Nejlepší odpověď
Další odpovědi
Pokud sopka vychrlí lávu a vyprázdní magmatický krb pod sebou, její
vrchol se propadne do prázdné prostory a vznikne obrovský kráter –
kaldera. Na havajských ostrovech vznikly kaldery o průměru 20 km.
Tavenina v magmatickém krbu může mít různý původ. Magma vzniká při
podsouvání litosférických desek, k zemskému povrchu také může vystoupat
ze zemského pláště. Teplejší a lehčí tavenina proniká vzhůru a na
její místo se tlačí chladnější materiál s větší hustotou. Láva,
která vyrazí na povrch uprostřed zemské desky, tuto desku zatíží a
kontinentální či oceánská kůra se v tomto místě podle Archimédova
zákona více zanoří do podloží.
Láva, díky níž přirůstají oceánské desky na riftech, se po milionech
let vrací do podzemí v subdukčních zónách, kde se oceánská kůra noří
pod jinou desku.
Pohyby horninových mas a geostatický tlak nedovolují vznik obřích dutin
v zemském nitru. 🙂
Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/vznikne-po-vybuchu-sopky-v-zemi-dutina.A080412_000140_ln_noviny_sko
| 0 Nominace Nahlásit |
Dříve či později poklesem povrchu.
|
2Kdo udělil odpovědi palec? paul1, Čecho_slovák
před 1116 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Někde jsem už o tom psal, že pod povrchem zeměkoule to musí vypadat
jako ementál.
Do dutin se ale asi dostává a vyplní je převážně voda. Myslím, že jsem
někdě četl, že i hodně erupcí je vyvolaných přítomností vody, která
do místa erupce vnikla, vytvoří se pára a ta vytlačuje magmu.
|
0
před 1116 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
O sopkách je tady celkem podrobně napsáné a vysvětlené:
https://www.bing.com/search?q=tlak+pod+sopkou+z+%C4%8Deho%3F&cvid=8492ccb92f754a4a9de1ab4d4e544fad&aqs=edge..69i57.10825j0j1&pglt=675&FORM=ANNTA1&PC=U531
Proč nepošleš odkaz na konkrétní článek, ale jen na nějaké vyhledávání ve vyhledávači? Každý tak může dostat jiný výsledek.
paul: z principu nepravděpodobný vznik výbuchu. Není ale nemožný. Jen to bude jednorázový děj. Trvale to není udržitelné, protože vzniklý tlak by nedovolil vodě dál téci pod zem. – je snazší vytlačit tu vodu, než lávu.
marci: Téměř bych souhlasil. Jen ten článek mi připadá trochu
příliš „lidový“
Miliony let víceméně nic neznamenají, bavíme se o horizontu stovek
miliónů a ani za tu dobu není pravděpodobné že by se velké část toho co
se teď objeví na povrchu zas zanořilo do zemské kůry. A ty kaldery jsou
přeci jen nicotné v porovnání s objemem vyvřelin.
To je jednoduché. Mysliš, že vakuum vytlačí lávu na povrch? Ne, musí tam být z nějakého důvodu tlak, tzn přebytek hmoty. Ta hmota která přebývá vyteče na povrch. Z jakého důvody tam ten tlak vznikl neřeším, buď nějaké pochody pod zemskou kůrou, nebo posouvání litosférických desek v rámci zemské kůry. V každém případě to není kvůli nedostatku hmoty v daném místě, ale přebytku. Odkud se ta hmota pořád bere? Spousta různých pohybů a procesů v rámci geologie planety. To co vyteče je v planetárním měřítku jen takové plivnutí.
- Kde je v Česku nejhezčí příroda/krajina? (9 odpovědí)
- Dá se říct, že když jsme součástí přírody, tak děláme to co je jejím záměrem? (3 odpovědi)
- Jsou elektroauta opravdu výhodné, nebo je to všechno jen nějaký hurásystém? (13 odpovědí)
- Může mít muž a žena úplně stejnej obličej? (6 odpovědí)
- Jak se orientujete v třídění odpadu? (6 odpovědí)