Bojí se někdy člověk být milován?

Ano, zejména ženy. Ale co je k tomu vede, nechápu. Možná předchozí hořké zkušenosti. Ale paradoxně je to nejčastěji tak, že lehko podlehnou hajzlovi, a když z toho vystřízliví, bojí se být milovány hodným mužem.

Od někoho určitě. Když vás neodbytně miluje nežádaný vytrvalý ctitel. Čelit se tomu dá tím, že mu to všechno vysvětlíš. Většinou nestačí se mu vyhýbat.

Ale Ty máš asi na mysli, že někteří lidi se bojí díky špatným zkušenostem, prožitým traumatům, nevhodným vazbám na dominantní rodiče a pod. Tak potom asi je nejlepší poradit se s psychologem.

Určitě ano. Může to způsobit zlomené srdce, kdy člověk pořád myslí na bývalého partnera. Asi se tomu nedá čelit. Spíš si to srovnat v hlavě. Když člověk nikoho nechce, tak nechce. Pokud chtít bude, obava se přirozeně vytratí.

Ano. A nemusí jít jen o klasickou situaci se špatnou zkušeností. Ta je paradoxně ještě ta „nejlepší“, když přijde nový cit. Láska nahradí lásku, zamilovanost je zvláštní stav, který dovede s psychikou zázraky. Obvyklejší je v tomto případě situace, že láskou zlomený člověk se bojí sám znovu milovat – protože to znamená věřit, otevřít se druhému a být zklamán. Spíš ten, kdo nikdy nebyl milován a milostný cit mu byl vždy předkládán jako něco špatného – co je lež a co ho zraní – ten se někdy bojí citu jako takového. Milovat i být milován. Nebo ten, kdo nemá o lásku druhého zájem.

Tak já jsem v minulosti měl spousty žen, ale všechny vztahy se mi rozpadli a začal jsem se v poslední době vztahům vyhýbat a většinu času trávím se psem a dělám si své vlastní koníčky a zájmy. Prostě už mě došly nápady, co bych mohl ženským nabídnout. Důležité je začít u sebe a napravit svoje chyby, potom by se eventuelně mohlo uvažovat o dalším kroku.

Stydlivost..
Nedokážu to popsat ..