Čím je daná nadřazenost mezinárodního práva nad národním?

"Mezinárodní právo je souborem právních norem, které upravují právní vztahy mezi jednotlivými státy a také vztahy mezi státy a mezinárodními organizacemi. Cílem mezinárodního práva je zajistit mírovou existenci a plynulý vývoj mezinárodního společenství.

Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva lze pojmout jako soužití dvou právních systémů, které spolu mohou buď koexistovat či se doplňovat, nebo být spolu vzájemně neslučitelné.

Logicky vzato vnitrostátní právo by mělo respektovat nadřazenost práva mezinárodního. Mezinárodní právo však nestanoví žádné pravidlo o tom, jak má být přenesen obsah jeho norem do práva vnitrostátního. Spokojuje se s požadavkem, aby stát a osoby za něž nese odpovědnost, plnily závazky mezinárodního prá­va.

Jelikož se mezi těmito dvěma právními řády vytváří specifický vztah, je třeba stanovit, jaká pravidla platí a jak lze určit, které pravidlo převládá v případě konfliktu mezi nimi. Teoretici, kteří se touto otázkou zabývali, rozvinuli dva základní pohledy, které jsou aktuální doposud: dualistický a monistický atd. "

Podrobnost v odkazu

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Mezin%C3%A1rod­n%C3%AD_pr%C3%A1vo

Pokud se chcete dovědět víc, přečtěte si diplomové práce na toto téma. Vyberte si z odkazu.

https://www.go­ogle.com/sear­ch?client=fire­fox-b-d&q=%C4%8C%C3­%ADm+je+dan%C3%­A1+nad%C5%99a­zenost+mezin%C3%A1rod­n%C3%ADho+pr%C3%A1v­a+nad+n%C3%A1rod­n%C3%ADm%3F

Právě, že neexistuje žádná nadřazenost. Plácáte nesmysly. Pouze některé státy nabízí peníze, fondy, území, armádu, … – například za přijetí některých zákonů atp. – například celá EU je postavená na nabídce (fondů, pomoci v jakékoli podobě, …) za přijímání regulí, předpisů a zákonů. Implementace je pak na každém státu samostatně. Mezinárodní dohody nestojí na nadřazenosti nad státy, ale jednoduše tím, že bez přijetí daných zákonů nebudou ostatní země ochotny s danou obchodovat. Viz sankce, blokády, cla, … Například USA tvoří 27 % mezinárodního trhu, tedy když vám tato země řekne, že nebude obchodovat se zeměmi nedodržujícími základní lidská práva, pak buď tato práva přijmete, nebo utřete – viz KLDR … Totéž platí pro mezinárodní vody – neplatí svoboda, nebo nadřazenost, platí atomový pat a ztráta působnosti … Když používáte nějaké výhody – cizí armádu, fondy, dotace, … a porušíte její podmínky, pak prostě ponesete následky. Neexistuje žádný mezinárodní zákon, soud, … Všechny takové instituce fungují jen díky působení těch států, které takové ústavy zřídily – nicméně moc takového orgánu je jen taková, jakou mají dané státy … Proto si například mezinárodní soud EU může říkat co chce, ale USA nezabrání provádět vojenské operace … Totéž platí pro uznání států – uznávají se jen takové, jaké jsou pro ostatní země výhodné … Není nic více, než samostatné státy, které mezi sebou případně obchodují, nebo jsou ochotni vydávat si vězně, či se podřizovat nějakým soudům. Za podřízenost často dostávají spoustu výhod … Viz odchod Anglie z EU – jsou suverénní země, nikdo jim nemůže zakázat odejít – jen nebudou mít výhody z členství – nic víc … Ale do posledního dne členství EU nesmí porušit žádnou dohodu – jinak přijdou následky.