Doplňuji:
Mosoji, Ty považuješ tuto otázku za provokativní? Já rád vzpomínám na
dobré časy, kdy byl člověk člověkem, kdy jsem měl, a nejen já, radost
z padáčku, který zůstal z vystřelené světlice, radost z barevných
lampiónů, které jsme si navzájem zapalovali ampulemi benzínu. Byl jsem
hrdý na účastníky, kteří bojovali ve válce s fašismem abychom měli
šťastné dětství a já můžu říct, že jsem ho měl! A Ty tomu říkáš
provokace !
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 4025 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Schovala sa myška k medveďovým nohám
Ako tak pozoruje svoj tieň, čo spolu s macovým v jeden sa stal,
odvahy nabrala, povýšene na svet pozrela,
„Ajhľa všetci, pozrite môj tieň, obrom som sa stala…
vy, čo malý tieň vrháte, slúžiť mi a starať sa budete…“
Tu zrazu, čo to, hrôza, medveď pohol sa
a myške maličkej
len malý tieň, rovný všetkým okolo, zostal…
Chcelo by to nejaké vyrovnanie so 4.júlom – Dňom Nezávislosti, Halloweenom, … Keď už oslavujeme cudzie sviatky, prečo by sme neoslavovali sviatky celého sveta
dajte nám, chlieb a hry…
radujme sa, veseľme…
na smútok, nešťastia,
už nemyslime.
0 Nominace Nahlásit |
To nechybí snad nikomu.
Není mi jasné, proč tuto otázku vkládáš do kategorie kultury.
0 Nominace Nahlásit |
Jasně – lampiony, zima, déšť – ale povinnost volá, a volá, a
volá…vola.
Kluci s praky a skobičkami, každou chvíli nějaký lampion hořel. Občas se
netrefili a byl z toho šrám na ruce, ale i v obličeji.
Na žádné povinné akce nevzpomínám ráda, snad s výjimkou spartakiád.
Sice jsem se i těm statečně vyhýbala, ale upřít jim krásu a hluboký
smysl práce pro zdraví, to určitě nemůže nikdo.
My jsme zvyklí kritizovat úplně všechno, když k nám ale příjde něco
podobného ze západu, neřku-li z USA, tak na to civíme málem s otevřenou
pusou a zapomínáme, že spoustu takových aktivit dokážeme zvládnout
také.
Dařbujáne, tak mne napadá, kdybychom se jako národ dokázali vrátit
k vlastním kořenům, co by nám v té naší kultuře a společenském
životě potom zbylo? Léta socialismu a dědictví posametového období se na
nás všech podepsaly. Člověk je ale tvor společenský. Možná by stálo za
úvahu oprášit naše vlastní tradice a více se přiblížit sami k sobě,
t.j. lidé k lidem.
0 Nominace Nahlásit |
nechýbajú mi žiadne oslavy.
a iritujú ma rôzne „nové sviatky“ (Halloween, rôzne dni čohokoľvek
a pod).
neslávil som predtým, neslávim dnes.
niet čo sláviť.
leda tak prežitie (vďaka za každé nové ráno, ak mám parafrázovať).
0 Nominace Nahlásit |
Nechápu, proč by mi měly chybět povinné oslavy události v nějaké
cizí velmoci?
Navíc v říjnu, když tam byla událost v listopadu! 🙂
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit |
Copak , někdo ti ji připomíná ?
Oslavy mně nechybí, naopak mně vadí chování našich horních 10 000 . Tam
měl Marx pravdu .
Doplňuji:
Ty totiž jenom provokuješ.
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
Ono něco jiného je prožívat ty oslavy jako dítě s lampiónkem v kině na „Jen počkej, zajíci!“ a něco jiného ten skutečný důvod oslavy. Ty skutečné důvody té maškarády mě opravdu nechybí.
0
před 4018 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dařbujáne, nevím, kolik jste z té doby zažil. Já asi jen málo, ale stačio mi to. Jistě také jsem v dětství byla takový ten „Hrdý budžes“ a nic proti lampónům … Ale … On byl tenkrát člověk člověkem? Který, prosím Vás? Člověkem byl snad ten, který dopodrobna zapadal do představ strany, čím více se těmto představám vymykal, tím menší měl právo na lidství. Pár takových komunisté i zabili, včetně malých dětí, ale o tom se moc mluvit nesmělo. Jiné pro jejich názory zavřeli – třeba i nadoživotí, jen proto že měli vlastní názor. Ve válce proti fašistům bojovaly stovky lidí, z nichž mnozí ani náhodou nebyli komunisté. A ti kteří proti komunistům bojovali, ale nesouhlasili s komunistickým režimem, byli nezřídka odsouzeni za vlastizradu!!!! Mnozí z těch, kteří přežili koncentrační tábory, nakonec skončili v komunistických věznicích. Ostatním sebrali vše, na čem jejich předkové po generace poctivě pracovali. Jestli Vám tohle připadá jako stav, kdy je člověk člověkem, tak tedy potěš…
Zaujímavé je, ako sa opakujú slová v závislosti na aktuálnej
politickej moci.
Ak bolo tak veľké množstvo antikomunistov a nespokojencov so zriadením ako
sa v súčasnosti hovorí (snáď každý bol proti zriadeniu), ako je možné,
že tak dlho vydržalo? Nezdvôvodňujte to represiami, políciou, väzením,
veď ak bol každý proti politickému zriadeniu tak to potom boli aj silové
zložky (armáda, polícia) proti nemu. A čo milicionári, tá „úderná
päsť strany“, boli súčasťou rebelujúceho národa, alebo proti nemu?
Pravda je iná.
Väčšina obyvateľov prijala toto zriadenie, jeho výhody i nevýhody.
Ak nesúhlasili s politickým zriadením tak mlčky, pretože naplno
využívali výhody tohto zriadenia. Prakticky ide o nás – staršiu a
starú generáciu.
Stredná generácia „novembroví študenti“ tí už sa aktívne zapájali do
demokratizovania a rozoberania socialistického zriadenia.
Ale mladá generácia, tá už to má len sprostredkované, skreslené
časom.
Neklamme aspoň sami seba.
Nepsala jsem, že antikomunistů bylo více než pro-komunistů, ani že jich
byl nějaký pro věc významný počet. Šlo mi spíše o vyjádření toho,
že tito lidé neměli právo být „lidmi“. Mohli za války např. jako
odbojáři nebo partizáni bojovat proti fašistům jak chtěli, mohi být na
pokraji smrti třeba v Osvětimi, pokud pak nedali jasně najevo svůj souhlas
s novým režimem, hrozilo jim nařčení z kolaborace s Německem a pak
třeba i provaz nebo alespoň doživotí. Ne, já si to nevymýšlím, já jsem
takové lidi potkala osobně.
Tím samozřejmě nepopírám, že v jistém bodě máte pravdu. Ano, lidé si
komunisty ve 48. roce zvolili. Není divu. Komunisté slibovali nápravu škod
po válce a následných letech neúrody, navíc si brali za vzor SSSR, jehož
vojskům nelze upřít výrazný podíl na osvobození Československa. Hodně
lidí v tom tenkrát asi vidělo naději na ty lepší zítřky. Naletěli
Gottwaldovi podobně, jeko 10 let před nimi naletěli Němci Hitlerovi.
annas | 5913 | |
Drap | 4616 | |
led | 3000 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1647 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1306 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |