Čím to je,že nepoznáte sami sebe?

No muj hlas se mi na nahravce vubec nelibi,ale ostatni ,ze prej mam prijemny hlas,tak nevim.

Vlastný hlas počujeme zvnútra (z hlavy) a súčasne zvonku (ušami). Tieto zvuky sa nám zlievajú.
Ak počúvame nahrávku vlastného hlasu vnútorný zvuk nepočujeme. Teda počujeme len zvuk vydávaný našimi ústami, ktorý počujú aj poslucháči. Tak isto nepočujú ani náš „vnútorný“ hlas.
Doplňuji:
pre Terryle:
keď hovoríte pod vodou bez prístrojov zvuk počutý ušami je tlmený vodou a rušený hlukom vzduchových bublín z úst.

Upravil/a: led

Když jsem se poprvé slyšela na videu, když mi bylo asi deset, trvalo mi snad půl videa, než jsem pochopila, že ten divnej hlas jsem já :o) Je to strašnej rozdíl.
Pak jsem si na něj zvykla a mám radši svůj „cizí“ hlas, než jak se slyším sama. Ale co ráda nemám, je moje intonace – takže když se slyším, mám z toho rozporuplný pocity.
Ještě je zajímavý, že se člověk slyší zase úplně jinak, když mluví pod vodou :o)

Mimochodem, taky je váš hlas na záznamu hlubší, než jak se slyšíte sami?

Čím to je nevím,ale kdysi jsem četl,že jak se slyšíme třeba na nahrávce,tak nás slyší i ostatní.

Možná je to tím,že nejsme třeba zvyklí slyšet svůj hlas ze zvukového záznamu a zní nám cize-ale druzí nás poznají hned.

To je pravda, můj hlas zní úplně jinak /prý příjemně/ ........i v te­lefonu mám jiný hlas.

Já na nahrávkách mám úplně jiný hlas, než sama sebe slyším, a to hlavně když zpívám…
😁
A v telefonu zním prý mladě – cha cha!!