Bojíte se smrti?

Smrti se nebojím, bojím se umírání. Jak vypadá smrt nikdo neví. Prostě tečka za životem, tma, nevědomí? Asi je to jako celková algosedace během operace: nic nevnímáš, ani čas. Akorát je to proces vratný.

Bojím se smrti. Nechci umřít. Musím toho ještě tolik vykonat.

Smrti ne, ta nás čeká všechny. Bojím se dlouhého a bolestivého umírání.

Ne, a ty?

Smrti by se měli bát lumpové. podvodníci apod. Nechtěl bych být „v jejich kůži“.

Smrti jako takové ne. O existenci před i po životě na zemi jsem pevně přesvědčen. A I KDYBY ne, tak konec existence (nic po životě) by mě zase až tolik netrápila. Nebyl by k tomu důvod… Pak už by nás nemuselo nic trápit, vše by ustalo.
Ale nechci zemřít předčasně, mám toho spoustu rozdělaného a ještě spoustu v plánu.
Takže ne, smrti se nebojím, ale rozhodně ještě nejsem připraven zemřít. Každopádně kdyby mě zaskočila, tak co už… To bych asi moc neovlivnil a příjmul to. Smrt si většinou nikdo nevybírá a ona se taky neptá.

Upravil/a: Daidal

Vše je zde jenom simulace ve virtuální realitě smrt je iluze

Ne.

Už 2× v životě jsem musel zmizet, zatímco věci byly rozdělané. Prostě všechno zůstalo jak bylo, jen já musel fofrem zmizet. Takže si umím představit, co bude. Mezi námi, je to pěknej HNUS. Začínat od á ani tak nevadilo (což po smrti asi ani nebude potřeba), spíše se člověk už nikdy jaksi úplně nemůže zbavit dojmu, že po něm zůstalo někde něco nedodělaný a že už to v tomto životě NIKDY NEDODĚLÁ! A to je fakt hnus! Takže doporučuji nepouštět se do žádných velkých projektů, zvláště časově náročných a bez jasné vidiny „možnosti ukončení“! Jinak ta rozdělaná věc může člověka skutečně negativně pronásledovat až do nekonečna, čili možná i po smrti, ale to nevíme.

Daidal, nesouhlasím tak úplně větou „Smrt si většinou nikdo nevybírá a ona se taky neptá.“ Zdá se mi, že smrt se často ptá, ovšem člověk je v tomto ohledu dost hluchý, než aby právě zde bedlivě naslouchal.