Využívejte archiv. Už na několik svých otázek jste našel odpovědi.
Stejně zde. Např. moje otázka
Kde se vzala legenda o trojském koni?
https://www.odpovedi.cz/otazky/kde-se-vzala-legenda-o-trojskem-koni-
A další otázky na stejné či podobné téma
https://www.odpovedi.cz/search?q=trojsk%C3%BD%20k%C5%AF%C5%88%20a%20v%C3%A1lka%20
--
Neučili jste se ve škole,. že podle Homéra byl trojský kůň byl opravdu
kůň, ale dřevěný.
Šlo vlastně o s jakýsi " válečný stroj", který Řekům posloužil jako
válečná lest a překvapení pro nepřátelské Trojány.
--
Po vložení doplnění.
Proč se ptáte? Když jste si sám odpověď vyhledal.
I na fotografii vidíte, že loď má vzhled koně. Ale mohl jste si přečíst, že byl kůň vystavěný z trupu lodě. Záleží na úhlu pohledu.
Ve válce se bojovalo na koních, trojští koně poté uprchli do bezpečí hradeb svého města, , proto Řeky vytvořené „monstrum“ bylo nazváno koněm.
Zapomněla jsem vložit odkaz na zdroj.
https://en.wikipedia.org/wiki/Trojan_War
Upravil/a: annas
5Kdo udělil odpovědi palec? Odpovědi.cz, anonym, Drap, aliendrone, elkon
před 1485 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Podľa Homéra (viď Ilias) bol Trojský kôň vyrobený z dreva do tvaru koňa. Bol tak veľký, aby so doňho mohli zmestiť vojaci (dnes by sme ich nazvali „Specnas“ alebo „Delta force“) a na jeho presun do mesta sa musela zbúrať časť pevnostných hradieb.
dodatok: So záujmom som si prečítala diskusiu a popieranie využitia koní
vo vojne v čase „Trójskej vojny“
Vkladám dôkazy odporujúce tvrdeniam Gonfaloniéra.
„Sumerské ilustrácie boja z 2500 p.n.l. zobrazujú akýsi typ koňovitého
tvora ťahajúceho vozy. Do roku 1600 p.n.l. sa vďaka vylepšenému dizajnu
postrojov a aj samotných bojových vozov stali vozy vo vojenstve bežné
predovšetkým na starovekom Blízkom východe.“ https://radyvjazdeckomsvete.webnode.sk/kone-vo-vojenstve/
Trójska vojna – „Podľa antickej historiografie sa odohral medzi rokmi
1193 až 1183 pred Kr., podľa archeologických vykopávok v Tróji niekedy
pred rokom 1160 pred Kr.“ https://sk.wikipedia.org/wiki/Tr%C3%B3jska_vojna
Antická keramika s témou Trójskej vojny, nachádza sa v Metropolitnom
múzeu v New Yorku – „Greece scene of the trojan war vase“ ukazuje
využitie gréckej vojenskej jazdy v „trójskej vojne“ https://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Greece_scene_of_the_trojan_war_vase.jpg
Upravil/a: led
4Kdo udělil odpovědi palec? Odpovědi.cz, anonym, vagra, aliendrone
před 1485 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Trojský kůň téměř skoro jistě neexistoval. A to i kdyby skutečně
proběhla Trijská válka (a já věřím, že jo). A to z toho důvodu, že
Trojského koně si domysleli až po cca 1 200 letech po pádu Troje
Římané. Řekové předtím nezmiňovali, jak přesně byla Trója dobyta,
říkali jen, že ji dobyli díky Odysseově lsti. Ale neuvádí které. To
zmiňuje již Homer v Odyssei.
Takže pokud Římané nejsou skutečně potomky uprchlých Trojanu, jak
o sobě později prohlašovali a nepředávali si tu zvěst o tom ajk byla
Trója dobyta z generace na generaci, tak s největší pravděpodobností
Trojský kůň neexistoval.
__________________________________
Nechtěl bych tady rýpat, ale Homer v Iliadě vůbec nezmiňuje dobytí Troje – protože o tom nepojednává ani se k tomu v příběhu nedostaneme a koně už vůbec nezmiňuje (kdo četl, ten ví). Dobytí Troje je zmíněno až v Odyssei a věřte, že žádného koně nezmiňuje. Tuto verzi je možné přečíst až třeba v Aeneidě až v římských verzích. Římanům se totiž zdálo nedostačující, že se neví jakou lstí byla přesně Troja dobyta, tak si domysleli dřevěného koně. Tuto verzi je možné si přečíst ve všech moderních prevypravenich, protože už je zaběhlá. Tedy u Mertlika, Petisky, Zamarovskeho i u zahraničních autorů, ale v originále – v Iliadě a Odyssei a ve verzích Řeků se nevyskytuje.
Upravil/a: Gonfaloniér
2Kdo udělil odpovědi palec? Odpovědi.cz, aliendrone
před 1485 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Je pravda, že jsem sloveso „bojovali“ měla dát do uvozovek. Ale to, že koně „bourali“ trojské hradby, je také určité zapojení do boje.
Je to možné. Nevím o jaký kontext se jedná. Něco podobného už jsem
slyšel, ale nemůžu si vybavit kde.
V odkazu na anglickou wikipedie o Trojské válce je taky hned v úvodu
napsána zmínka o trojském koní – jako nějaká samozřejmost, že to
k tomu patří. Berou i tam jako fakt, že byla Trója (v mýtech) dobyta za
pomoci dřevěného koně. Klasické míchání řeckých a pozdějších
římských mýtů/verzí.
Ale však je to jedno. Stejně, jak to bylo ve skutečnosti zcela jistě, jen
těžko říct.
Teď jsem si všiml, že snad nikde v celém článku jenom v téhle
části zmiňují, že koně zmínil Vergilius a že v Homérově Iliadě se
nevyskytuje. Předtím je tam všude zmíněn, jakoby tam do původního
příběhu patřil.
https://en.wikipedia.org/wiki/Trojan_War#Aeneid
Netvrdím, že jsem znalec, ale vždy vkládám odkaz. U poslední informace jsem doplnila odkaz dodatečně, ale zřejmě neodeslala.
Na koních se bojovalo, napsala jsem jen obecně, tudíž záleží na úhlu pohledu. podívejte se na fotografie, Hektor byl nazývaný "krotitelem koní. Koně byli posláni, aby zničili trojské hradby.
Gonfaloniér>>> Četl jsem kdysi Odysseu (útržkovitě), ale to co
píšeš (o dobytí >„koňská legenda“) jsem četl někde jinde, nwm
už kde. Každopádně potvrzuji „neválčení na koni“, tehdy se ještě
válčilo s charioty (válečnými vozy) a konkrétní představu JAK to
probíhalo nemáme. Jisté je, že Ramesse II. se v bitvě u Kadeše (což by
MOHLO být ve stejné době, jako tzv. „Trojská válka“) střetl s Chetity
a na obou stranách byly válečné vozy použity.
Doměnka že charioty byl používany výhradně jako „taxíky do bitvy“ je
ovšem překonaná, téměř s jistotou víme, že se používaly i jako
aktivní prvek v průběhu bitvy.
led>>> SPECNAZ, Vaše Excelence, SPECNAZ! Jde o zkratu „vojska SPECialnogo NAZnačenia“ (vojska ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ). Jste si myslela, že si nevšimnu, že? CHA CHÁÁ, tůůůdle, motorový nůůůdle! ;) :D :D
Bitva u Kadeše, vlbec jedna z nejznámějších bitev, se měla odehrát
v podobné době (o pár desítek let dřív), ale nemyslím, že by je
používali normálně i jinde v té době krom Egypta a Chetitů – navíc
v orientu předtím nebyli koni vůbec používáni/domestikováni (i když
se sice spekuluje, že Troja tehejší doby byla Chetitská, takže to možné
je). To až v 1. tisíciletí pře.n.l. Jinak možná jen vyjímečně. Navíc
Řekové byli jako jedni z mála, kteří nepovažovali koně za
„nečisté“ zvíře. Skoro všude jinde se prý koně buď nechovali a když
tak jen na maso. Ale určitě na nich nejezdili. Neříkám, že všude.
Řekové-mykéňané měli vždy dost vozů (i koní), ale říká se, že na
nich zcela jistě nebojovali. Jen jezdili k bitvě – a to výhradně přes
válečné vozy a ne na samotných koních. Por Řeky byl též velmi oblíbený
závod vozatajů – už v té době (a na „druhé straně světa“
v Č
Ve skutečnosti dřív (v Mezopotamii/Sumeru) používali víc i slony a
hlavně osly, dokonce i velbloudy. Koně ne.
Válečné vozy jako takové jsou samozřejmě celkem staré. Byly používány
dávno před Trojou.
A pokud budeme věřit Homérovi, tak válka probíhala v menších a
větších bitvách. Většinou v těch menších, což zahrnovalo drobné
šarvátky = indiviuální souboje mezi některými válečníky. Tedy víc
šarvátky než skutečné bitvy sešikovaného vojska proti vojsku.
Jinak to není žádné tajemství, že žádný kůň nebyl a že tuto verzi
zavedli až Římané. Takže si na to mohl narazit v kterémkoli skutečně
odborném článku/knize. Většina článků (v časopisech) se zaměřuje na
fantastické věci, které lidi uchvátí, osloví, ale historii a fakta neberou
moc v potaz. Takže budou spekulovat i nad věcmi jako třeba, jak doopravdy
vypadal trosjky kun. Co se týká té verzi s koněm, tak ta je dnes všude
rozšířená – ve filmech, převyprávěných bájích, časopisech a jinde.
To, že žádný kůň nebyl už se tak nějak mezi veřejností nebere. Každý
si totiž Troju spojuje s koněm, protože je to dobrá verze. Přece jen dutý
dřevěný kůn naplněný vojáky, použitý jako lest, je geniální. Tak to
každý bere jako fakt.
Tuto verzi úplně jako první zavedl Vergilius – myslím, že skoro hned na
začátku Aeneidy je popsáno dobytí Troje (ovšem jedná se již o římskou
verzi vypravovanou Aeneem/Vergiliem).
annas.. koně samozřejmě měli, chovali, ale ne pro válečné účely. Alespoň se to tak všude říká. Takže Hektor byl krotitel koní, stejně jako byl Achilleus rychlý v běhu. V Řecku byli koně vždy „ctěni“, jak v Troji to se neví (podle skutečnosti – podle Homéra je tomu stejně tak jako u Řeků. Jenže Řekové měli sklon vše převádět na sebe – na své zvyky, své náboženství,..). Ale Hektor měl přízvisko krotitel koní, protože je to něco co vzbuzuje respekt, protože koně stejně jako býci jsou silné zvířata určená na práci maso atd – alspoň v té době. Ale divocí koně se narozdíl od býků krotili a koně jdou vycvičit po vícero způsobů (proto není znám žádný krotel býků :D). Krocení koní byla zkrátká těžká a záslužná činnost, Nemá však spojitost s bojem (válkami).
VIZte i v odkazech:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Starov%C4%9Bk%C3%A9_vojenstv%C3%AD#Vozatajstvo
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1le%C4%8Dn%C3%BD_v%C5%AFz
Kdyby to tvůrci takových článků skutečně četli, tak by takové kraviny nepsali. Opakuji znovu, Iliada ani nepojednává o dobytí Troje a v Odyssei je jen zmíněno, že byla dobyta díky Odysseově lsti. Žádné kůň, nikde. Už vůbec ne jeho detailní popis. Ani staletí po Homérovi Řekové nic takového v příběhu o Troji neměli… Až mnohem mnohem později Římané.
+v Troji (a té době) neválčili na koních. Používali je max na to, aby je dovezli na místo bitvy – a poté je vyzvedli, pokud přežili. Ale ne přímo na nich, ale byli zapřáhlí ve „válečných“ vozech. V bitvě se nepoužívali. A ty vozy používali jen vysoce postavení – vojevůdci, „náčelníci“, majetnější válečníci.
Gonfaloniér,
máte pravdu. Špatně jsem formulovala, „bojovali“ koně třeba tím, že útokem zničili hradby. Na koních se jezdc jen přepravovali. Např. Herkules na fotografii.
annas | 5913 | |
Drap | 4620 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1312 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |