Odpoveď byla označena jako užitečná

"Obecné pravidlo pro uchování semen je jednoduché a bude se vám hodit i pro příští roky. Chcete-li semena uchovat pouze do příští sezony, postačí skladovací teplota kolem patnácti stupňů.

Při skladování pro další roky už budete muset teplotu snížit na pět stupňů a pro semena s krátkou životností (salát, pórek, cibule nebo pažitka) je vyhovující teplota až hluboko pod nulou – minus patnáct až minus osmnáct stupňů. Papriky a rajčata se skladují nejlépe při teplotě kolem nuly."

https://abece­dazahrady.dama­.cz/clanek/cas-semen-a-seminek-

Zde se dovíte, na čem záleží, aby semena měla co nejdešlí klíčivost.

Existují tři zásadní faktory ovlivňující klíčení semen, které má zahradník do značné míry pod kontrolou. Jsou to vláha, teplota a hloubka výsevu.

http://www.po­travinovezahra­dy.cz/tri-predpoklady-uspesneho-pestovani-rostlin-ze-seminek/
–
. Obecně platí, že čím vyzrálejší je sklízené semeno, tím delší klíčivost v letech bude mít. Dobře vyzrálá semena skladovaná v suchu a chladu si zachovávají klíčivost někdy i delší než 6 let.

zelenině s nejdelší zachovanou dobou klíčivosti patří melouny, tykve a okurky, v těchto případech je to 5 až 6 let. Všechny duhy košťálovin, dále červená řepa, ředkve, ředkvičky tuřín, hrách a čekanka mají dobu klíčivosti také velmi dobrou. Pohybuje se mezi 4 a 5 lety. O rok kratší dobu klíčivosti zachovávající si ji mezi 3 až 4 lety mají mrkev, celer, špenát, mangold, hlávkový salát, polníček, bob zahradní, řeřicha, štěrbák, fazol a také rajčata. Kolem 2 až 3 let mají zachovanou klíčivost semena cibule, petržele, novozélandského špenátu a některých druhů hrachu. Mezi 1 až 2 lety se pohybuje klíčivost u semen pažitky, pastiňáku, saturejky, černého kořenu a póru"

https://www.ma­gazinzahrada.cz/pro­verte-klicivost-semen/

.Nevím, kde jste přišel na tak dlouhou klíčivost u celeru a čekanky.

V dalším odkazu se uvádí,že je třeba si uvědomit, jak dlouho dobu mají určitá semena klíčivost.

Vězte, že nejrychleji ztrácejí klíčivost cibuloviny, travní semeno a černý kořen, a to již po dvou letech. Tříletou klíčivost semen mají čekanka, kopr, mangold, pastinák, petržel, zelí pekingské i čínské. Čtyřletou pak fazole, hrách, mrkev, paprika, špenát a vodnice. S pěti lety klíčivosti můžeme počítat u celeru, kadeřávku, květáku, lilku, ředkví i ředkviček, salátu a tuřínu. Šest let si podrží klíčivost osivo brokolice, cuket, kapusty, kedluben, okurky skleníkové, patisonů, rajčat keříčkových a skleníkových a zelí.

Nejdelší klíčivost, mnohdy až deset let, mají okurky polní i pařeništní, tyčková rajčata a tykve.

https://www.re­ceptyprimanapa­du.cz/zahrada/sta­re-osivo-poradime-vam-co-s-nim-vysit-nebo-vyhodit/

Myslím si, že je to dáno druhem rostliny (geneticky) a s tím související kvalitou ochranných obalů zárodku. V semeni jsou obsaženy i zásobní látky pro počátek klíčení a pokud jsou dobře chráněny proti vysychání, vydrží déle. To je ale jenom můj odhad. Jinak se o semenech píše zde: https://www.osiva-semena.cz/blog/124­_nebojte-se-pestovat-ze-semen.html