určuje sám, občan, poddaný, prostý, neprostý, nadprostý, podprostý, černý, bílý, hnědý, Rumun, doprava, lopata nebo ahoj já jsem Helmut, opravář komínů.

Zeptej se, tedy, „prostého občana“, kterému už dneska bude hodně let, tuze velmi, co bylo jeho prioritou v době, kterou popisuješ.

Zde je ta otázka, samozřejmě, naprosto a dokonale pitomá, nelze na ni smysluplně odpovědět.

Samostatnost. Uživit se sami. Bez nadnárodních řetězců, bez migrantů/imigrantů. S nadsázkou- bez zbytku světa.

Držet hubu a krok (když se režim díval) a za to dostat ta „samá pozitiva a sociální jistoty“

Prioriou prostého občana, po celou dobu, bez jakýchkoliv -izmů a jejich změn a podob, v celém historickém období, bylo a je postarat se o svou rodinu a uživit ji poctivou prací a vydělat touto prací dostatek peněžních prostředků, aby zajistil, pokud možno, vše potřebné pro spokojený život všech jejich členů. Tedy pokud mluvím o poctivém občanu. Byly a jsou vždy způsoby, jak se dají tyto peněžní prostředky získat i jinak, nelegálně. V minulých režimech a -ismech, toto bylo poměrně dobře podchyceno a kriminalita tohoto druhu, od nejvyšších míst až po toho prostého občana, byla poměrně nízká. Což se v současném – ismu říci nedá. Lhaní a (lidově) zlodějna a podvody všeho druhu jsou běžnou praktikou. Od těch nejvyšších míst (zejména), až mnohdy po toho běžného občana. Mohu hodnotit vzhledem k tomu, že jsem všechny tyto -ismy prožil (tedy jako opravdu prostý občan).