Cítíte občas nostalgii po dřívějších potravinářských výrobcích?

Jako děti jsme milovaly šumáky ( kostičky…0,20 Kčs za 2 balené kostičky), mejdlíčko apod.
Rád bych si dal komunistický lanšmíd, tenkrát když se rozdělala konzerva a nakrájelo se to na kolečka a opeklo se to na pánvi, s chlebem či slaným rohlíkem…mňam­ka.Dneska se to na pánvi rozpadne.
Lečo v konzervě, tenkrát v ní byl i kus silného párku, dneska je sra..ka bez párku.
Zkrátka všechny potraviny, protože byly dělané podle ČSN a od Aše až po Tatry byla stejná kvalita a za stejné peníze.

Určitě všechny uzeniny. Dnes se jim obloukem vyhýbám.
Takový tlustý párek (telecí, Pražský) v Koruně na Václaváku, to bylo něco.
A chleba se sádlem – ááách, mana nebeská. A ještě když měl bochník prasklou patku.

co se týká potravin, tak si nevzpomenu na žádnou, která by se tenkrát nedala jíst a byla dnes lepší. neměl jsem problém koupit uzenáče , který se válel na pultě v mastném papíru a vedle něj pendreky. uzenáč nemusel být v chlaďáku a pendrek měl chuť pendreku. kysané zelí v sudu za dveřmi ovoce zeleniny se míchalo so statním a i když byl banán pod pultem, tak mi to nevadilo. nabídka byla malá, leč kvalitní.

Kvalitní špekáčky a salám Vysočina, které se daly oboje opékat nad ohněm nebo jíst tak jak jsou. Pikao a Piknik to byla sladká nálož, kterou jsem si nedával do kávy, ale prostě vysál na posezení. Žvýkačka Pedro se samolepkou za 90 haléřů nebo tradiční Ruská zmrzlina. Disco sušenky ze kterých jsme s bratrancem vždycky vyjedli všechnu čokoládu a pak jsme přešli na to co zbylo, ale už to nešlo tak rychle. ☺ Miloval jsem i obyčejné kostkové máslo, které jsem pak jednou dostal ve větším množství i pod stromek. Dřív jsem také hrozně rád jedl paštiku Májku. Těch věcí byla spousta.

Upravil/a: anonym

Cítím. Třeba chleba, rohlíky, uzeniny, oplatky (Vlnky, Lucie), nanuky (zvláště Eskymo) apod. 🙂

Jak se to vezme. Došel jsem tak daleko, že si dokáži vyrobit potraviny, vesměs uzeniny, které bych porovnal z dob minulých. Čerstvý chleba kdysi u nás nevydržel týden a více dnů, protože jsme jej snědli ještě ten den, popřípadě na druhý. Máslo bylo velmi kvalitní a i když dnes je to Jihočeské od Madety považováno ( a taky drahé) za nejlepší, nedá se porovnat. Zrovna tento týden jsem měl k večeři kyšku, ale z pravého, kravského mléka bez jiných bléééé. Jak píše Lahny – pamětník, opavské lečo a lančmít nemělo chybu. Bylo mnoho výrobků, které dnes nemůžou konkurovat. Blbý jablkový sirup za 3 koruny byl hustý tak, že se z něj dalo udělat velké množství dobrého nápoje. Hořčice, ta měla báječnou chuť. Zkrátím to. Kdysi, kdy bylo dobře, jsem si více pochutnal, než nyní!

Nežiju, abych jedla; každý se diví, že je mi jedno, co jím a piju: jím všechno kromě pálivého a piju vše, co teče kromě hořkého (piva). Jako slaďour mám nejradši čoko v jakékoliv podobě.
Na dobrou zmrzku jsme jezdili také pár kiláků. Chleba miluju s mlékem, šumavský mi chutná a vydrží mi 14 dní. Po ničem se mi nestýská – hlavně, že už jsem mohla navštívit 26 zemí!!!

…když se člověk snaží, najde i dnes kvalitní potraviny, bohužel si musí občas připlatit, a jinak? … jak se to zpívá: „… nikdy se nevrátí, pohádka mládí…“

Sice jsem se narodila až 5 let po změně, ale s láskou vzpomínám na malou sámošku, kterou jsme měli pod kopcem, kde jsme bydleli. Občas mě mamka pověřila, ať nakoupím, ale dokud mi výslovně nepovolila, že si můžu z peněz, co mi zbydou, něco malého koupit, tak jsem si nedovolila. Teď je z milé sámošky jeden z řetězců malých samoobsluh… Ale jak už tu někdo zmínil, tak mi určitě chybí z těch maličkostí Vlnky a Orion Sandwich a pak taková sušenka oválného tvaru, která měla mezi dvěma sušenkami snad kakaovou náplň, myslím, že se to jmenovalo Romana nebo tak nějak…