Čeho se nejvíce bojíte?

NIČEHO!;))

Ani jednej uvedenych moznosti. Najviac sa bojim ludskej hluposti a vlastnej bezmocnosti.
P.s.: Odpoved NICEHO som zaskrtla len preto, ze inak sa technicky nedalo

NIČEHO!;))

Doplňuji:
Z uvedených možností se nebojím ničeho a různé živočichy mám naopak ráda. Bojím se občas pokud lezu na žebřík, ale také ne vždycky – někdy na něj v pohodě vylezu, ale necítím se na něm dobře, tak zase slezu, což bývá horší. Ale nejčastěji se jedná o žebříky nezajištěné – třeba opřené o strom a nebo se mi hůře slézá z těch, co mají daleko od sebe příčky – jako u některých posedů.

Upravil/a: anonym

NIČEHO!;))

Doplňuji:
z těchto možností ničeho

Upravil/a: brillant

NIČEHO!;))

S výjimkou lidské hlouposti, zloby, podléhání manipulaci jinými, fanatismu a sobeckosti.
Jinak se bojím jako každý jiný živočich – protože strach je součásti života A je to jistý prostředek pro zachování života. Někdy se ale strach dá lépe vyjádřit opatrnost, respekt, protože tyto vlastnosti nám brání břestoupit hranice vysokého, života ohrožujícího rizika. například – leckdo je schopen vylézt bez jištění na vysokou skálu – ten co má respekt k životu se bude jistit proti pádu (nemluvím o extrémních životních situacích).
Takže pavouci a hmyz – repekt k vosám, sršním včelám apod., ne panická hrůza při pohledu.
Duchové a upíři – strach z nich je jen následkem sledování nesmyslných filmů, knížek, vzájemného strašení – po tisíciletí výborná metoda jak lze psychicky méně odolné, rozumově ne moc vyspělé lidi držet v poslušnosti až za hranice důstojnosti, osobní svobody atd.
Smrt patří k životu, s tím nic nelze dělat, jedině žít tak, aby smrt nebyla zbatečně předčasná a také, aby při hodnocení života si umírající mohl říci – byl jsem lidem prospěšný. Konec světa je výborný materiál ke strašení lidí, vyvolávání jejich nejistoty v budoucnost – dobré téma pro zmanipulování širokých vrstev lidí. V poslední době velmi oblíbené, ničím nepodložené téma na kterém se pasou média a které poškozují duševní rovnováhu širokých skupin obyvatel.
Takže strach je dobrý jako ochrana života před reálným nebezpečím. Vizemi je zbytečné se zabývat – zejména, když nejsou podložené.

NIČEHO!;))

Chybí „jiná možnost“, tak odpovídám takto. Já osobně se nejvíc bojím vlastní bezmoci. A z těch běžnějších a častějších možností – bojím se výšek. Ne v letadle, mrakodrapech , vyhlídkových věží a tak, ale např. na balkonech vyšších pater, posedech, žebřících a rozhlednách. Také se nerada koukám do stuďně, šachet atd.

Pavouci a jiný hmyz..

Bojím se levice ve vládě…

Myši a jiná zvířena....

Doplňuji:
Myši, žáby, ještěrky a podobná drobná hbitá havěť dostávají ode mne hlas, protože mne úspěšně děsily celé dětství (nooo… pavouci, vosy, včely, ovádi a pod. vlastně taky) :)
Jelikož jsem už ale vyrostla a stala se tak trochu pozorovatelem přírody, už mne neděsí, čím dál lépe se s nimi zžívám a mám pro ně pochopení. Zdá se mi, že teď už mají větší strach ty breberky ze mne, než já z nich :)

PS: No a ano, lidské hlouposti, zášti a zloby se bojím nejvíc. To čím dál víc.

Upravil/a: manon

NIČEHO!;))

Ale bojím, jenomže to nebylo v nabídce: BLBCŮ

NIČEHO!;))

Doplňuji:
nesnáším srážku s blbcem – toho se bojím

Upravil/a: hanulka11

Duchové, upíři..,

NIČEHO!;))

Pavouci a jiný hmyz..

bleee