Avatar uživatele
Emms

Bojím se hororů :(. Co mám dělat?

Je mi 12let. A hrozně moc se bojím hororů. Nemůžu se na něj ani podívat i nějaká vražda ve filmu je pro mě děsná a když se mě kámoška zeptá, jestli se nechci podívat na horor, tak co mám říct? Že se bojím? Že prostě nemůžu? Poraďte, jak se toho zbavit?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? fablen před 4843 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Syd

Tak se na ně prostě nedívej a kámošce řekni, že nemáš ráda takovýhle filmy, že je to hnusný a třeba nechutný – záleží jak jakej film

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
hanulka11

Jsi dítě je to normální, nedívej se na to , možná by pomohlo tyto otázky co tu dáváš probrat s kamarádkou a nebo s maminkou jestli spolu máte tak dobrý vztah, když jsi mamánek tak tě jistě vyslechne a uklidní tě , že je to vše naprosto normální a běžné

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Ljůca

tak to mám taky :D
prostě jí řekni, že nechceš. Klidně přiznej že se bojíš, jsi holka, tak se za to nestyď 😁. přejdi na jiný téma a je to ok.
A řešení? Ne horory se nekoukej :D

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Ella

jsi ještě vlastně dítě, strach je normální, třeba v patnácti nebudeš koukat na jiné filmy než horory! :)
když se kámoška zeptá, jestli se chceš dívat na horor, řekni že NE, že tyhle filmy nemáš ráda a navrhni třeba komedii. Na tom není nic hrozného, říct ne. Není to ostuda!
Já třeba nemůžu koukat na filmy, kde někomu podříznou krk, když nestačím zavřít oči, tak mi pokaždý začne hrozně cukat v tepně na krku :D

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Terryle

Taky si myslím, že to nemá smysl – pokud se něčeho bojíš, tak to nehroť. Buď to časem přejde, nebo ne – ale strach z hororů není nic šílenýho, co by Ti bránilo v životě :o) Možná se to ale časem otupí. Já zase dřív snesla kdejakou nechuťárnu a jak jsem starší, nedělá mi to úplně dobře. Tak na to nekoukám.

Pokud se toho chceš zbavit, tak mě napadá jedna věc – začni se dívat třeba jen na obyčejné detektivky, kde jsou „obyčejné“ vraždy – napřed jen, kde najdou tělo. A představuj si přitom, jak toho herce asi maskovali, jak se musel smát při natáčení, když musel hrát mrtvolu… :) Koukej se na to s mamkou nebo s dobrou kamarádkou a prostě to takhle zlehčujte, smějte se spolu a přemýšlejte, jestli na toho chudáka herce napatlali kečup nebo barvu místo krve a jak drahou košili mu tím asi zničili… :o)
Pokud si na to zvykneš, můžeš se začít koukat i na „drsnější detektivky“ a vraždící scény – a zase si představuj, jak to natáčeli, jak to určitě mockrát zvorali a chechtali se u toho. A tak dál. U opravdickejch hororů to většinou pomáhá taky – prostě se zaměřit na tu „technickou“ stránku, ne na to, jak to působí. A u každýho hororu čekej pokaždé, když je napínavá muzika, nějakou lekačku – to je v hororech to nejhorší :)
Ale někdy to prostě nejde. Musíš si najít svý hranice, za kterýma už Ti film fakt nedělá dobře – a pak to prostě nech být. Já po jednom filmu měla blbý sny ještě po několika letech, když jsem náhodou na netu viděla jeden obrázek… :o/ brr. Občas věci vlezou do hlavy i tam, kam nepatří, a to není dobrý.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
E.n

Je ti 12 to bych snad ještě pochopila řešení: nedívej se na ně.. Ale nejlepší je ze strachem bojovat a vnutit si fakt že to je opravdu jenom film..

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek