Bolesti u srdce

kropitko

mívala jsem to,když jsem byla mladší,nebylo to nic jiného,než zaražené p…,každopádně se svěř lékaři

7Kdo udělil odpovědi palec? kenyrts, Sandy, Nikuška, anonym, kokoťenko, Adlim, rynek878, takhlene, Kerberus před 5357 dny

0 Nominace Nahlásit

Miroslavst

Občas se mi to taky stane, je to nejspíš přiskříplý nerv. Jakmile se ti podaří překonat tu píchavou bolest po několikátém nadechnutí, je to pryč. ale protože nevím co přesně ti je, tak lékař. opravdu ten ti řekne přesně.

3Kdo udělil odpovědi palec? kropitko, Michal, Klarisa, BEAES, Marunka před 5358 dny

0 Nominace Nahlásit

fortin

Přestat cvičit, skřípnutý nerv může zavdávat bolesti týden.
Uvolnit: ruce spojit prsty za hlavou, protahovat.
Doplňuji:
Bolesti na hrudi – srdce nebo páteř?

3.10.2006 00:00
Zdraví

Píchání u srdce spojené s pocitem úzkosti a obav přichází často v klidu, během noci nebo v závislosti na nějakém psychickém rozrušení častěji, než po fyzické námaze. Od typické srdeční slabosti ji můžeme rozpoznat vyhmátnutím bolestivého bodu vlevo od prsní kosti asi tři cm v úrovni 3.- 4. žebra.

Bolestivý bod je malý jako špendlíková hlavička, ale jeho správným rozmasírováním zjistíme, že bolest vyzařuje do srdeční krajiny na hrudník z páteře z oblasti mezi lopatkami. Příčinou jsou křeče svalů vystýlajících vnitřní plochu lopatek, dále kloněných a rombických svalů zad. Bolest je ohraničená a lokalizovaná skutečně do jednoho malého bodu na rozdíl od bolesti koronární, která se projevuje plošnou bolesti a je často spojená s dechovými potížemi a vyzařováním do horních končetin, do krku nebo také do zad.

Rozlišení typu bolesti je často otázkou odborného posouzení lékařem. Pokud je vyloučeno aktuální postižení srdce a bolest je charakterizována jako „od páteře“, i když pacient současně trpí koronární nemocí, a je třeba po infarktu nebo srdeční operaci, je vhodné naučit se s takovouto bolestí účinně pracovat.

Vzhledem k vzájemné, nejen reflexně-nervové, propojenosti orgánů, svalů a všech součástí pohybového aparátu do jednoho funkčního celku je správné konstatovat, že vše souvisí se vším. Jinými slovy působením na páteř, např. cvičením nebo masáží, ovlivňujeme nejen pohybový systém, ale léčíme tím i projevy orgánové nedostatečnosti a tedy nepřímo i srdce a krevní oběh.

V souvislosti s těmito skutečnostmi není od věci říci, že problematika tzv. školské medicíny, naráží na zeď své omezenosti a není schopna trpícímu člověku nabídnout víc, než jen málo pochopitelné závěry, prášky a pokud nejde o akutní a život ohrožující stav, tak už jen velmi málo účinnou pomoc.

Na řadu a ke slovu pak přichází medicína alternativní se všemi svými člověku mnohem bližšími a pochopitelnějšími postupy a vysvětleními. To, že je nutné chronicky bolestivé místo nutné rozmasírovat vhodnou akupresurou nebo zkrácené a oslabené svaly protáhnout a posílit je celkem každému jasné. Člověk tady potřebuje hlavně od lékaře mít vše vysvětleno a naučit se samostatně se zdravotním problémem pracovat. Lékař pak dohlíží a kontroluje správnost a efektivnost naordinovaného léčebného postupu pacientem. Působí zde jako poradce a jeho pozice se čím dál tím více přibližuje postu instruktora nebo sportovního trenéra zdravého životního stylu. Pacient přestává být nesvépravnou obětí svých chyb, ale začíná chápat svou tvůrčí úlohu a odpovědnost v procesu léčení a aktivního sebeuzdravování.

Způsoby autorehabilitace (=sebeléčení) lze rozdělit do tří skupin:

1. Masáž aktivních akupresurních bodů.
2. Speciální cvičení na uvolnění bolestivého spasmu.
3. Uvolňovací technika s použitím vizualizace a koncentrace na dech.

Ad 1.:
Bolestivé místo koresponduje s 24. AKU bodem uloženým na dráze ledvin vlevo, to je přibližně 3–5 cm od středu hrudní kosti. Aktivní bod najdeme snadno, protože je oproti okolí výrazně citlivý a při silnějším tlaku bolest prozařuje skrz hrudník směrem k hrudní páteři. Bod můžeme právě tak středně silným aku-tlakem ošetřit kruhovitou masáží prováděnou ve směru hodinových ručiček po dobu 10–15 ti minut 2–3× denně, popř. podle potíží.

Ad 2.:
Účinným cvičením jsou techniky směřující k protažení zkrácených prsních svalů a svalů mezilopatčí vč. dalších, které jsou uloženy v hlubších vrstvách zad kolem hrudní a krční páteře.
Základním cvikem je v poloze v sedu (lze i na židli) tlačení loktů obou rukou uložených v zátylí. S nádechem tlačíme lokty pokrčených paží nazad a s výdechem uvolníme. Opakujeme asi 5–7×.
Vyloženě léčivým a skutečně mocným je cvik z jógy, který se nazývá Orel.Dokonalá pozice je pro většinu lidí dost náročná, ale pro naše účely plně postačí poloviční poloha, která pracuje s pažemi.
Levou horní nataženou končetinu přeložíme přes pravou v úrovni loktů před hrudníkem.Pravou ruku otočíme dlaní dolů a přiblížíme ji jakoby podhmatem k dlani pravé tak, aby se malíček pravé ruky spojil s palcem ruky levé. Cvik je obtížný pro lidi s krátkými pažemi, ale postupným tréninkem lze docílit i dokonalé polohy, kdy se vzájemně spojí dlaně obou rukou.V poloze setrváme a soustředíme se na postupně se rozpouštějící napětí zádových svalů. Již tato statická fáze opakovaně prováděná postupně potíže odstraní.ještě intenzivnější je dynamická fáze, kdy s nádechem vzájemně propletené paže zvedáme vzhůru a s výdechem vracíme zpět. Nadloktí se ve statické fázi může opírat o přední plochu hrudníku.

Ad3.:
Další technikou, kterou můžeme provozovat i samostatně, nebo jako vhodné doplnění obou předcházejících je relaxační technika s koncentrací na dech, který představuje životní energii. V poloze v lehu na zádech se uvolníme podle některé nám blízké relaxační techniky a ve stadiu dostatečné svalové relaxace se soustředíme na bolestivý bod v oblasti hrudníku. Uvědomíme si toto místo, popř. si je zpřítomníme doložením pravé ruky na toto místo za použití vizualizace zlatého proudu životní energie, která vstupuje s nádechem tímto bodem jako vstupní branou do našeho nitra a s výdechem se rozlévá uvnitř hrudníku a následně celého těla. Opakujeme tak dlouho, dokud nepocítíme úlevu a necháme pak doznít účinky cvičení ještě po dobu několika minut ve výchozí poloze.

Dr.Tomáš KILIAN
Lázně Libverda-Léčebna Nový dům

–

• Rady nemocným – Ostatní příčiny bolestí na hrudi

1.9.2006 00:00
Zdraví

V životě se někdy můžete setkat i s jinými akutními stavy, které se projevují bolestí na hrudi, ale nejde o srdeční infarkt. Některé z nich mohou být rovněž dosti závažné.

Mnoho lidí trpí bolestmi na hrudi, které vycházejí z onemocnění hrudní páteře. Tento typ bolesti většinou vzniká v oblasti hrudní páteře a šíří se (?vystřeluje?) na přední stěnu hrudníku. Bolest je často (na rozdíl od bolesti při nedokrvení srdečního svalu) závislá na pohybech a poloze trupu, může se zhoršovat při hlubokém dýchání a je spíše ostrá, píchavá. Nemocný ukáže na hrudi bolestivé místo. Při bolesti na podkladě nedokrvení srdečního svalu nemocný většinou ukáže na bolestivé místo na hrudi zaťatou pěstí nebo plochou celé dlaně, zatímco při bolestech vycházejících z hrudní páteře ukáže na míso jedním nebo více nataženými prsty a může mít tendenci si bolestivé místo masírovat.

U některých osob se za určitých okolností může vytvořit krevní sraženina v žilách. Existuje velmi závažný stav, kdy se velká krevní sraženina v žíle uvolní a cévním systémem se dostane do plicní tepny, která vede krev z pravé komory srdeční do plic. Krevní sraženinou se ucpou některé větve této tepny (plicní embolie). To se projevuje náhle vzniklou prudkou bolestí na hrudi, bolest však nevyzařuje do míst jako při angině pectoris a stav je doprovázen těžkou dušností, postižený rychle dýchá, má rychlý (někdy nepravidelný) puls, je opocený a má strach ze smrti. Může se také objevit vykašlávání krvavého hlenu. Tento stav vyžaduje stejně jako srdeční infarkt neprodlený převoz do nemocnice.

Bolesti při ?žlučníkovém záchvatu?, podráždění žaludku nebo neodcházejících střevních plynech (?zaražených větrech?) se mohou rovněž šířit na hrudník, ale nemají stejnou lokalizaci a šíření jako při angině pectoris. Většinou nereagují na nitráty a může zde dominovat zvracení nebo zástava odchodu plynů.

Několik dnů i týdnů trvající palčivá bolest za hrudní kostí, která je spojena s pocitem vracení žaludečního obsahu do jícnu a často se zhoršuje vleže a při polykání a zlepšuje po jídle, je projevem zánětu jícnu. Tento stav pacienta bezprostředně neohrožuje, ale je namístě lékařské vyšetření a příslušná léčba.

Ještě se zmíníme o jednom závažném stavu, který se projevuje bolestí na hrudi. Při některých chorobách může zjednodušeně řečeno prasknout jedna z plic. Jde o neúrazový pneumothorax. Protože v hrudní dutině je normálně nižší tlak než tlak vzduchu v atmosféře, uniká vzduch z prasklé plíce do hrudníku, postižená plíce kolabuje a přestává dýchat. Máme sice ještě druhou plíci, ale vzduch vnikající do hrudní dutiny může utlačovat srdce a vést k selhání krevního oběhu. Tento stav, který je většinou méně závažný než srdeční infarkt, se projevuje náhle vzniklou ostrou bolestí na straně postižené plíce, postižený je dušný a jedna strana hrudníku se při nádechu zvedá jen omezeně oproti druhé straně nebo se nezvedá vůbec. V některých případech je nutno v nemocnici odsát vzduch z hrudní dutiny, aby se plíce opět rozepjala nebo i ošetřit prasklinu v plíci speciální operací. Neúrazový pneumothorax se objevuje u starších lidí s tzv. rozedmou plic (emfyzém), ale může vzniknout i u mladého člověka, u kterého není známo žádné plicní onemocnění.

Popsali jsme nejčastější, ale zdaleka ne všechny příčiny bolestí na hrudi. Jak vidíme, příčiny bolestí na hrudi jsou skutečně rozmanité, od málo závažných až po život ohrožující. Úkolem laika není určit její příčinu, ale odhadnout riziko a podle toho jednat. K tomu Vám předkládáme toto sdělení. Vždy je přínosné, pokud postižený nebo jeho blízký už měli podobné zkušenosti s danými obtížemi. Jestliže jsou obtíže jiného nebo závažnějšího charakteru než ty, na které jsou nemocný a jeho blízcí zvyklí, je vhodné lékařské vyšetření podle jejich závažností.
Stále se objevuje velký počet lidí, kteří podcení bolesti na hrudi a pozdě vyhledají lékařskou pomoc; existují i případy, kdy laici přecení málo závažné obtíže. V nejasných případech může dělat zjištění příčiny bolestí na hrudi problém i lékaři, který má k dispozici řadu specializovaných vyšetření.

Autor: Pavel Bělunek, student 2. ročníku oboru Všeobecná sestra, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Recenze: Doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, I. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc
-
-
Léky proti bolesti podle studie zvyšují riziko infarktu

16.6.2005 00:00
Zdraví

Léky používané k tlumení bolesti, tedy i ty, které jsou používány proti revmatickým potížím, mohou u některých pacientů zvýšit riziko infarktu. Vyplývá to z britské studie otištěné v nejnovějším čísle odborného časopisu British Medical Journal. Studie se týká nesteroidních antirevmatik (NSAID), mezi něž patří i široce užívaný diclofenac, ibuprofen a naproxen.
Výsledek je pro odborníky nepříjemným překvapením, neboť NSAID jsou nejčastěji předepisované léky pro snižování horečky a proti zánětům a bolestem.

Autorkami britské studie jsou Julia Hippisleyová-Coxová a Carol Couplandová z Nottinghamské univerzity. Srovnávaly vliv NSAID na více než 9000 pacientů a doporučily další výzkum. Prokázaly, že některá nesteroidní antirevmatika zvyšují riziko infarktu o 20 a další dokonce až o 50 procent.

Na možné srdeční komplikace způsobené léky NSAID upozornil letos také americký Federální úřad pro potraviny. Mezi problematické preparáty zařadil i nejnovější protizánětlivé přípravky zvané COX-2 inhibitory.

Evropská agentura pro léčiva už v únoru doporučila omezit užívání léků této skupiny právě kvůli jejich vedlejším účinkům.

Peter Weissberg z britské nadace srdečních chorob, jehož citovala agentura Reuters, považuje spojení inhibitorů COX-2 s rizikem onemocnění srdce za prokázané. „Lékaři vědí, že nemají tyto léky předepisovat pacientům, kteří mají potíže se srdcem,“ řekl.

Hippisleyová-Coxová a její kolegyně se domnívají, že riziko kardiovaskulárního onemocnění je třeba brát v úvahu zatím u všech léků skupiny NSAID.

Inhibitory COX-1 a COX-2 jsou nejčastěji předepisované léky ze skupiny NSAID pro tišení kloubních bolestí. Je známo, že všichni sedmdesátníci takovými bolestmi trpí, a rentgenové snímky odhalují kloubní změny i u lidí o 40 let mladších. V minulosti byl pro revmatické potíže s úspěchem používán aspirin. Bohužel však podobně jako inhibitory COX-1 může způsobit krvácení nebo i protržení trávicího traktu.

Pro lidi s citlivým trávicím systémem lékaři proto raději volili inhibitory COX-2, které vnitřní sliznice nenarušují. Patří mezi ně přípravky Vioxx a Ceoxx, které však byly z evropského trhu staženy loni na podzim právě kvůli riziku infarktu či mrtvice.

Zdroj: ČTK
-
Příznaky srdečního infarktu

19.7.2002 00:00
Zdraví

Infarkt myokardu se většinou projevuje: „bolestí srdce“ nebo „bolestí na prsou“, pocitem úzkosti, který při napětí vyústí v bolesti. Pocitem tlaku na prsou, který se stupňuje až do podoby palčivé bolesti podobající se pálení žáhy, bolest je však silnější. Pacient může někdy pociťovat tah za prsní kostí, který vystřeluje až do levé paže, oblasti žaludku nebo dokonce do šíje a zubů.
Poruchy prokrvení srdce pacient cítí většinou již „předem“ ve formě bolestí, nazývaných angína pectoris (stenokardie – svíravá bolest na prsou spojená s úzkostí), které sílí a objevují se stále častěji. V takovém případě je nejvyšší čas vyhledat lékaře, protože bolesti jsou důsledek špatného poměru mezi potřebou a přívodem kyslíku do srdce. Hlavně jsou nejdůležitějším varovným signálem ohroženého srdce, které „křičí“ o větší přísun kyslíku.

Symptomy akutního infarktu myokardu jsou:
prudký tlak nebo těžké, dlouhodobé bolesti v oblasti hrudníku, které vystřelují do obou paží, většinou do levé, do břicha, mezi lopatky a do dolní čelisti; často se objeví pálení na hrudi, bolesti v krku nebo v horní části břicha;
popelavá, bledá barva ve tváři, studený pot na čele a horním rtu nebo po celém obličeji;
dušnost;
kolaps krevního oběhu spojený s bezvědomím nebo bez něj;
strach ze smrti.

Zdroj: Helga Vollmer – Aspirin – Lék století dělá kariéru, nakladatelství Fontána – Pragma

-
-
Panická porucha

22.7.2009 00:00
Psychologie

Panická porucha často předchází agorafobii. Je charakterizována náhlými epizodami intenzivního strachu až hrůzy, které se objevují bez zjevné vnější příčiny.

Intenzivní úzkost, panicky záchvat, obvykle trvá několik minut, ale někdy se může vracet ve ?vlnách? i po dobu dvou hodin. Při panickém záchvatu dochází náhle k záchvatu intenzivního strachu, pocitu, že se něco hrozného přihodí, a pocitu ztráty sebekontroly.

Během panického záchvatu postiženy prožívá celou řadu příznaků, z nichž nejčastější jsou strach ze smrti, zbláznění nebo ztráty sebekontroly, bolesti na hrudi, pocity nedostatku dechu, závratě nebo pocity na omdlení, silný třes, pocení, nucení na zvracení nebo zvracení, bolesti žaludku, mravenčení v rukou a nohou, návaly horka nebo zimnice, depersonalizace nebo derealizace. Může se objevit řada dalších příznaků, výše jmenované jsou však nejtypičtější. V úzkostných myšlenkách se objevuje strach z omdlení, ze smrti, ze ztráty sebeovládaní nebo ze zešílení.

Náhlý začátek a vysoka intenzita tělesných symptomů vyděsí nositele natolik, že je často přesvědčen, že musí mít velmi vážnou tělesnou nebo duševní chorobu (např. selhává mu srdce, má infarkt, zešílel apod.). Prožitek je plný děsu a hrůzy, postižený má pocit, že s tím nemůže nic dělat. Cítí se proti záchvatu bezmocný. Jednotlivé záchvaty obvykle trvají jen několik minut, v průměru mezi 10 až 20, velmi výjimečně déle. Po záchvatu někdy zůstává třes, napětí a vyčerpání. Jindy dochází k uvolnění a letargii.

Běžnou reakcí na záchvat paniky je snaha uniknout ze situace, kde k panice došlo (např. útěk z metra), nebo co nejrychleji vyhledat pomoc a bezpečí (např. telefonické volání lékařské záchranné služby). Důsledkem záchvatů paniky bývá snaha vyhnout se situacím, které paniku vyvolaly (např. samotě, obchodům, čekaní ve frontě, dopravním prostředkům, uzavřeným prostorům).

Velmi často lidé s panickou poruchou vyhledávají léčbu u somatických odborníků, jako jsou internisté, neurologové, gastroenterologové a další. Zbytečně jsou podrobeni celé řadě vyšetření, která však neodhalí žádný organicky patologický stav. V mnoha případech se dostanou k přiměřené péči u psychiatra až po letech martyria zatěžujících vyšetření a zbytečných hospitalizací v jiných oborech. U většiny lidí trpících panickou poruchou se rozvine agorafobie.

Martinův otec ve 48 letech náhle zemřel na infarkt myokardu. Předtím si stěžoval na bušení srdce. Martin došel k přesvědčení, že jakákoli změna týkající se srdeční činnosti může vést k smrti. Ve 31 letech si po zátěži v práci všiml, že mu srdce bije nepravidelně. To ho vyděsilo. Úzkost vedla k dalšímu zrychlení tepu. S hrůzou si představil, jak umírá. Dostal se do záchvatu paniky. Volal pohotovost. Lékař mu naměřil vyšší tlak a rychlý pulz. Pak mu píchl injekci. Přestože mu řekl, že srdce je v pořádku, Martin zůstal neklidný. Lékař se během vyšetření tvářil ustaraně. Naměřil zvýšený tlak a pulz. A otec zemřel na infarkt, když si předtím stěžoval na zrychlený tep. Martin se začal stále více soustřeďovat na činnost srdce. Stále svůj tep pozoroval. V břiše, na spáncích, na krku. Zjistil, že tep často není pravidelný. Přestal cvičit. Pak se začal vyhýbat milování. Nechtěl srdce namáhat. Jednou se v noci probudil a zjistil, že mu srdce rychle buší. Celý se zpotil, nemohl popadnout dech. Byl přesvědčen, že je to infarkt. Volal pohotovost a odvezli ho na koronární jednotku, kde bušení srdce zmizelo. Řekli mu, že je v pořádku, ale nepomohlo mu to. Martin dále musel nutkavě sledovat svůj tep. Začal vnímat i další tělesné příznaky: pocení, brnění rukou, pocity na omdlení. Po třech dnech se bušení srdce objevilo znovu a následoval další záchvat paniky. Tentokrát mu po vyšetření na pohotovosti vynadali. Martin přestal věřit lékařům, ale přesto si dává pozor, aby měl za každé situace nablízku nějaké zdravotní zařízení. Cestuje raději autem, aby mohl kdykoli do nemocnice dojet. Panické záchvaty s bušením srdce se objevují stále častěji.

Zdroj: Speciální fóbie, nakladatelství Portál

Upravil/a: fortin

3Kdo udělil odpovědi palec? kropitko, Michal, Zuzik, anonym, anonym, kvik33, Mansuet před 5358 dny

0 Nominace Nahlásit

vecernice

Taky se mi to stává,vždycky se modlím atˇ už to přestane.Může to být zánět mezižeberního nervu,nebo jen skříplej,ale taky nemusí.Jak radí ostatní-je lepší se zeptat doktora i když se to stává jen jednou za čas.Já radím,ale sama jsem se taky ještě nezeptala.Někdo musí a doufám,že se to tady pak někdy dočtu.

2Kdo udělil odpovědi palec? kropitko, Zuzik před 5358 dny

0 Nominace Nahlásit

grifin

Utíkej(pomalu)co nejdříve k lékaři!

1Kdo udělil odpovědi palec? Michal před 5358 dny

0 Nominace Nahlásit

Michal

Lékař vám dá jediný fundovanou odpověď na vaši otázku.

Zdroj: život

1Kdo udělil odpovědi palec? kvik33 před 5357 dny

0 Nominace Nahlásit

Lucimia

Pokud je to jednou za čas, pravděpodobně to nic vážného není, jde jen třeba o nějaké oslabení srdce při sportu nebo námaze.
Ale pokud se vám to objevuje často, denně, či několikrát denně, radím vám utíkal k lékaři, ať vám raději změří EKG… nikdy nevíte co to může být.

0 před 5357 dny

0 Nominace Nahlásit