Cervena zem(puda)

Že ruly a fylity byly vyzdviženy pod křídovými sedimenty (pískovci) dokazuje skutečnost, že krystalické břidlice Zvičiny jsou pískovcovými útvary ze všech stran obklopeny opravdu jako ostrov v moři. Pískovce tvoří na severu např. hřeben nad Mostkem (viz zrušený pískovcový lom při silnici z Mostku na Debrné), kvádrový rozpad pískovce po levém svahu Těšnovské vodní nádrže (také zvané údolní nádrž Bílá Třemešná), Slučí kameny nad obcí Debrné a vůbec podklad celého lesního komplexu Království. Na východě jsou to pískovcové skály nad Bílou Třemešnou a Horním Dehtovem na Mezihoří, přírodní rezervace Čertovy hrady (1ha balvaniště peruckých a korycanských pískovců) a území Zátluk. Na jihu vystupují pískovcové útvary v lese Čeperka pod obcí Třebihošť a bývalé pískovcové lomy jsou v Miletínském lese nad Úhlejovem a pod Chroustovem. Na západě tvoří pískovce např. svahy Vyšehradu. Při trochu fantazie je možno si úchvatný horotvorný proces třetihor na území Zvičiny jistě představit.

Rozpadem permských pískovců vznikly v celém kraji charakteristické červené půdy, zbarvené kysličníky železa.
více zde:

Zdroj: http://zvicina­.eu/index.php?pa­ge=geo_vyvoj

Našla jsem Vám další místa. Chmelařské oblasti Rakovnicko a Žatecko.

Ve střední a severní části kraje (Rakovnicko) je hluboká bahnitá a bohatá humusem červená půda, a to spolu s příznivým podnebím tvoří ideální podmínky pro pěstování chmelu výborné kvality.

Žatecko skýtalo červenou, jílovitou půdu, která udržuje správnou vlhkost, a kopce, chránící chmelnice před prudkým deštěm a větrem.

Permokarbonská červená půda typická pro Podkrkonoší (Vrchlabsko), která je tvořena rozpadem permokarbonských slepenců, pískovců, jílovců a slínovců, je na dně labského údolí v poloze Ivanovo Blato promíšena naplaveninami z vyšších poloh, z hor.