Několikrát sem se setkal s dospělýma, kteří mi chytře říkali že
sem zatím nula a nic sem nedokázal. Hned bych jim nejradši vypálil
v takovou chvíli.. je mi dvacet a ve svým bojovým sportu kterůmu se věnuju
jsem vybojoval mistrovství republiky v juniorech a pak v osmnácti za
dospělý znovu a později i mistrovství evropy, a taky mám plnou vitrýnu
medailý a ocenění z atletiky kterou sem dělal taky asi 10 let. Školu mám
taky dokončenou. A nějakej blb dospělej (myslím 30 40 nebo 50let) bude
říkat že já nic nedokázal? A co kdy dokázali oni..řekl bych že už
vůbec nic. Dodělat školu a najít si práci to má být něco extra? Fakt to
nechápu.
A pak další věc je když je někdo o 20 nebo 30 let starší tak si asi
myslí že je něco víc než já. Například když takhle chlapa potkám na
ulici a on si kráčí uprostřed chodníku, tváří se jak machr a myslí se
že mu uhnu jen proto že je starší. Ne, už několikrát sem tyhle chlápky
narval ramenem když se cpali na moji stranu chodníku. Nebo ted nedávno sem
pomáhal nakládat pokácenej strom na vlečku, ale já měl na sobě normální
slušný oblečení protože sem tam přijel a jen sem se na chvíli zastavil
abych se oprášil a nechtěl sem se zašpinit…a ten chlápek hned spustil
proč se ulejvám nebo tak něco, tak sem mu hned odseknul: tak na mě nečum a
naskládej si to sám ty chytráku. V takový chvíli bych ho klidně
rozštípal kdyby se do mě pustil at je to kdo chce a je mu kolik chce. Nebo
v tělocvičně sem si cvičil to svoje a přišel tak nějakej třicátník a
tak kolem mě chodil ramenatě až do mě jednou schválně vrazil tím ramenem,
tak jsem ho hned chytnul a vypleskal ho o co mu jde. A takhle to je
pořád.V podobných situacích sem poměrně často. Nevím jestli je to mnou
že nemám respekt k ostatním nebo jsem agresivní či co…nechci takovej
být ale podle mě takováhle arogance od ostatních to si zas nenechám srát
na hlavu.
Doplňuji:
Do diskuze sem připsal nějaké nové poznatky kdyby to někoho zajímalo.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 4137 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Okolí se k tobě (v převážné většině) bude chovat tak, jak se ty
chováš k němu. S tím počítej i do budoucna.
To, že sis vybral jako koníčka bojové sporty se dá vykládat dvěma
způsoby. Buď umíš být vyrovnaný a boj je pro tebe poslední řešení,
umíš ovládat své vnitřní postoje apod. nebo jsi pouze agresivní a
boj – jako takový – tě přitahuje.
Nevím, jak to máš s autoritou v rodině – úplná nebo nebo neúplná
rodina, problémy, apod. (o tom se nezmiňuješ a právě to je důležité).
V první řadě bys měl přestat vyhledávat dopředu spory, vypadá to, že
si skutečně léčíš nějaký mindrák – zejména ti vadí starší muži,
o ženách se nezmiňuješ… I tvůj projev ve tvé otázce se hemží
vulgaritami a ty jdou s agresí ruku v ruce… Je z tebe cítit napětí a
vztek. Bohužel. Ano, může to být i věkem, ale doporučovala bych ti
konzultaci tvého problému s psychologem. Není na tom nic špatného, nikdo
se ti vysmívat nebude a rozhodně tě nebude brát jako někoho, kdo nic
nedokázal. Ale ani jako mistra světa, který si může dovolit všechno…
Potlačení agresivity není složitý proces, ale musíš spolupracovat.
Neznamená to, že se z tebe stane poslušná a přispůsobivá ovce –
neboj – jen se naučíš dopředu každého nepodezírat, rozlišovat a
vyhodnocovat situace (i ty krizové, i ty pozitivní). Přeji ti, ať se ti to
podaří.
Doplňuji:
Ano. Tak nějak jsem to předpokládala… Pokud rodina "klasicky nefunguje, a
při dospívání chybí mužský element a v matce se hromadí zloba, kterou
si svým způsobem projektuje i do svého potomka – často se stává, že
mámy dávají svým dětem nesmyslnou vinu za to, že je opustil partner nebo
manžel… Vyrůstat v nejen neharmonickém, ale zejména násilném
prostředí, svědčí o formování tvého postoje k jiným lidem do
budoucna. Ovlivní ti to psychiku na pořád – protože zážitky
z dětství si v sobě neseme po celý život, ať chceme nebo ne a
vždycky – v nějaké vypjaté nebo nečekané situaci – vyplují na
povrch a my podle nich zareagujeme. Pokud se je ovšem nenaučíme poznat,
nazvat, pojmenovat a zpracovat. Víš, kde je tvůj možný hlavní problém,
i kde je příčina a chceš na tom pracovat. Je pěkné, že hovoříš
o tom, že bys nikdy(!) neublížil dítěti nebo ženě… Nikdo si nemůže
být nikdy jistý tím, co se stane, když se objeví něco skutečně
nepředvídatelného. Vražd v afektu již bylo dost a dost. Znovu ti
doporučuji návštěvu psychologa, neboť po internetu ti mohu akorát tak
poradit, abys tento krok udělal, ovšem ne s tebou cíleně a smysluplně
pracovat. Zkus to, uvidíš, že se to zlepší. Jen to chce trpělivost.
Upravil/a: Damiana
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?mosoj Nahlásit |
Můj názor: nejsem žádný psychiatr, neznám tě, je to pouze můj
názor.
Je to tebou, nemáš respekt k ostatním, konfliktům se nevyhýbáš, ale
vyhledáváš je. Ale víš co, já si myslím, že z toho vyrosteš. Teď
nemáš starosti, jak uživit ženu a děti atd. až je budeš mít, tak na
vyhledávání konfliktů nebudeš mít čas.
Doplňuji:
Dokázat vyjít s ostatními a řešit problémy mozkem a ne pěstí je víc,
než mít plnou vitrínu.
Upravil/a: zzzzz
0 Nominace Nahlásit |
podobný problém má i můj přítel.. sice se nepere, ale neustále do něj prý někdo rýpe, ponižujou ho atd. ..hlavně ti starší.. arogantní.. slýchávám úplně to samé.. ale taky vidím, že on je taky nerespektuje nemá pokoru, není úplně slušný, chová se někdy jako frajírek atd. (mám pocit, že to má jako masku, obranu právě proti takovým, protože neví, jak se jim bránit předem..) ..je to těžké pro mě vysvětlit.. každopádně u mého přítele vidím problém někde v rodině.. nikdy neměl dobrý vztah s otcem.. vlastní otec se o něj nikdy nezajímal a nevlastní ho jen buzeroval, sekýroval, nadával mu, že je budižkničemu atd. atd. ..pořád byl ten nejhorší, uzurpovaný a měl moc přísnou výchovu ze strany otce.. a tak nějak bezcitnou.. musíš být asi nad věcí.. PROSTĚ: KDYŽ NA TEBE NĚKDO KŘIČÍ – USMĚJ SE A MĚJ HO V … 😉 ..je to hodně drsné, ale znám to ještě drsněji a to my nechceme.. VEM HO TYČÍ!!! 😁 ..ale to je myšleno ve srandě.. to se nedělá.. tím se nic nevyřeší.. naopak.. TAKŽE, KLID, VOLOVI USTUP, KDYŽ POTŘEBUJE CELÝ CHODNÍK, POMYSLI SI SVOJE A HOĎ TO ZA HLAVU! Nemá smysl se hádat s blbcem, protože tím klesneš na jeho úroveň a tam tě on porazí, protože je v tom zkušenější! 😉 PROSTĚ SE FAKT USMÍVEJ, POKUD VIDÍŠ, ŽE JE TO VYLOŽENĚ VŮL A ŽE SI JEN HONÍ EGO.. NEDĚLEJ TO TAKY! USMÍVEJ SE A MYSLI SI SVOJE! 🙂 ..tím ho nasereš ještě víc.. 😉 ..buď „CHLAP“ a né BURAN Z BURANOVA, CO ŘEŠÍ PROBLÉMY PĚSTMI! ..více komunikuj s lidma, přemýšlej nad tím, co ti vadí a proč, jak to vyřešit slušně bez násilí.. řekni lidem slušně svůj názor.. nebuď drzý a oprsklý.. měj svou cenu, ale respektuj i cenu druhých! … HODNĚ ŠTĚSTÍ AŤ TO JDE S BURANAMA LÉPE! 😉 a ať získáš nadhled, úctu ke starším i k pablbům a POKORU!!! 🙂 To je můj pohled na věc. Jo a k tomu, co jsi dokázal, je to SUPER! ..pěkné sportovní trofeje, které tě určitě stály hodně úsilí a pevné vůle! Tak teď zapracuj i na svoji duši a získávej trofeje v tom „být lepším člověkem pro sebe i pro druhé“! A nemysli na ty zlé, negativní lidi, co mají potřebu ubližovat a nebuď jednim z nich! Mysli na to, že konflikty nechceš, nevyhledáváš a že chceš s každým vyjít v pohodě! Jinak už nevím! 😁 MĚJ SE HEZKY A AŤ SE DAŘÍ! 🙂
0 Nominace Nahlásit |
No ano jsi pěknej fracek a nic jsi ještě nedokázal.
Doplňuji:
Mně je 67 a srát si na hlavu od tebe také nenechám.
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
Hele respekt, že ti bojový sporty jdou, ale tim to končí. A k tomu ostatnímu – je to tebou, ano některý lidi jsou hovada, ale nemůžeš chtít mlátit hned každýho. I Krav Maga učí řešit všechno v klidu … pokud to jde, tak odejít a ustoupit … boj začíná až když už je to nevyhnutelný (a pak se jde tvrdě na věc) … ale musíš získat ten nadhled … kdybys zmlátil každýho na tomhle světě, kdo si to zaslouží, tak by tady skoro nikdo nezbyl …
PS: Je mi 25, s bojovejma sportama jsem začal v 6 a taky mam občas chuť někoho proplesknout, ale nestojí to za to … vybít se můžeš u pytle nebo na tréninku
0 Nominace Nahlásit |
vaše športové úspechy sú iste pre vás cenné.
ale si musíte uvedomiť, že okolie (spoločnosť) si cení aj iné veci, nie
iba vaše športové úspechy (ešte k tomu v športe, ktorý nie všetci
uznávajú ako šport).
dobre, v športe ste dosiahli, čo ste chceli, a čo ďalej? Teraz sa tým
budete hrdiť celý život? Trocha málo, nie?
Vy máte pocit, že si vás nikto neváži, že vám každý hádže kamene
pod nohy.
Pozrite sa okolo seba a začnite si všímať, čoho si ľudia vážia (práca,
rodina).
Chodiť po ulici a naštvane do niekoho vrážať nie je riešenie, raz sa nájde borec so širšími ramenami a použije vaše argumenty (sila) proti vám.
Život nie je silový šport, ale umenie vydržať s tými okolo, a to okolie vám dá iba to, čo vy jemu – úctu, pokoru, rešpekt, …
Ale nie všetci okolo vás sú toho hodní, tých si proste nevšímajte.
To je život – prechádzajú našimi životmi i blbci, ktorí sa ho
snažia kaziť, mariť, znepríjemňovať.
Tak sa k nim nesnažte priradiť, pravdepodobne máte na viac.
0 Nominace Nahlásit |
Byť nejsem psycholog ani psychiatr, pouze zkušený člověk. Tedy můj
názor: jsi typický, nezkušený bezmozek, což je pro praktický život hodně
málo a je to důsledek nezkušenosti s praktickým životem.
Pokud si jednou budeš chtít založit rodinu a umět ji také uživit,
zjistíš, že tvoje siláctví je velmi pomíjívá záležitost, medaile
k ničemu, snad jen k pýše. Neodsuzuj proto ty starší a alespoň se snaž
přemýšlet, přinejmenším o tomto.
Zkušenost
0 Nominace Nahlásit |
škoda, že jsme se ještě nesetkali ..trošilinku chování, po kterém tady toužíš, bych ti asi dal ,)
0 Nominace Nahlásit |
A malé dítě na chodníku také srazíš, jen protože ti neuhlo?
Vyhledáváš konflikty a hodně odráží i sport, kterému se věnuješ. Z toho, jak se popisuješ mi přijde, že při sportu se chceš vybít, jelikož budeš cholerik – což i z Tvé otázky vyplývá. Nauč se respektovat druhé a teprve poté oni začnou respektovat Tebe, to si uvědom. Nemluvím o tom, že si máš nechat srát na hlavu, ale umět rozeznávat meze a nečertit se kvůli blbosti. Dokud se to nenaučíš, stále budeš pro dotyčné ta „nula“ která nemá ani trochu pokory.
0 Nominace Nahlásit |
Ahoj, neznám tě, takže nevím, jestli třeba ty konflikty sám
nevyvoláváš a tak…
Ale k tvé otázce – to, že je někdo starší než ty, neznamená, že je
„něco víc“. Kolem sebe pořád slyším o úctě ke stáří, ale
myslím, že úctu/respekt, si člověk musí zasloužit. Samozřejmě se
předpokládá, že starší=zkušenější, moudřejší. Ale bohužel tomu tak
mnohdy není. Já si vážím lidí podle toho, jak se chovají, ne podle data
narození (můžu si vážit jak někoho staršího, tak i mladšího, než
jsem já). Takže – jen tím, že je někdo starší než ty neznamená, že
je moudřejší/chytřejší atd.
0
před 4137 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Další člověk co se naučí bojové umění a řeší pomocí toho konflikty a problémy… 🙂 copak nevíte, že mozek je daleko účinější než svaly? Zamysli se nad svíma reakcema jestli jsou přiměřené a až budeš znovu v podobné situaci, tak ji zkus zvládnout jinak, než že vyvoláš konflikt. Nezlob se na mě, ale člověk co je o 30 let starší než ty, tak je něco víc než ty. Protože má o 30 let více zkušeností. Nezapomeň na to, že si tě lidé pamatují a je dost pravděpodobné, že se s dost lidma v životě ještě setkáš. Snaž se nebrat tohle jako provokaci a opravdu se více zamýšlej nad svíma reakcema.
Podle vámi uvedeném popisu některých situací v mezilidských vztazích
je problém právě ve vás.
Chybí vám opatrnost a pokora. Opatrnost v tom, že ještě neznáte lidi. Co
dokážou, jací jsou, jejich charaktery. Zkoušíte je porovnávat svými
měřítky kterým oni nerozumí. Lidi většinou nezajímají tituly a diplomy,
ta doba plaket pominula. Nevytahoval bych se a s nikým cizím neřešil své
úspěchy, ale spíše byl otevřený ke všedním problémům jiných. Nebuďte
sebestředný jako oni. Oni jsou na to hákliví. Odsuzují, neznají vás,
bojí se o sebe. Případ s člověkem který chodí kolem vás a vrazí do
vás ramenem ukazuje na jeho sexuální nerozhodnost v orientaci. V případě
" pokácenej strom na vlečku" jste reagoval správně. Máte svoji osobnost,
mnozí nevychovaní lidé vás budou muset akceptovat, nebo se s vámi
smířit. Já na vás nevidím podle popisu nic závadného.
Promiňte mi můj názor, ale mě to připadá, že se jen litujete a za vše mohou jen ti ostatní. Hlavně se nelitovat ! Mnozí z nás si jistě také prožili dost nehezkých chvil v životě, ale snažíme se být vyrovnaní, empatičtí a chovat se k sobě co nejlépe. Postavte se k životu jako chlap, který se bude snažit mít rád lidi ( na ty špatné se vykašlejte ), snažte se více komunikovat s těmi, s kterými si rozumíte a je Vám s nimi dobře. A potom se budete cítit lépe i Vy. 🙂
Nevím jestli to tu ještě bude někdo číst, ale i tak to napíšu. Někoho zajímalo jak to mám nebo sem měl v rodině. Nebyl to nic moc vyrůstal sem bez otce a matka byla dost agresivní a pořád mě mlátila i za blbosti..například ja sem odjakživa introvert a dělalo mi velké problémy někam se začlenit do sportovního kroužku, do školky a tak. A matka místo toho aby mi s tím nějak pomohla tak mě vždycky zavřela do pokoje kde o mě rozbila pleskáč na muchy nebo mě i zmlátila za to že sem při mytí nádobé něco rozbil omylem. Doma bylo dusno a kolikrát sem se tam bál chodit.
Další věc je, že nikdy v životě bych neublížil dítěti jak taky někdo napsal, nikdy bych nevztáhl ruku na ženu a neublížil zvířeti. A co se chlapů týče nemyslím si že mám problém se všema jen nemám rád burany. Pokud mě starší chlap hnedka bere jako sobě rovnýho tak učiním stejně. Jinak se vynasnažím vyrovnat se a naučit se vyhodnocovat ty situace a zachovávat chladnou hlavu.
Ano. Tak nějak jsem to předpokládala… Pokud rodina "klasicky nefunguje, a při dospívání chybí mužský element a v matce se hromadí zloba, kterou si svým způsobem projektuje i do svého potomka – často se stává, že mámy dávají svým dětem nesmyslnou vinu za to, že je opustil partner nebo manžel… Vyrůstat v nejen neharmonickém, ale zejména násilném prostředí, svědčí o formování tvého postoje k jiným lidem do budoucna. Ovlivní ti to psychiku na pořád – protože zážitky z dětství si v sobě neseme po celý život, ať chceme nebo ne a vždycky – v nějaké vypjaté nebo nečekané situaci – vyplují na povrch a my podle nich zareagujeme. Pokud se je ovšem nenaučíme poznat, nazvat, pojmenovat a zpracovat. Víš, kde je tvůj možný hlavní problém, i kde je příčina a chceš na tom pracovat. Je pěkné, že hovoříš o tom, že bys nikdy(!) neublížil dítěti nebo ženě… Nikdo si nemůže být nikdy jistý tím, co se stane, když se objeví něco skutečně nepředvídatelného. Vražd v afektu již bylo dost a dost. Znovu ti doporučuji návštěvu psychologa, neboť po internetu ti mohu akorát tak poradit, abys tento krok udělal, ovšem ne s tebou cíleně a smysluplně pracovat. Zkus to, uvidíš, že se to zlepší. Jen to chce trpělivost.
Často bývá podstata problému v matce. Je to přeci jen ten nejbližší člověk, kterého máme. Důležité je, si problém uvědomit, pak se s ním dá pracovat. Hlavně si dej pozor, aby ses ke svým dětem jednou nechoval stejně, jako tvá matka k tobě. Já si opravdu myslím, že z toho vyrosteš.
no, na „buranov“ si budeš musieť zvyknúť, proste existujú.
možno teba niekto považuje za burana.
svet nie je čierno-biely.
Musíš (je to hnusné slovo, viem) robiť kompromisy, a keď sa to naučíš,
uvidíš, že celý svet robí kompromisy. Inak to proste nejde, to by sme sa tu
za chvíľu pozabíjali.
Čo sa týka detstva – už si veľký.
Nedá sa to síce hodiť za hlavu, ale dá sa to potlačiť, život nie je iba
pretrpené príkorie, ale aj čas po ňom. Väčšina z nás v sebe nosí
niečo, čo je spomienkou na zlé časy – či už šikana na vojne, doma,
v škole (ale nie iba toto, proste akékoľvek trauma), a musíme s tým
žiť.
Svet za to skutočne nemôže.
Vepište odpověď…http://www.ulozisko.sk/obrazky/632445/291875_225294924182795_7688817_n5.jpg
😁
Drap | 1716 | |
marci1 | 1093 | |
annas | 763 | |
quentos | 744 | |
ivzez | 715 | |
zjentek | 714 | |
iceT | 689 | |
led | 620 | |
Kepler | 540 | |
hanulka11 | 535 |
Těhotenství |
Děti a rodičovství |
Partnerství, manželství |
Přátelé |
Ostatní rodina a vztahy |