Byl by v Československu za urážku Stalina v 60. letech menší trest jak v letech 50.?

Přijde mi to jako otázka spekulativní.Coby kdyby.Fakt je, že mě v poslední době potkaly dvě knihy na toto téma, a že jsem lapala po dechu, co se odehrávalo.

Je to spekulativní otázka, ale dá se předpokládat, že by tomu tak bylo. Až do r. 1961 se u nás s nepřáteli míru a socialismu spravedlivě vypořádávaly tzv. lidové soudy, známé svými přísnými rozsudky.

barbakan > to je opravdu odpověď k věci. On se neptá na osvobození od fašismu ani na indiány.

O mrtvých jen to dobré, ať byl diktátor nebo zrůda, pomohl, nejen Československu, osvobodit země od fašistů!
I američtí presidenti posílali na smrt Indiány!

Nepamatuji žádný proces a nikoho, kdo by byl stíhán za urážku Stalina. Ani v padesátých ani v šedesátých létech.

Pokud se ptáš na perzekuce kvůli Stalinovi, tak otoč otázku a zeptej se kolik američanů v šedesátých letech perzekuovalo černochy.
Až teprve v r.1968 začalo uvolňování a do té doby byli lidi perzekuovaní když požadovali rovnost mezi černochy a bílími.
Takže pokud lidi byli kvůli Stalinovi perzekuovaní, tak v Americe to zase bylo kvůli barvě kůže.

Stalinova éra 1945–1953, Chruščova éra destabilizace 1953–1964, Brežněvova éra 1964–1982. Již v roce 1948 byl přijat zákon na hanobení republiky, neb jejich představitelů se sazbou až dva roky a jelikož čecháčkové u žlabu jsou často velmi nažhavení, aby se vůdcům zachovali / můj soused Ferko Lakatoš / má názor, když přiletí do Česka státní návštěva měla by vystupovat z letadla pozadu. Tak sazba byla až dva roky vězení, můj prastrýc v roce 1970 nazval soudruha Brežněva, že vypadá jako by měl prasečí hlavu, řekl to u piva 3 čecháčkové štamgasti to potvrdili pouze jeden řekl u výslechu já byl pod parou nic si nepamatuji a to v hospůdce i s šenkýřem bylo pět osob. Prastrýc dostal dva roky na tvrdo a celé si odseděl, ten vážený soudce který jej odsoudil před lety v roce 1989 nejvíce vykřikoval o sametu a budování kapitalismu na náměstí.

Byl by? Bol, menší v 2.polovici 60-tych rokov než v 1. polovici a menší než do roku 1953.
Veľmi záleží, ako bola daná „urážka Stalina“ postavená a chápaná, či ako človeka Džugašviliho alebo Stalina ako symbolu Sovietského zväzu, alebo symbolu stalinizmu, od ktorého sa po Chruščovovej reči na zjazde, kde odhalil nezákonné praktiky, vedenie SSSR odvrátilo, alebo ako symbolu Víťaza nad fašizmom. Treba si ale uvedomiť, že nebyť tvrdosti Stalina a nielen jeho, dnes by sme tu už neboli a nemecké deti by sa kúpali v Bajkalskom jazere a my by sme pracovali na nových pánov.
Ako povedal Josef Švejk „tak nám na cisáře pána serou mouchy“ konštatoval holý jav, ktorý sa odohrával s obrazom, ale bol chápaný politicky.
V skútočnosti, nepamätám na odsúdenie človeka za „urážku Stalina“, ale pamätám na súd s odporcom socializmu za urážku symbolu politickej moci aj keď už nie v 60-tych rokoch.
Tak to bolo súdruhovia a antisúdruhovia.