Čím to je, že Slováci mají více víry v boha než Češi, když pocházíme ze stejného státu?

Souvisí to s historií. Ne vždy Češi a Slováci žili ve společném státě či říší.

Rozsáhlé vysvětlení je v bakalářské práci Křesťanská náboženská identita ve vztahu ke komunistickému režimu v České a Slovenské republice
–
První důležité rozdíly ve vývoji obou národů vznikly podle Kováče v husitské době, která nesla velkou otázku reformace tehdejší katolické církve a jejích praktik, které nebyly v souladu s křesťanským učením. Husitské hnutí vzniklo v Čechách a získalo zde velkou podporu, naopak na Slovensku se sice objevily u některých vzdělanců a drobných kněží reformní myšlenky, pro celý národ ale nebyly vhodné podmínky, aby vzniklo tak silné reformní hnutí jako v Čechách. A to také díky tomu, že Zikmund Lucemburský – hlavní odpůrce husitského hnutí – byl uherským králem (Kováč 1998). Už tady je ale znát, jak říká Mišovič, rozdílný vztah Čechů a Slováků k náboženství

Čechy bychom mohli považovat spíše za protestanty (původ můžeme nalézt právě u Jana Husa a jeho následovníků) než za katolíky, protože v obdobích větší volnosti vyznání se české obyvatelstvo vždy více hlásilo k protestantskému vyznání.
Podle Manové ke katolicismu zase spíše inklinovali Slováci, kteří byli ovlivněni silně pokatoličtěným maďarským národem, se kterým byli součástí jednoho uherského státu. Slovenští protestanti nebyli schopni ubránit svou autonomii.

Další období – Rakousko-Uhersko, doba pobělohorská, rekatolizace, NO – tolerance nekatolického vyznání. Revoluce v roce 1848 ale rozdělila Čechy a Slováky a vytvořili z nich dva národy – rozdělili je jejich odlišné, historickým vývojem dané, politické požadavky (Kováč 1998). Podle Holého se Slovensko pokoušelo vytvořit slovenskou identitu a zasazovalo se za jednotné používání slovenštiny. Především katoličtí Slováci – kterých byla většina, se pokoušeli o ustanovení jednotného slovenského jazyka. Menšina slovenských protestantů byla díky svým silnějším vazbám na protestantský český stát zdrženlivější, ale v roce 1844 přijali i oni na základě iniciativy Ľudovíta Štúra středoslovenský dialekt (Holý 2001). Slovensko se ale přesto často nechávalo ovlivňovat svým vzdělanějším sousedem. Na Karlově Univerzitě se vzdělávala velká část Slovenské inteligence, která často spolupracovala s českými vzdělanci (Kováč 1998).
…
Proč zůstalo Slovensko v první polovině 20. let mnohem více katolické než Čechy? Balík a Hanuš říkají, že jeden z důvodů by mohl být fakt, že Češi měli vždy silnější intelektuální jádro než Slováci a neustále si udržovali kontakty se západním církevním vývojem, který byl silně sekularizační (ve smyslu pro katolickou církev). Slovensko bylo naopak mnohem více odtržené a katolická víra byla považovaná za mnohem méně problematickou identitu (Balík, Hanuš 2007). Dalším důvodem je podle nich to, „…že právě vysídlené německé obyvatelstvo patřilo ze značné části ke katolické církvi, a že část jeho reprezentace byla v období první republiky nositelkou teologických a liturgických novinek, přicházejících z Německa“ (Balík, Hanuš 2007: 232). Odsunem sudetských Němců z českých zemí pak ztratil stát velkou část svých katolických obyvatel.

Zajímavou informací o odlišnosti národa Čechů a Slováků je také stav posledních demokratických voleb před rokem 1948. Ty proběhly v roce 1946 s výsledkem, kdy u českého národa zvítězila komunistická strana s více jak 40% hlasů, ale na Slovensku tak velkou podporu neměla. Tam zvítězila pravicová Demokratická strana, která získala 62% hlasů a komunistická strana obdržela pouze něco málo přes 30% hlasů (Holý 2001). Z toho je jasně vidět, že komunisté neměli na Slovensku příliš velkou podporu. Je otázkou, jaká byla příčina tohoto neúspěchu. Jedna z možností je velký vliv katolické církve na Slovensku, která mohla očekávat ze strany komunismu jistá restriktivní opatření, která také přišla. Dalším důvodem by mohla být slovenská krajně pravicová minulost, která by předpokládala spíše zvolení některé pravicové strany, než krajně levicového komunismu.

atd. Další vývoj za komunistické vlády

http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:GrZYk­ms0274J:is.mu­ni.cz/th/18088­1/fss_b/bakalar­ska_prace.doc+&cd=1&h­l=cs&ct=clnk&gl=cz&cli­ent=firefox-a

Slovensko historicky bola nárazová oblasť medzi jednotlivými náboženstvami a ich variantami. Z jednej strany silný rímskokatolicizmus, z východu pravoslávie gréckokatolícke vyznanie. Po smrti Svätopluka na území prevládlo náboženstvo víťazov – rimskokatolícke, neustále udržiavané všetkými pápežmi ako baštu kresťanstva v stredoeurópskej oblasti. Slovákom kresťanstvo pomáhalo aj vydržať nápor ázijských dobyvateľov a nadvládu ich potomkov Húnov.

Nezáleží na státu, ale na historii a mentalitě daného národa. Stát je jen umlé ohraničení.

Slováci byli odjakživa více pobožný národ, takže to záleží na mentalitě toho kterého uskupenství (nechci napsat národa).I v Čechách nalezneš v některých částech republiky více víry v Boha (viz.Morava oproti třeba Krkonošům či Krušným horám a nebo i Praze).