Proč se u analogové fogografie šum označuje jako „zrno“ a u digitální ne? Světlo přece šumí. Nebo světlo zrní?
Proč, když u analogové fotografie označím šum jeho pravým jménem, tak se zarytí zastánci analogové fotografie štětí? (temnakomora.cz) :)
Nejsem proti analogové fotografii.
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? johana 56, wendyX, BergySeltzer před 2814 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
V první řadě se nejedná ani o analogovou fotografii. Naprosto špatné
pojetí dané dnešní digitální dobou.
Jedná se o fotochemický proces chemikálií na bázi halogenů stříbra.
Takže se jedná o chemické reakce. Obraz vytváří krystaly jodidu nebo
bromidu stříbrného.
jedná se tedy vlastně o krystalizaci, tudíž tvorbu zrn.
Zrno vzniká v negativním procesu tedy na filmu, nikoliv na fotopapíru. Zrno
souvisí s citlivostí filmu tak jako u digitální fotografie se zesílením.
U fotopapíru není třeba dbát na citlivost, není třeba chemické procesy
katalizovat. U papíru se to dohoní délkou osvitu. Je to analogické, nikoliv
stejné. V obou případech se jedná o něco naprosto odlišného.
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
Digitální šum je způsoben tepelným šumem elektronů ve snímači. Zrno fotomateriálů je něco zcela jiného.
0 Nominace Nahlásit |
Zrno u chemické fotografie je vlastností fotopapíru, šum u digitálu se projevuje opticky jako zrno, ale vzniká při nedostatečné expozici. Termín šum se používá v elektronických aplikacích. Nevím, jestli to je zcela korektní výklad, snad to někdo upřesní.
0
před 2814 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
mosoj: ano, „analogová“ fotografie je produkt digitální doby, aby se
od sebe oddělil pojem fotografie digitální a předchůdce –
„chemická“(?) fotografie.
Je nějaký vhodnější výraz pro tu fotografii vzniklou cestou fotochemickou?
Přišlo mi, že to „analogová“ je vcelku zažité, i když
nepřesné.
Pokud dopadne na dvě různá místa negativu stejný počet fotonů bude to
v rámci chemické fotografie znamenat stejnou intenzitu krystalizace (je to
správný termín?) při vývolání fotografie?
Pokud ne, znamenalo by to, že chemická fotografie je „šumem“
„postižená“ daleko víc jak fotografie digitální?
Šum je vlastnost světla. Ta se pak projeví na fotocitlivém povrchu (ať
je to film nebo senzor, je to jedno) jako nestejná barva/intenzita
stejnobarevné plochy (např.)
Kepler: asi máte pravdu, z historie fotografie, se šum označuje jako zrno,
zatímco digitální fotka je tak nějak (jak píšete) elektrická…
šum není vlastnost světla. Zrno je vlastnost filmu. Šum u digitálů je soubor náhodných ruchů, které se přidávají při analogovém zpracování signálu (od čidla, přes zesilovač po digitální převodník bez ohledu na to v jaké podobě jsou realizovány) a projevuje se tím víc čím slabší je původní signál.
Vidím, že se tady zase vymýšlí. Doplňuji tedy, ale velmi stručně: Jaroslav Kulhánek " Černobílá fotografie"
To, čemu ve fotografické praxi říkáme „zrno negativu“, vytvářejí shluky zrn stříbra, které se tvoří zejména při vyvíjení v silně zásadité vývojce. Velikost nežádoucích shluků zrn je možné částečně regulovat složením vývojky či vhodnou volbou vyvíjecích látek .........
Termín „šum světla“ jsem ještě neslyšel, není o tom ani zmínka v
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btlo
Snad by se nanejvýš dalo říci že se jedná o jeho nedokonalé zachycení
na záznamové médium.
google, „šum světla“, první odkaz: http://muj.optol.cz/filip/talk5
Světlo je kvantované, tedy při malých počtech fotonů už je potřeba
počítat s kvantovým šumem. A vzhledem k tomu, že při vysokých ISO už
těch fotonů není mnoho (jednotky tisíc), tak i kvantový šum je poměrně
velký. Viz https://en.wikipedia.org/wiki/Shot_noise –
začátek
https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/67813ecce83acfc020ace7539643baf1cf1f3949
Šum tepelný a šum zesilovačů je v případně vysokých ISO minoritní.
Stejně tak (předpokládám) šum vzniklý nízkým počtem dopadlých fotonů ovlivňuje různou intenzitu krystalizace v „chemické“ fotce.
Princip toho „nestejnorodého“ obrazu „stejnorodé“ předlohy je pak stejný u digitální i „chemické“ fotografie. Že se šum světla projeví jinými procesy je vedlejší.
Je to tak, nebo někde dělám logickou chybu?
Tak takhle jo. Když se přidá slovo „kvantový“, tak už to dává smysl. Asi si to vykládáš správně, ale nejsem v tom odborník.
„kvantový“ je možná „mysteriózní“ termín. Jde jen o to, že
světlo jsou fotoy. A ty jsou nedělitelné.
Takže možná, aby to nebylo takové „vědecké“, zkuste všude místo
„kvantový“ dosadit „složený z fotonů“…
Možná se mýlím, ale nemyslím si, že se současnou fotografií už narážíme na kvantový šum. (aktuálně nemám čas a náladu počítat kolik fotonů tak může na jeden pixl foťáku dopadnout) A dokud nezmíníš heslo „kvantový“ tak šum světla nedává příliš smysl.
Kvantová vlastnost světla není nic jiného, než že se chytají
fotony.
Kdybychom u dnešní fotografie nenaráželi na kvantovou vlastnost
světla – jako že těch fotonů ty buňky chytají už docela málo, tak by
bylo prakticky jedno, jestli je 10Mpix čip má rozměr 24×18mm nebo
4×3 mm.
Nebo jinak: 10 let stará D700 má na ISO1600 bez sw kouzel na A4 šum i v tmavých partiích prakticky neviditelný, tak zcela nový iPhone 7 je při ISO 1600 bez nějakých sw kouzel tak max 7×10cm. A to jenom proto, že senzor pochytá málo fotonů a více se projeví ten šum. Viz odkaz nahoře – čím míň fotonů, ním víc je výsledek zatížen šumem. To je fyzika…
Jenže my žijeme v makrosvětě, kde například decku vody můžeš do dvou sklenic rozdělit v „libovolném“ poměru a nemusíš počítat jednotlivé molekuly. Se světlem jsme na tom obvykle stejně. Nemohu vyloučit, že fotoaparáty se už k nutnosti kvantování přiblížili, ale mám o tom značné pochybnosti. Pokud si ušetřím večer čas a nezapomenu, zkusím to propočítat.
Ale ten mikro svět se nás opravdu hodně dotýká. (můj urýpaný kámoš
by řekl "vítej v 21. století :) )
http://warrenmars.com/photography/technical/resolution/photons.htm
https://www.dpreview.com/articles/8189925268/what-s-that-noise-shedding-some-light-on-the-sources-of-noise
http://www.clarkvision.com/articles/digital.sensor.performance.summary/