Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 16.srpen 14:40

Dají. Trénováním každé schopnosti zvlášť, plus různé metody, které mohou pomoci všeobecně neboje to jejich vedlejší pozitivní vliv na tyto funkce. V podstatě se to dá taky zjednodušeně nazvat i trénování inteligence/in­telektu, mysli nebo myšlení/chápání.
Meditace, trénování/proc­vičování paměti, kreativních schopností, představivosti, koncentrace (na všechny má vliv i meditace… mění i strukturu mozku), zlepšování se v rétorice (psaním, rétorickými cvičeními, častým mluvením, čtením nahlas,..), zabýváním se matikou, fyzikou, hraním logických her, hlavně šachu, časté počítání (matematika, fyzika a podobné..). Trénovnání reflexí – rychlostí reakce (fyzických i mentálních). Osvojování si některých dovedností (souvisejících se schopnostmi), rychločtení například, ale všeobecně i zručnosti (manuální práce – nějaké umělecké řemeslo/koníček) pomáhá myšlení, zlepšení v kreslení, hra na hudební nástroje, nějaký koníček s detaily (klidně i omalovánky). Ale vlastně každá nově osvojená dovednost nebo každá rozšířená schopnost znamená zlepšování se (i v oblasti myšlení, kognitivních funkcí,…). Učením se cizím jazykům a jejich používání, taky cesotvání a vůbec poznávání nových věcí (i nová prostředí atd… změna/zátěž/trénink pro mozek). Učení všeobecně – skrze obory. Základ je četba, ta krom jiného předává informace a můžeme pak vědět, jak a kde se zlepšovat, co pozanávat, jak… Nemluvě o tom že samotná četba má plno benefitů. Samotná četba trénuje mozek. Všechny žánry, hlavně ale i odborné, filosofie, atd.
To mohou být přímé vlivy/faktory. Nepřímými, které ale taky mají nebo mohou být vliv – životospráva, pohyb (nějaký sport, posilování … rozproudění krve, látky, které se do těla dostávají/tvoří, detoxikace,…), jídlo, které přijímamě (jsme tvořeni tím, co jíme – fyzicky nás tvoří hlavně to, co jsme od dětství až doposud pozřeli. Jde to i do mozku/myšlení. Konkrétní potraviny jsou vyloženě dobré pro mozek a myšlení), ovzduší, prostředí (teď mám na mysli spíš i sociální prostředí – ostatní lidi a nálada, postoje, návyky a podobně, které z toho pramení).

Vytrénovat to jde úplěn normálně. Vš čím člověk disponuje nebo by mohl, vše, co ho tvoří, to vše lze trénovat/cvičit a zlepšovat se v tom (o tom trénink je). Kognitivní funkce jsou hlavně : paměť (základ), koncentrace, představivost, řeč/vyjadřování, chápání (zpracování informací – akce/reakce), sebereflexe a EQ. To vše lze každé samostaně úplně normálně trénovat a zlepšovat se v tom na profesionální až geniánní úrovně.

Disraeli

Odpověděl/a – 16.srpen 14:47

Dají. Trénováním každé schopnosti zvlášť, plus různé metody, které mohou pomoci všeobecně nebo je to jejich vedlejší pozitivní vliv na tyto funkce. V podstatě se to dá taky zjednodušeně nazvat i trénování inteligence/in­telektu, mysli nebo myšlení/chápání.
Meditace, trénování/proc­vičování paměti, kreativních schopností, představivosti, koncentrace (na všechny má vliv i ta meditace… mění dokonce strukturu mozku), zlepšování se v rétorice (psaním, rétorickými cvičeními, častým mluvením, čtením nahlas,..), zabýváním se matikou, fyzikou, hraním logických her, hlavně šachu, časté počítání (matematika, fyzika a podobné..). Trénovnání reflexí – rychlostí reakce (fyzických i mentálních). Osvojování si některých dovedností (souvisejících se schopnostmi), rychločtení například, ale všeobecně i zručnosti (manuální práce – nějaké umělecké řemeslo/koníček) pomáhá myšlení, zlepšení v kreslení, hra na hudební nástroje, nějaký koníček s detaily (klidně i omalovánky). Ale vlastně každá nově osvojená dovednost nebo každá rozšířená schopnost znamená zlepšování se (i v oblasti myšlení, kognitivních funkcí,…). Učením se cizím jazykům a jejich používání, taky cesotvání a vůbec poznávání nových věcí (i nová prostředí atd… změna/zátěž/trénink pro mozek). Učení všeobecně – skrze obory. Základ je četba, ta krom jiného předává informace a můžeme pak vědět, jak a kde se zlepšovat, co pozanávat, jak… Nemluvě o tom že samotná četba má plno benefitů. Samotná četba trénuje mozek. Všechny žánry, hlavně ale i odborné, filosofie, atd.
To mohou být přímé vlivy/faktory. Nepřímými, které ale taky mají nebo mohou být vliv – životospráva, pohyb (nějaký sport, posilování … rozproudění krve, látky, které se do těla dostávají/tvoří, detoxikace,…), jídlo, které přijímamě (jsme tvořeni tím, co jíme – fyzicky nás tvoří hlavně to, co jsme od dětství až doposud pozřeli. Jde to i do mozku/myšlení. Konkrétní potraviny jsou vyloženě dobré pro mozek a myšlení), ovzduší, prostředí (teď mám na mysli spíš i sociální prostředí – ostatní lidi a nálada, postoje, návyky a podobně, které z toho pramení).
Když už zmiňuji jídlo, tak vegané a vegetariáni by se měli zamyslet nad tím, že právě díky masu (a jaho živinám) se nám evolučně vyvíjel mozek, který ze vzpřímeně chodících, ale jinak tupých opic, udělal dominující, racionální a tvořivé tvory.

Vytrénovat to jde úplěn normálně. Vše čím člověk disponuje nebo by mohl, vše, co ho tvoří, to vše lze trénovat/cvičit a zlepšovat se v tom (o tom trénink je). Kognitivní funkce jsou hlavně : paměť (základ), koncentrace, představivost, řeč/vyjadřování, chápání (zpracování informací – akce/reakce), sebereflexe a EQ. To vše lze každé samostaně úplně normálně trénovat a zlepšovat se v tom na profesionální až geniánní úrovně.
Člověk = fyzické tělo, mysl duše. Schopnosti, dovednosti, vlastnosti, charakter, intelekt (nebo druhy inteligencí – kterých je sice víc, ale jsou součástí jedné komxplexní inteligence). A i myšlení souvisí s charakterem a vlastnostmi. Bez něj se nedá ani učit, posouvat se, něco podstupovat. Krom nějakého morálního základu, taky disciplína, vytrvalost, sebekontrola a podobné ctnosti a další vlasnosti, na kterých se musí stavět.