Historie úprav
Zeptal/a se – 17.duben 12:35
Bylo to i pro Vás zklamání?
Aktuality a zábava – Aktuality
V mládí do nás ve škole hustili pojmy jako: sovětský člověk, vzor
morálky, hrdina, pomáhá jiným, hlavně starým a nemocným atd. Bylo to
nejen ve školách, ale i ve filmech, knihách, novinách, poezii, v TV.
Vzpomínám na jména: Meresjev (pilot), Pavka Korčagin, Čuk a Gek, Morozov
(nevzpomínám co byl), Stachan (úderník), Trubačov (nevím), Zátkinová,
Korabelníková, ta vyráběla punčochy z ušetřeného materálu. My jsme
dělali v kanclu kávu korabelnicu. A to proto, že jsme neměli
v kanceláři vodu a nechtělo se nám chodit někam jinam umývat šálky.
Jedna káva ráno se vypila, potom později se do lógru přidal trochu nové
kávy a zalilo horkou vodou. Nebylo to asi moc zdravé, ale žijeme.
Potom díla: Jak se kalila ocel, Alitět odchází do hor atd. Podobná
„masírovka“ je asi teď v Rusku.
Nějak to v nás žilo, ono když se něco stále opakuje ze všech stran, tak
tomu člověk nakonec podlehne. Prostě byli jsme taková oběť doby. Mně
trochu z toho vyléčila návštěva CCCP když už jsem tam byl jako dospělý
a viděl, jak tam popíjejí vodku ze stakanů (obsah 1 deci). Potom přišel
rok 1968 a známé události. V tu dobu přišlo ve známost i napadnutí
Polska po dohodě s Německem v r. 1939.
A v poslední době, kdy stoupala agrese Ruska na různých frontách
v různých zemích a člověk se dopídil pravdy, tak to přesvědčení ze
mne úplně vyprchávalo. A teď už, když vidím obrázky zdevastovaných
měst na Ukrajině, povražděné obyvatelstvo atd. a vůbec napadnutí Ukrajiny
z nějakých pitomých, vymyslených důvodů tak jsem si mínění o
„sovětském člověku“ zcela změnil. Možná tam nějací takoví
i žijí, ale nevím …
Zeptal/a se – 17.duben 17:17
Bylo to i pro Vás zklamání?
Aktuality a zábava – Aktuality
V mládí do nás ve škole hustili pojmy jako: sovětský člověk, vzor
morálky, hrdina, pomáhá jiným, hlavně starým a nemocným atd. Bylo to
nejen ve školách, ale i ve filmech, knihách, novinách, poezii, v TV.
Vzpomínám na jména: Meresjev (pilot), Pavka Korčagin, Čuk a Gek, Morozov
(nevzpomínám co byl), Stachan (úderník), Trubačov (nevím), Zátkinová,
Korabelníková, ta vyráběla punčochy z ušetřeného materálu. My jsme
dělali v kanclu kávu korabelnicu. A to proto, že jsme neměli
v kanceláři vodu a nechtělo se nám chodit někam jinam umývat šálky.
Jedna káva ráno se vypila, potom později se do lógru přidal trochu nové
kávy a zalilo horkou vodou. Nebylo to asi moc zdravé, ale žijeme.
Potom díla: Jak se kalila ocel, Alitět odchází do hor atd. Podobná
„masírovka“ je asi teď v Rusku.
Nějak to v nás žilo, ono když se něco stále opakuje ze všech stran, tak
tomu člověk nakonec podlehne. Prostě byli jsme taková oběť doby. Mně
trochu z toho vyléčila návštěva CCCP když už jsem tam byl jako dospělý
a viděl, jak tam popíjejí vodku ze stakanů (obsah 1 deci). Potom přišel
rok 1968 a známé události. V tu dobu přišlo ve známost i napadnutí
Polska po dohodě s Německem v r. 1939. Do té doby nám to tajili.
A v poslední době, kdy stoupala agrese Ruska na různých frontách
v různých zemích a člověk se dopídil pravdy, tak to přesvědčení ze
mne úplně vyprchávalo. A teď už, když vidím obrázky zdevastovaných
měst na Ukrajině, povražděné obyvatelstvo atd. a vůbec napadnutí Ukrajiny
z nějakých pitomých, vymyslených důvodů tak jsem si mínění o
„sovětském člověku“ zcela změnil. Možná tam nějací takoví
i žijí, ale nevím …