Bylo horší skončit v gulagu, nebo v koncetračním táboře?

Jiná odpověď

Prašť jak uhoď. Že nebyly stalinské tábory koncipovány primárně jako vyhlazovací na výsledku nic zásadně nemění. Zvlášť když si uvědomíme, jak se tam člověk mohl dostat – viz https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/NKVD_Order_No­._00447 nebo https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Raoul_Wallen­berg

Koncentrační tábor

Co se tam dělo nemá cenu vysvětlovat, každý to zná z dějepisu.

Upravil/a: elkon

Koncentrační tábor

V pracovní m lágru…
Gulag (nepohodlní, političtí "vězňové), nebo jiný,
neměl lidský život žádnou hodnotu,

„Gulag je vlastně zkratka (užívaná od roku 1930) pro Hlavní správu táborů (Glavnoe Upravlenie LAGerej), což bylo speciální oddělení tajné policie a ministerstva vnitra SSSR určené pro využití fyzické práce vězňů.“

„Koncentrační tábory – nástroj totalitní moci sloužící k izolaci a likvidaci odpůrců režimu či nepohodlných skupin obyvatelstva. V roce 1934 je J. Goebbels nazval „tábory určenými k převýchově protispolečenských živlů těmi nejhumánnějšími prostředky“, ve skutečnosti byly místy nejstrašnějšího mučení a vražd.“

Jak píše Pepa25, je to téměř, prašť, jak bouchni.
Jen ty koncentrační tábory, byly německými nacisty používány,
ROVNOU, JAKO LIKVIDAČNÍ.
Bez snahy o převýchovu a zajištění pracovní síly. Bez trestu…

„Pracovní tábory“ se u nás zakládaly, za TGM (určené, pro osoby „práce se štítící“).

Upravil/a: da ny

Jiná odpověď

Jestliže ne stejná, tak podobná, otázka už tu byla, a asi i více než jednou.

Odpověď je pořád stejná: protože nebyl vězeň jako vězeň, nelze na to odpovědět.

I. Co to byl, vůbec, koncentrační tábor?

Na to není vůbec jednoduché odpovědět, i hranice mezi koncentračním a vyhlazovacím táborem je tenká.

Jasně, Auschwitz, Mauthausen, Majdanek, atd., tam je to jasné. To byly velký tábory, postavený přímo jako tábory, prakticky každý to zná.

Jenže málo kdo ví, že více bylo úplně maličkých koncentráků rozesetých všude, po celý Říši, včetně Protektorátu. Klidně tam mohlo být pět, deset vězňů, zpravidla byly u nějaký fabryky, nebo velké silniční, železniční stavby; jenom na území Protektorátu bylo 38 odbočných koncentračních táborů, kterými prošlo cca 30,000 lidí.

Podmínky, v těch malých koncentračních táborech, se ale značně lišily. Někde to nebylo k žití, rubali někde v podzemí, neměli se ani kde umýt, spali na holý zemi v nějaký štole. Jinde měli vlastní barák, kavalce, tekoucí vodu. Většina byla někde mezi tím, samozřejmě.

II. Nebyl vězeň, jako vězeň.

Do koncentráku se mohl člověk dostat různě. Mohl ho do něj odsoudit Volksgericht. Mohla ho do něj poslat, bez soudu, tajná státní policie Gestapo. Přímo strana – NSDAP. Přímo samotný Vůdce a říšský kancléř Adolf Hitler.

Podmínky se, samozřejmě, v základu lišily koncentrák od koncentráku. To je jedna věc. Ale druhá je, že se lišily vězeň od vězně.

Primárně do koncentráku putovali ti, které Strana považovala za židy, pak homosexuálové, pacifisti, jehovisti, kriminální živly, ale i třeba zajatci SS nebo váleční zajatci.

Podmínky se lišily, nejhorší je měli židé, homosexuálové, jehovisti. Nejlepší zajatci SS, obecně zvláštní vězni – si pusť Kino Die Fälscher 2007, pro představu.

Jedni šli do Lageru, vysloveně, k likvidaci, buďto hned – speciální zacházení, tj. střela do zátylku, plynová komora a kremace, nebo postupně – práci, u které se předpokládalo, že ji nepřežije, atp. Někdo tam šel vysloveně do ochranné vazby, tj. kavalce, ostraha, dobrý jídlo, lékařská péče. Většina byla, samozřejmě, někde mezi.

No a to máš koncentráky. S gulagy to bylo jiný, ale v principu podobný.

To nemá smysl srovnávat. Víš o tom prd, pak se takhle dětinsky ptáš. 🤷‍♀️😅

Jiná odpověď

Ono to asi vyjde zhruba nastejno podle mě.