Bylo by vůbec možné, abychom chodili nazí (tam, kde to je fysikálně a technicky proveditelné)?

Nemyslím technicky, to by, samozřejmě, možné bylo: myslím psychologicky, sociálně.

Napadá mne velká výhoda Freikörpekultur: odstraňuje rozdíly, podobně jako uniforma. Ale ne stejně: zatímco uniforma odstraní rozdíly tím, že vše individuální odstraní, úplná nahota, sice, také odstraní individuální, ovšem nepřekryje tělo, a to, jak se o tělo ne/staráme (no, nejen zvnějšku, ale také tím, co do něj vrážíme, že?), co můžeme oděvem zcela skrýt, nebo naopak zvýraznit, nebo „jen“ utlumit, by bylo všem na očích, a to ostentativně.

Možná „dříve narození“ – mezi které se už také musím, pro toto, počítat – pamatují obrázky „Neandrtálců“ a jiných pravěkých lidí od Štorcha. No, tak to byla ryzí fikce, představa, domněnky. Poslední archeologické nálezy naznačují, že jak Neandrtálci, tak jejich pravěcí současníci, chodili oblékání mnohem sofistikovaněji, že z těch kůží a kožešin byli s to „spíchnout“ poměrně sofistikované oděvy, s nohavicemi, rukávy, atp.

Jinými slovy, pokud je nám známo, člověk se, více méně, šatí „od krále Klacka“. Jistě, dříve mělo oblečení mnohem praktičtější význam a jeho symbolický význam narůstal se společenskou diferenciací jednotlivců a skupin. Konec konců, individuální pojetí oděvu je až záležitost 20. století. Ale pořád platilo, platí a platit bude, že „šaty dělaj člověka“: jde jimi mnohé vyjádřit, pokud jedinec chce, ale mnohé vyjádří, i když jedinec nechce, nebo si to prostě neuvědomuje. Střih, péče o zevnějšek, preferované barvy oblečení – to vše o nositeli vypovídá více, než by si, snad, i přál, a než si často uvědomuje. Bezpečně víme, že jsou si toho vědomi narcisté.

Nebo se mýlím a dokázali bychom, naprosto v pohodě, chodit nazí potud, pokud by nám nebyla zima / nepálilo by nás slunce, atp.?