Chápete někdo na Aukru to soutěžení za korunu?

Ano. Dotyčný něco nabídne za 1 Kč. Předpokládá, že bude zájemců dost a budou se předhánět.

Někteří to dělají tak, že někdo známý nahodí částku,, která by prodávajícímu stačila jako prodejní. Pokud je zboží atraktivní, zájemci přihazují a cena naroste.

Několikrát jsem přihazování sledovala, také přihazovala, ale nevydražila. Někdy se stalo, že když nebyl o předmět zájem, uživatel svou nabídku stáhl, jindy prodal za méně, než si představoval, třeba za Kč 100 – za první příhoz.

Byla to někdy opravdu jako sázka do loterie. Prodejce sondoval, zda předmět vzbudí zájem a podle toho nasadil částku.

Chápu to velmi dobře. Sám jsem tam kdysi na Aukru nabídl zboží v hodnotě několika tisíc od jedné koruny. Ihned jsem tam měl desítky sledujících a už den před koncem dražby byla cena na přijatelné úrovni. Psychologie funguje, nízká vyvolávací cena přilákala víc zájemců …

Chápu. Zkrátka zkusí co „trh“ dá. Jedna výhrada. Pokud na aukru nabídneš za 1kč a bude jediný zájemce, tak i kdyby byl ochoten dat 50, obchod bude uzavřen na 1kč. Prodejce nemusí za 1kč nabízet. Je to psychologická hra. Na korunu přihodí kdekdo a pokud už je u zboží nějaká historie přihazování, vypadá to důvěryhodněji („už 5 lidí přihazovalo a připadá jim to zboží OK, tak to určitě nebude šmejd a můžu přihodit taky“).
Je to ale dvousečná zbraň. Může Ti to pomoci prodat zboží, ale také můžeš skončit s uzavřeným obchodem na korunu. Je na tobě, jakožto prodávajícím, zda do tohohle rizika půjdeš. Bacha, podle pravidel servru jsi vystavením za korunu souhlasil s možností za 1kč prodat a uzavřený obchod je závazný

Hele zjenteku a ještě tu hraje roli psychologie.
Dám ti malý příklad, ale nechci, aby to bylo bráno jako rasistické nebo tak nějak.
Prodávám něco pro děti, malé děti a protože jsem to kupoval v dobrém obchodě, tak to bylo doela drahý. Třeba chrastítko nebo něco podobnýho a stálo to třeba 200. Já bych to rád prodal třeba za stovku ±, přece tu značkovou věc nedám jen tak za pár kaček.
Takže to vystavím za stovku a přihazuj. No uhádls, neprodal jsem jednou, ani podruhý, protože se to tváří draze a nejen to, ale maminka, která by si to ráda koupila pro své dítko si řekne, kdo to vlastně měl? Co s tím dělal? mohl to být nějakej černej, přece to nedám svýmu malinkýmu miminku, fuj nechci to.
No a teď to dám za korunu.
Jedna mamina dá dvě, druhá tři a najednou začne hádka. No přece to nenechám té druhé za tři kačky, vždyt v obchodě to stojí dvě kila. A přihodím pět, deset atd.. A druhá to zase nenechá té první a tak se přehazujou, do hry vstoupí třetí atd.. A heleme se, ajednou nikdo nepřemýšlí, že to mohl cucat někdo no jak jsem říkal černej, třeba i škaredej, prostě pro moje miminko ne. Najednou jde tohle vše pryč, dokonce se nepřičte ani poštovný, který tu věc prodraží. Já to chci, vždyť je to od koruny a druhýmu to nenechám! Ta ochechule to nesmí vyhrát! :D Já to chci.
A najednou je konec a prodalo se to třeba za 150, ale třeba i za 200 a samozřejmě plus poštovný a jsme někde na třech stovkách a přitom nový v obchodě to stojí dvě. Ale já mám ten pocit, že jsem vyhrál.