Kladu si otázku, zda je spořivost užitečná, či nikoliv. Pokud by totiž lidé příliš spořili peníze, namísto utrácení, pak by v oběhu bylo málo hotovosti a „kola ekonomiky“ by se zpomalovala.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? EKSOT123 před 2113 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nelze takto odpovědět. Otázka je poněkud složitější. Utrácení sice oživuje ekonomiku, ovšem za předpokladu že jsou určité jistoty a že jsou dostatečně vysoké příjmy oproti cenám a lidé si mohou bez obav dovolit utrácet.
0 Nominace Nahlásit |
Ani našetřené peníze se z koloběhu výroba – spotřeba nevytratí. Dlouhodobě a v konečném výsledku se zase do ekonomiky vrátí. Výjimku snad tvoří oblast sběratelství všeho možného, investice do kultury apod.
0 Nominace Nahlásit |
Kdysi jsem se pozastavil nad tím, jak si min. zemědělství pochvalovalo
prudký nárůst ekonomické výkonnosti. Bylo to v době, kdy se rozbíhala
masová výroba nápojů v pet lahvích. Otázkou ale je nejen přínos, ale
i dopad na životní prostředí. Pokud by se měla objektivně zhodnotit
výkonnost různých ekonomik na světě, musely by se jednotlivé položky
upravit patřičnými koeficienty dlouhodobé a celkové prospěšnosti nebo
škodlivosti. (A také problém jednostrannosti. ČR je značně závislá na
automobilovém průmyslu. Ale až začne zdražovat ropa, možná se začnou
víc upltňovat jiné dopravní prostředky.) A možná bychom pak byli velmi
překvapeni nad stavem světové ekonomiky v různých částech světa.
Protože je ale určení takových koeficientů téměř neproveditelné, jenom
bych si tipnul, že šetřit, ale všeho s mírou. A jak kdy, jak kdo a na
čem.
Ovšem i anekdoty praví, že kapitalismus šetření nepřeje: Komunismus se
bál, že budeme něco chtít – kapitalismus se snaží, abychom chtěli
všechno. (Pavel Kosorin)
0 Nominace Nahlásit |
Spořivost… užitečná.. jak pro co. Pokud je cílem prosperující ekonomika, pak je spořivost nepřípustná. Ale… Zásadní je, položit si otázku, právě tý ekonomiky. Podle mě je tento přístup špatný a vede do pekel. Ekonomika nemá být cílem…
0 Nominace Nahlásit |
Je to asi takto, mnohé jednání, které je výhodné pro jednotlivce, může být nevýhodné pro celek. Je pravda, že např. na počátku ekonomické recese je náhlý „záchvat spořivosti“ u velké skupiny lidí cestou k jejímu prohloubení. Jinak u té spořivosti také jde o to, co se tím myslí. Peníze se nemusí pouze bezmyšlenkovitě utratit, mohou se také investovat, pak ale záleží zase na tom, jestli jsou investovány do něčeho, co se projeví v reálné ekonomice, nebo do zlatých prutů.
0 Nominace Nahlásit |
Ano, macroekonomie popisuje tzv. paradox šetrnosti, který předpokládá, že pokud lidé začnou příliš šetřit a nebudou utrácet, může to na úrovni celé ekonomiky vést k poklesu poptávky, snížení výroby a růstu nezaměstnanosti. Jednotlivci by tak paradoxně svým úsporným chováním mohli narušit stabilitu ekonomiky.
Nicméně je potřeba si uvědomit, že šetrnost a spoření nejsou špatné samy o sobě. Přiměřené úspory jednotlivců jsou klíčové pro investice, ekonomický růst a finanční stabilitu. To, co může vytvořit problémy, je masivní a náhlý nárůst míry úspor ve společnosti, který není vyvážen stejně rychle rostoucími investicemi.
Zároveň je vždy nutné zohlednit konkrétní kontext – například v době ekonomické krize může být rychlý růst úspor reakcí na nejistotu, která krizi ještě prohloubí. Ale v době ekonomického růstu může naopak růst úspor napomoci tomu růstu, pokud úspory směřují do produktivních investic.
0
před 464 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek