Čím by se dalo toto vysvětlit?

Není to žádná záhada. Moho žen považuje močení a jeho doprovodné zvuky za velmi ostudné a mají obavy, že by je mohl slyšet někdo cizí. Nejsou v rozpacích jen na veřejných toaletách, ale stydí se i doma, takže mnoho žen používá různé finty (puštěná voda, šustění toaletním papírem nebo třeba hvízdající manžel)

Jasně, že jsi to nenašel, ono to ani najít nemůžeš, to musíš něco vědět, a pak si to spojit dohromady.

Lidé jsou z rozličných příčin při vykonávání tělesné potřeby nervosní.

Může za tím stát to, že jsou v cizím prostředí. Jasně, kdo je metropolitní, stěhuje se 3× za 10 let, 5× změní práci a „doma“ (prakticky) jenom spí, pokud teda není nemocný, tak ten tohle nepochopí, ale když jsem byl děcko, sestřenka vždycky, když jí bralo na velkou, se šla vysrat domů, jako dítě.

Primárně to souvisí s tím, že vykonávání tělesné potřeby v přirozeném prostředí je poněkud nebezpečné, protože si musíš čapnout, a tak jsi snazší kořistí. A ženské si musí čapnout, i když vykonávají pouze malou potřebu (nebo nemusí, ale pak bude pochcaná 😅). Takže – logicky – když šel takový člověk v době kamenné vykonávat tělesnou potřebu, byl to pro něj stres, aby byl ve střehu, kdyby něco. A to je to, co říkám, my fungujeme pořád stejně, i když to k ničemu není, nebo i když nám to škodí.

Spousta lidí má bloky v nevědomí a ženské jsou na to obecně náchylnější. Někdy stačí relativně málo, maminka na ní naléhala, aby si s chcaním pohnula, jinak že … (něco, co bylo holčičce nepříjemné). Nebo, naopak, musela močku držet, a pak musela močku vypustit rychle (a lhostejno proč). Za tím může být ledasco a zjistit, a tím taky odstranit, se do dá v hypnose, nebo psychotherapií.

Není přirozené, když člověk chcá, aby bylo slyšet, jak ta močka dopadá do vody, což se u většiny evropských mís děje (pokud to nejsou mísy tzv. nemocniční). No a ten zvuk, to šplouchání, není nijak příjemné. Jasně, většina lidí se s tím naučí žít, ale když se spojí úzkostně inhibovaný temperament, plus třeba nějaký chcací blok v nevědomí z dětství, výsledek se dostaví.

Pískání pana manžela může, tedy, překrývat zvuky, které močení provádějící osoba vnímá jako nikoli libé, ovšem stejně tak dobře může fungovat na principu, na jakém funguje ukolébavka u dětí. Na to Ti nikdo exaktní odpověď nedá, proč ausgerechnet tahle ženská má, a často ausgerechnet tady, problém močku vypustit.

To, že Tvé bábě tohle pomohlo, neznamená, že to pomůže i těmto ženským.

V přítomnosti dědka se cítila natolik bezpečně že neměla problém uvolnit se.