Historie úprav

Daidal

Odpověděl/a – 1.červenec 14:43

Říká se tomu množení a porod. Myslím, že tě s tím měli obeznámit na ZŠ. :D

Ve vyspělých zemích se rozmnožují „normálně“, lidé trpící obezitou taky mohou mít děti a na světě (v Africe) je hladomor hlavně taky díky přemnožení (jeden z faktorů). Říká se tomu Malthusiánská past – pro moderní, vyspělý a průmyslový svět neplatí, ale pro chudé země „paradoxně“ pořád ano. Malthusiánská past = přemnožení v důsledku chudé ekonomiky, žádný rozvoj, žádné podniky, zaměstnání, lidé se živí vlastní obživou – soustředí se jen na sebe – na zemědělství a na svou rodinu, na množení (spousta dětí na jednu matku a průměrný věk matky, kdy má první dítě je velice nízký, pod dvacet let). A tak počet lidí převyšuje zemědělskou produkci, kterou spotřebují (která je jejich primárním nebo mnohdy jediným zdrojem obživy) a nemají dostatek jídla. Na zemědělství se nedá stavět a o to hůř bez spolupráce/obchodu – jen sám na sebe. A oni v té „pasti“ zůstávají uvězněni a nadále se množí. Postupně umírají hladem nebo hladoví (nemusí nezbytně umírat, jen mají velmi málo potravin, které jim vystačí SOTVA na přežití a hlavně jim trochu potravin dováží ostatní. Nemají dostatek, ale žijí – víceméně přežívají).
Nutno poznamenat, že to jsou hlavně vnitřní problémy (hladomor, chudoba, přelidněnost), tak to (pořád) nesváděj na konzum, ekonomiku a bohatství. Kdybychom neměli vyspělou ekonomiku a každý žil sám na sebe, na základě zemědělství, byli bychom na tom stejně (v bídě, chudobě, hladomoru). Lidský druh v hladomoru neposperuje. Stagnuje nebo upadá. Prosperují jinde na světě, kde hladomor NENÍ díky bohaté, rozvinuté ekonomice (lidské spolupráci založené na volném obchodu, podnikání a zaměstnávání lidí, soustředění se na kariéru, vlastní ctižádost atd.).

A ve skutečnosti ta vnější pomoc (charita, dovoz potravin), která je ve naopak od „těch vypasených“ celkem hojná, těm zemím postižených hladomorem škodí. Posílají se tam tuny jídla a obří sumy peněz. Ono je to totiž udžuje v té Malthusiánské pasti/v hladomoru (je to totéž jako neustále půjčovat státu, který měl dávno zbankrovat. Nikdy se z té krize tímto způsobem nedostane. Kdyby se nechal přirozený proces, nechal se zbankrotovat, prošel by krátkou krizí – což není nic zlého – ze které by se za chvíli dostal a pak by se ekonomika zase začala zvedat, prosperovat).

Daidal

Odpověděl/a – 1.červenec 14:44

Říká se tomu množení a porod. Myslím, že tě s tím měli obeznámit na ZŠ. :D

Ve vyspělých zemích se rozmnožují „normálně“, lidé trpící obezitou taky mohou mít děti a na světě (v Africe) je hladomor hlavně taky díky přemnožení (jeden z faktorů). Říká se tomu Malthusiánská past – pro moderní, vyspělý a průmyslový svět neplatí, ale pro chudé země „paradoxně“ pořád ano. Malthusiánská past = přemnožení v důsledku chudé ekonomiky, žádný rozvoj, žádné podniky, zaměstnání, lidé se živí vlastní obživou – soustředí se jen na sebe – na zemědělství a na svou rodinu, na množení (spousta dětí na jednu matku a průměrný věk matky, kdy má první dítě je velice nízký, pod dvacet let). A tak počet lidí převyšuje zemědělskou produkci, kterou spotřebují (která je jejich primárním nebo mnohdy jediným zdrojem obživy) a nemají dostatek jídla. Na zemědělství se nedá stavět a o to hůř bez spolupráce/obchodu – jen sám na sebe. A oni v té „pasti“ zůstávají uvězněni a nadále se množí. Postupně umírají hladem nebo hladoví (nemusí nezbytně umírat, jen mají velmi málo potravin, které jim vystačí SOTVA na přežití a hlavně jim trochu potravin dováží ostatní. Nemají dostatek, ale žijí – víceméně přežívají).
Nutno poznamenat, že to jsou hlavně vnitřní problémy (hladomor, chudoba, přelidněnost), tak to (pořád) nesváděj na konzum, ekonomiku a bohatství. Kdybychom neměli vyspělou ekonomiku a každý žil sám na sebe, na základě zemědělství, byli bychom na tom stejně (v bídě, chudobě, hladomoru). Lidský druh v hladomoru neposperuje. Stagnuje nebo upadá. Prosperují jinde na světě, kde hladomor NENÍ díky bohaté, rozvinuté ekonomice (lidské spolupráci založené na volném obchodu, podnikání a zaměstnávání lidí, soustředění se na kariéru, vlastní ctižádost atd.).

A ve skutečnosti ta vnější pomoc (charita, dovoz potravin), která je právě naopak od „těch vypasených“ celkem hojná, těm zemím postižených hladomorem škodí. Posílají se tam tuny jídla a obří sumy peněz. Ono je to totiž udžuje v té Malthusiánské pasti/v hladomoru (je to totéž jako neustále půjčovat státu, který měl dávno zbankrovat. Nikdy se z té krize tímto způsobem nedostane. Kdyby se nechal přirozený proces, nechal se zbankrotovat, prošel by krátkou krizí – což není nic zlého – ze které by se za chvíli dostal a pak by se ekonomika zase začala zvedat, prosperovat).