Částice o jaké maximalni hmotnosti se dají prohnat urychlovačem LHC?

Tak ještě jednou: Jaká je max. hmotnost částic, kterou je možné prohnat v Hadronovem urychlovači?
1) Proč nikdo z odpovidajících není konkrétní?
2) Nepotřebuju vědět co je co, jelikož o tom něco vím a nejde mi o druh částic ale o jejich max. hmotnost.
3) Nepsal jsem o žádném závaží jako celku, zajímá mě pouze hmotnost částic, jakou dokáže urychlit LHC bez sebepoškozeni.
4) Snad aliendron se přiblíží k vystižnější definici kritickych rozsahu LHC, než Kepler a Dochy ale nebráním se odpovědí ostatních.
5) Jde mi o budoucí experiment, který by v CERNu mohli uskutečnit, ne teoretizovani co by mohlo, nemohlo nebo co je co a t. d. Děkuji.

Upravil/a: Myko La

Odpovědět

Zajímavá 1 před 2179 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 6 příspěvků, nejnovější před 2179 dny

Odpovědi

aliendrone

Tak jistě víš, že podle pane E. existuje vztah mezi hmotností a energií. V LHC (jako v každém kolidéru) se částice pohybují relativistickými rychlostmi, tudíž je mnohem logičtější používat místo hmotnosti k popisu částie energii, jelikož klidové hmotnosti jsou pouhým zlomečkem celkové energie částice. (proton má necelých 1000MeV)

Jmenovitá energie urychlení u protonu dosahuje 6,5 TeV (v případě srážek protiběžných paprsků tedy 13TeV), přesné specifikace viz https://home.cern/resources/faqs/facts-and-figures-about-lhc

Přesné číslo se mění v souvislosti s probíhajícími úpravami (vylepšováním) – už bylo dosaženo i mírně VYŠŠÍ srážkové energie. Pokud ti jde přesto čistě o hmotnost (kolik ten proton urychlený na maximum váží), tak e=mc² – to snad víš.

Je podotýkám – to že se LHC jmenuje „hadronový urychlovač“ neznamená, že urychluje VŠECHNY hadrony! S neutronem si neškytne (protože je elektricky neutrální a tudíž vůči mag. poli inertní), u hadronů s krátkou dobou životnosti (hyperony) to zase prozměnu nemá smysl (rozpadnou se dříve, než dojde k jejich urychlení na max. úrověň).

Něco o tom píší v češtině i na wiki > https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_hadronov%C3%BD_urychlova%C4%8D

1 před 2179 dny

0 Nominace Nahlásit

Edison

pravidla se urychlují pouze ionty. Kladný iont vodíku je vlastně samotný proton, záporný iont vodíku zase elektron. Urychlují se ovšem i ionty těžších prvků, např. olova. Dokonce lze atomy zclea zbavit obalu a urychlovat pouze samotná jádra atomů. A dá se říct, že lze urychlit i jádra nejtěžších prvků, přírodní uran má protonů 92 a může mít různý počet neutronů, některé takové se v přírodě vyskytují,l jiné nikoli, ale lze je vyrobit. Pak lze uměle vyrobit i těžší prvky – transurany, zatím se povedlo vyrobit oganesson 118. Zajímavé je, že prvek s největší hustotou je osmium 76. Hmotnosti jader si najdi, ale určitě se dozvíš, že právě díky izotopům se mohou hmotnosti jader i v rámci jednoho prvku lišit. Ovšem i izotopy lze samozřejmě urychlovat.

Podstatný problém ovšem nastává v dosažitelných rychlostech, resp. potřebné energii pro urychlování.

0 před 2179 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

Edison

Zpravidla se urychlují pouze ionty. Kladný iont vodíku je vlastně samotný proton, záporný iont vodíku zase elektron. Urychlují se ovšem i ionty těžších prvků, např. olova. Dokonce lze atomy zclea zbavit obalu a urychlovat pouze samotná jádra atomů. A dá se říct, že lze urychlit i jádra nejtěžších prvků, přírodní uran má protonů 92 a může mít různý počet neutronů, některé takové se v přírodě vyskytují,l jiné nikoli, ale lze je vyrobit. Pak lze uměle vyrobit i těžší prvky – transurany, zatím se povedlo vyrobit oganesson 118. Zajímavé je, že prvek s největší hustotou je osmium 76. Hmotnosti jader si najdi, ale určitě se dozvíš, že právě díky izotopům se mohou hmotnosti jader i v rámci jednoho prvku lišit. Ovšel i izotopy lze urychlovat.

před 2179 dny Odpovědět Nahlásit

aliendrone

Kladný iont vodíku nemusí být pouze proton, ale i deuteron či triton. „Záporný iont vodíku“ je nesmysl, leda bys měl na mysli antiproton (antideuteron, antitriton). Prvek se definuje přes jádro, možná se Kepler vytasí s přesnou definicí prvku. ;) :D :D.

Jinak s tím urychlováním jader máš pravdu (jsou ale vždy oholená až na kost – co to jen jde) – kvůli eliminaci brzdného účinku elektronových obalů, které by energii kolizí podstatně degradovaly. Nicméně díky vysoké klidové hmotnosti je nelze urychlit na takové energie, jako samotné protony. :)

před 2179 dny Odpovědět Nahlásit

Edison

Jistě, Lze však proton s neutronem považovat za částici? Ano, pokud za částici považujeme jádro jako celek, což je běžné. V tom souhlasím… Antiproton ovšem není záporný iont vodíku, to by byl kladný asi iont antivodíku. 😁 Záporný iont vodíku je… ELEKTRON… 😁 Nesmysl to je jen co do názvu. Jediná potíž takového „iontu“ je to, že jde vlastně o volný elektron. Nakonec i taková vakuová obrazovka je urychlovač.. a to právě elektronů, které urychluje a usměrňuje ve svazku. A našly by se další příklady podobných „urychlovačů“ z běžného života.

Jojo… S těmi jádry se to asi moc nepoužívá ke zkoumání podstaty hmoty, jako spíše ke slčování lehčích jader a tak výrobě těžších, nových jader / atomů. K tomu zřejmě netřeba tak vysokých rychlostí / energií.

před 2179 dny Odpovědět Nahlásit

aliendrone

Jistě lze považovat jádro vodíku (tedy i s neutronem/neutrony) považovat za částici – ony mají dokonce svá jména > deuteron, triton! ;) :D :D

A co třeba jádro obyčejného stabilního helia-4, 2protony, 2 neutrony – vážně neznáš částici α (alfa)? JE to částice, ovšem nikoliv ELEMENTÁRNÍ. :)

K tomu antivodíku – znáš snad způsob jak vytvořit ZÁPORNÝ iont vodíku JINAK, že z antivodíku? (jen mi pls o5 nepředhazuj ELEKTRON OMG!!!) ;) :D :D

Elektron NENÍ iont – znovu opakuji, elektron je elementární částice. Termín iont se vztahuje k PRVKU, popřípadě k molekule, nikoliv k elementárním částicím. A prvek je definován přes atomové jádro. Proto lze tvrdit v případě vodíku, že samotný proton je vodíkový iont (protože samotný jediný proton JE atomovým JÁDREM prvku vodíku [protia]). ;) :D

Samotný elektron je ovšem elementární částicí z atomového obalu, nikoliv z jádra a proto NEMŮŽE být iontem. Počet elektronů v atomu totiž s ohledem na to, o jaký jde prvek totiž nehraje vůbec žádnu roli! To už můžeš rovnou považvat za ionty i vyšší elektronové generace (miony, tauony)!! ;) :D :D

před 2179 dny Odpovědět Nahlásit

Edison

Obvykle býváš důvtipnější… Ten elektron, coby iont vodíku byla nadsázka… Tolik k věci…

před 2179 dny Odpovědět Nahlásit

aliendrone

Hlavně že jsem krásný! :D :D :D

před 2179 dny Odpovědět Nahlásit

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Věda