Dolní bojler má výpusť pro teplou vodu nahoře. Jedná se mi o přirozenou cirkulaci vody, kdy teplá voda je lehčí a stoupá vzhůru. Projevilo by se to i při spojení 1/2 coulkou trubkou?
A doplňující dotaz, bude fungovat zpětný ventil v tomto zapojení, nebo je tam nějaká záludnost?
Zajímavá 0 před 147 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Je to nesmysl. Není to topná voda, ale jen propojená stojatá voda. Po otevření baterie na teplé vodě, by se ohřátá voda průchodem druhého bojleru ochladila a tekla by studená. Po celou dobu, než by celý obsah bojleru vytekl, ale mezi tím už by byl studený i první bojler. Musel by tam být samostatný topný okruh. Existují kombinované bojlery, které jsou připojené na elektrický ohřev, ale mají také topný okruh, připojený k topení, jako další radiátor. To znamená, že v zimě lze bojlery ohřívat při zapnutém vytápění domu, ale v létě pak „jedou“ na elektřinu. Bez topného okruhu žádný bojler nefunguje.
Upravil/a: elkon
0
před 147 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Předpokládám, že jde o pokračování předchozího dotazu, dolní bojler má ohřev, horní ne. Teoreticky by to nějak fungovalo, ale: 1) voda v bojlerech se bude nepravidelně míchat, nejsem si jist jak by to dopadlo (záležet bude i na světlosti propojovacích trubek).
Ještě doplním: Když jsem původně psal o vodorovných spojovacích trubkách, předpokládal jsem zároveň že se odvzdušnění tímto vyřeší (tj. např. jemný „spád“ v takovém směru aby bublina nezůstávala nikde v trubkách, kde by mohla škodit… Přívod v nejnižším místě dolní trubky, odvod teplé vody v nejvyšším místě horní trubky. Nebo přinejhorším odvzdušňovací ventily v kritických místech. Očekáváš, že se voda bude točit samospádem a rozdílem hustot teplé a studené vody, Síly co tu vodu mají rozpohybovat jsou natolik slabé, že té vodě nesmíš dát další překážku.
Upravil/a: Dochy
0
před 147 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Tak k dozazu, proč ne jeden bojler, prvně 400 litrů fakt na zeď nepověsíte a zadruhé, jeden z bojlerů je součástí plynovéjo kotle, spolu se šnekem pro ohřev ze slunce.
K poznámce o bublině, myslím si, že tlaková voda by měla případný vzduch přetlačit, ostatně jinudy ven cesta není a nejkratší trasu by měla v tomto směru zastavit zpětná klapka. Jedná se o TUV, nikoli o topení, nicméně staré topné systémy počítají též s přirozenou cirkulací a stoupáním teplé vody vzhůru, tam jsou ale třeba coulové průměry.
Jedna teoretická možnost by tu byla. Pokud bude do okruhu připojeno oběhové čerpadlo (je to podobný princip, jako je na teplé vodě v bytových domech (např. v panelácích), aby v kterémkoli bytě byla vždy okamžitě po otevření baterie k dispozici teplá voda. Bez toho by trvalo dlouho, než by do horních pater teplá voda dotekla a zbytečně by se plýtvalo vodou. Voda se bude neustále promíchávat, ale doba ohřevu by byla dvojnásobně delší, to znamená, že při relativně krátké době nízkého tarifu by se nestačily bojlery ohřát na předepsanou teplotu (někde kolem hranice pod 60°C). Jednodušší než nějaké složitosti, je použití jednoho většího bojleru.
A ještě jsem si všiml jedné věci… podle mně bys měl lepší napojit „horkou“ na „horkou“ a „studenou“ na „studenou“ čímž bys ze „studeného“ bojleru udělal něco, co by se alespoň trochu podobalo stratifikačnímu zásobníku (teplá by se držela nahoře, studená dole, navzájem by se s trochou štěstí moc nemíchaly). Když teplou přivedeš na spodní přívod, bude se uvnitř bojleru hrnout nahoru a obsah bojleru Ti bude promíchávat. Navíc se Ti bude „předčasně“ hrnout do trubky, kde by studená voda měla odcházet dolů a k ohřátí do „teplého“ bojleru – takže zas bude bojovat proti oběhu vody. (dolů nepůjde horká voda, ale namíchaná, takže možná oběh nezastaví, ale určitě zpomalí)
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2632 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1346 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |