Ne...
Ne, nejsem schopen si vytvořit osobní vztah k něčemu tak neosobnímu, jako je „národ“. Jistě, mohu pociťovat obecnou nechuť k některým národnostem (Rusáci/Ukrajinci – jedni stejní jako druzí – věčně ožralá verbež), což ovšem neznamená, že si neuvědomuji fakt, že je NUTNÉ jedince posuzovat individuálně. Předsudky jsou jedna věc, výsledky něco ÚPLNĚ JINÉHO.
Nacionalismus (a věci s tím spojené) je pro blbečky, kteří ani nechápou, JAK MOC je pro ně určen. :)
0 Nominace Nahlásit |
Ano...
Jo párkrát v zahraničí mi dobře padlo, když jsem tam potkal Čecha, Slováka atd.
Upravil/a: paul1
0 Nominace Nahlásit |
Ne...
Absolutně ne. Nerozlišuju takhle lidi. A pokud bych měl, tak zrovna
Slované mě zase až tolik nefascinují (historicky vzato). Jistě, že by se
tam našlo spousta dobrého, ale jinak dávám přednost většině ostatním
národům, pokud jde o dějiny (dokonce i zvyklosti, praktiky, styl
života,..).
Ale nedělám rozdíly na základě takových NAPŮL vymyšlených
„rozlišováků“ lidí. Maximálně hodnotím lidi podle států: podle
kultury a mravů, jaké tam mají (a to se dost týká i vlády/zřízení a
systémů) – když se bavíme o hodnocení vícero lidí podle určitého
společenství. Protože je hlavně na státě (a jeho vedení/organizace) jaké
ty lidi má (charakterově) – nehledě na národ, rasu apod.
Lidi se dělí na muže a ženu a pak se dají zahrnout ještě rasy – podle
kontinentů, což se projevuje hlavně na vzhledu (ale ani to není moc
důležité) – jinak je většina ostatních rozdílností méněcenná. Né,
že by neexistovaly, ale jsou přeceňované, zbytečné a často staví na
negativních vlastnostech (egosimu, nenávisti, xenofobii, předsudcích,
diskriminaci) a kolikrát jde jen o domnělé nebo vymyšlené rozdílnosti
(obzvlášť nacionalismus se v tom vyžívá). Lidi jsou hlavně lidi –
nijak zvlášť se neliší, ať už pocházejí z jakéhokoli místa. Dobré
vychování se pozná všude, stejně jako to špatné. A tedy i dobrý
člověk, oproti člověku omezenému nebo i vyloženě „zlému“.
Problémy, co trápí většinu lidi, základní i jiné potřeby,.. to je
všechno stejné. Buď je člověk přátelský, milý, slušný
anebo není.
Jsem pro světovládu; jeden svět, jeden lid, jedna politika, jedna armáda, jedna ekonomika (avšak mnoho kultur, jazyků, náboženství, zvyklostí,…). Krom panslavismu tu máš ještě panarabismus (popř. panislamismus) a hromadu dalších… Zbytečnosti. Není třeba se takhle rozlišovat a když jde o jednotu, nic nebrání všeobecné jednotě. Ono sjednocení je stejně tak nějak logickým i přirozeným vývojem lidstva. Vsadím se, že k němu dojde ještě v tomhle století. Ovšem nic ve stylu EU nebo OSN…
Upravil/a: Disraeli
0 Nominace Nahlásit |
Jiná odpověď
Panslavizmus bol politicko-ideologický smer, ktorého hlavný obsah tvorilo
úsilie o zjednotenie slovanských národov pod vládou ruského cára
https://sk.wikipedia.org/wiki/Panslavizmus
Prvá zmienka o koncepte panslavizmu sa objavuje už v 16. storočí v diele chorvátskeho autora Vinka Pribojevića.
Podobný ani rovnaký jazyk negarantuje kultúrnu jednotu.
V počiatkoch vývoja slovanských jazykov z ich spoločného predchodcu
(praslovančina) bolo pre človeka hovoriaceho jedným z nich možné
dorozumieť sa v ľubovoľných oblastiach, ktoré obývali ľudia
rozprávajúci inými slovanskými jazykmi. Dnes to už bez príslušného
vzdelania neplatí.
Upravil/a: led
0
před 794 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ne...
Já spíš tíhnu ke germánským národům, protože jsem sice z Moravy, ale moji rodiče byli etničtí Němci.
Upravil/a: Lotr2008
0
před 792 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Disraeli: Tak ono je to dělení, ať už rasové, „genderové“ anebo jazykové či genetické, obzvlášť v dnešní době, komplikované. Ale naprosto souhlasím. Teda až na to, že se všechny státy, regiony atd. spojí v tomto století. Pochybuji, že vůbec někdy… :))
mvk: A jak Slovenky nebo Polky, bez toho, aby promluvily, poznáš třeba od Rakušanek nebo Francouzek? :))
aliendrone: Díky za odpověď. S něčím souhlasím, s něčím ne, ale zrovna v dnešní době jsi tam to o Ukrajincích a Rusech dávat nemusel. :))
Disraeli… „sem pro světovládu; jeden svět, jeden lid, jedna politika,
jedna armáda, jedna ekonomika“… načo, v prípade svetovlády, treba
armádu?
Veď armáda má slúžiť proti vonkajšiemu nepriateľovi. Proti vnútornému
nepriateľovi slúžia špeciálne zložky polície.
led: na tom článku ze slovenské Wikipedie mě zaujala hned první věta o „spojení pod vládou cara“. Toto tvrzení bohužel není zodrojováno a v žádné z jazykových vezí Wikipedie (kterým rozumím) se nevyskytuje. Je mírně řečení zvláštní. Samozřejmě se panslavismum spojoval s rusofilstvím, ale nebyl to jeho hlavní znak.
Pepa25 súhlasím. aj mňa to zaujalo, ale táto formulácia nie je novinka. Našla som to aj literatúre z tej doby.
Existence armády je tak nějak samozřejmostí… když žádná nebude,
NĚKDO si ji vytvoří a při absenci státní armády vám žádná policie
nepomůže. Dokonce ani při větších občanských nepokojích a nepořádku
vám policie nepomůže – nezajistjí klid ani stabilitu a nezvládne
situaci. Přítomnost armády zaručuje (státní) sílu, moc, pořádek,
státní BEZPEČNOST a podobně. Zajímalo by mě, jak dlouho by světovláda
vydržela bez armády. A nejde o to, že by to byla nucená/násilná
světovláda, jde o to, že důvody k nepokojům, povstáním, megalomanii
jednotlivcí (budování sourkomé armády nebo zneužívání situace), jsou tu
pořád a vždy budou.
Samozřejmě vůbec neexistují nepokoje a povstávní, vůbec nebyly a nejsou
časté… v mnohých říších i malých státech. Důvody k rebelii a
nespokojenosti budou vždy.
Připravenost, bezpečí, jistota, neočekávané situace, … X důvodů pro
armádu. Bez amrády nemáte ani mír – a je zde jedno zda jde o
„tuzemskou“ nebo „mezinárodní“ záležisto. Vnitřek a venek jsou jen
pojmy. V případě světovlády by tu de iure nebylo už žádné
„mezinárodní“ – to však neznamená, že by byl nějaký věčný klid,
spokojenost, absence nesvárů a potenciálních vzdorů a že už by nebyla
potřeba armády.
Taky nezapomínejme na mimozemšťany. ;)
Taky už by nebyla potřeba žádných zbraní a ani by se nemusely vyrábět,
Ale to už si nechejme do pohádek.
Disraeli, zatiaľ to považujme za sci-fi, ale…
mimozemšťana (v utajení) tu už máme, a nie je to ten vesmírny
prieskumník aliendrone!
Samozřejmě :D Alien je navíc něco extra..
Ale i když jsou mimozemské civilizace jen teoretické, tak samotné lidské
osidlování jiných planet – či jejich samotná výstavba – je otázkou
času (a na to bude potřeba taky armáda). Až věda a technologie trochu
pokročí: Především 1. rychlost cestování vesmírem, 2. úprava/tvorba
živ. podmínek na jiných planetách.
Taky když lidi spekulují o mimozemšťanech nebo tvoří vesmírné sci-fi,
tak mimozemské rasy taky obývají jednu planetu – jako jedna rasa (nikoli
mnoho států) a mají jednu armádu… Protože ono se očekává, že to
vývojem k tomuto dospěje.