Jejich vnější kostra, pokožka, je tvořena dvěma vrstvami; epikutikula je tenká a vosková, vodě odolná vrchní vrstva neobsahující chitin, vrstva pod ní se nazývá prokutikula. Ta je tvořená chitinem, je o hodně silnější než vrchní vrstva a je tvořena dvěma částmi. Vnější se nazývá exokutikula zatímco vnitřní je endokutikula. Tuhá a ohebná endokutikula je vystavena z početných vrstev vláknitého chitinu a proteinů, prokládaných křížem krážem jako v obložený chléb, zatímco exokutikula je sklerotizována. Exoskelet je tedy velmi lehký a přitom naprosto neproniknutelný.
Není to ale jen tak jednoduché,nevím jak u ostatního hmyzu,ale třeba sklípkani mají vnější kostru,a když rostou,tak se musí svlékat a po svleku se musí ukrýt,aby jim nová „kůže“ opět ztvrdla,jinak jsou velmi zranitelní a oběd by jim tak mohl ublížit.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hmyz#Exoskeleton
0 Nominace Nahlásit |
Hmyz nemá položku, ale tzv. kutikulu, jejíž složení se liší podle
druhu hmyzu. Tedy je i jiné, než uvádí IceT 😉
Studium, více zde
Doplňuji:
Sorry, opět moje T9. Napsána položka, místo pokožka 😁
Tedy: „..nemá pokožku..“
Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Kutikula#Kutikula_bezobratl.C3.BDch
Upravil/a: www
0 Nominace Nahlásit |
chitin…
Doplňuji:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chitin
Upravil/a: badisko
0 Nominace Nahlásit |
Ke kolegům ještě dodávám ještě jednu zajímavost ohledně hmyzí
kostry…
Nedávno jsem hovořila s včelaři o varóaze. Což je závažné
onemocnění včel, které je zhoubné právě tím, že kleštík (onen
původce a parazit) navrtá včelí kostru (kutikulu) a dostane se včele až
k masu. Včela (hmyz) má totiž na rozdíl od savce na těle nejdřív maso a
pak teprve kosti. Jenže v tom je právě ten problém. Narušená kost se
nezacelí a v hloubce (v mase) se utvoří infekce, která se rozšiřuje
i na celé včelstvo, které se pak bohužel musí zlikvidovat.
0 Nominace Nahlásit |
Pokožka komárů bývá zpevněna chemickým postřikem který nepříjemně voní.
0
před 4172 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek