Historie úprav
Zeptal/a se – 1.červen 19:16
Patří k vašim oblíbeným kratochvílím hra na schovku, aneb skrývání otázek a odpovědí ostatních uživatelů? Nirvána?
Aktuality a zábava – Zábava a ostatní
Nirvány je možné dosáhnout cílevědomou praxí, kterou Buddha formuloval jako ušlechtilou osmidílnou stezku. Gautama Buddha v nauce o anátmanu zjišťuje, že to, co člověk pociťuje jako subjektivní existenci, je produktem souhry podmíněných vznikajících faktorů, jde tedy jen o relativní skutečnost. Nevysvobozený prožívá sám sebe jako něco vlastního, individuálního čili jednotlivého, a tedy odděleného od ostatní reality, proto je ovládán žádostivostí a v důsledku toho trpí. Připadá si individuálně, jako kdyby měl svoji vlastní individuální podstatu či identitu. Kdo však za subjektivním bytím a objektivním světem individuálních entit objeví jen individuálně bezpodstatné, strastiplné a pomíjivé či závisle vznikající a zanikající dharmy, dospěje takříkajíc na konec světa. Avšak stav nirvány není místem, které by bylo možné někde v kosmu najít, podobně jako nebeské světy božských bytostí (dévů). V Buddhově době se někteří mylně domnívali, že by mohlo být možné na konec světa docestovat. Na otázku, zda by se člověk mohl dostat na konec světa chůzí, Buddha odpověděl záporně a řekl: V tomto šest stop vysokém těle s jeho vnímáním a vědomím je obsažen svět, vznik světa, konec světa a stezka, vedoucí ke konci světa. Tím, že člověk v meditačním pohroužení pozná tělo, dýchání, cítění a myšlení jako individuálně bezpodstatné jevy nebo produkty takových jevů, uskuteční vysvobození.
Zeptal/a se – 1.červen 20:51
Patří k vašim oblíbeným kratochvílím hra na schovku aneb skrývání otázek a odpovědí ostatních uživatelů? Nirvána?
Aktuality a zábava – Zábava a ostatní
Nirvány je možné dosáhnout cílevědomou praxí, kterou Buddha formuloval jako ušlechtilou osmidílnou stezku. Gautama Buddha v nauce o anátmanu zjišťuje, že to, co člověk pociťuje jako subjektivní existenci, je produktem souhry podmíněných vznikajících faktorů, jde tedy jen o relativní skutečnost. Nevysvobozený prožívá sám sebe jako něco vlastního, individuálního čili jednotlivého, a tedy odděleného od ostatní reality, proto je ovládán žádostivostí a v důsledku toho trpí. Připadá si individuálně, jako kdyby měl svoji vlastní individuální podstatu či identitu. Kdo však za subjektivním bytím a objektivním světem individuálních entit objeví jen individuálně bezpodstatné, strastiplné a pomíjivé či závisle vznikající a zanikající dharmy, dospěje takříkajíc na konec světa. Avšak stav nirvány není místem, které by bylo možné někde v kosmu najít, podobně jako nebeské světy božských bytostí (dévů). V Buddhově době se někteří mylně domnívali, že by mohlo být možné na konec světa docestovat. Na otázku, zda by se člověk mohl dostat na konec světa chůzí, Buddha odpověděl záporně a řekl: V tomto šest stop vysokém těle s jeho vnímáním a vědomím je obsažen svět, vznik světa, konec světa a stezka, vedoucí ke konci světa. Tím, že člověk v meditačním pohroužení pozná tělo, dýchání, cítění a myšlení jako individuálně bezpodstatné jevy nebo produkty takových jevů, uskuteční vysvobození.